Kde chtějí lidé pracovat? Nejvíce v IT a v médiích



Rozsáhlý průzkum Randstad Employer Brand Research se v České republice uskutečnil podruhé. Zkoumá vnímání atraktivnosti 150 největších soukromých zaměstnavatelů v zemi, které zná alespoň desetina populace. Globálně oslovil průzkum více než 200 tisíc respondentů ve 32 zemích. V České republice odpovídalo zhruba pět tisíc lidí ze všech věkových vrstev produktivní fáze života.

Za nejatraktivnější obory považují Češi s vysokoškolským vzděláním informační technologie, podnikové služby a média. IT je nejatraktivnějším oborem i pro zaměstnance se střední školou, média jsou na stříbrné pozici a podnikové služby na bronzové příčce. Za další atraktivní firmy označili respondenti banky nebo firmy působící v automobilovém průmyslu či energetice. Na opačném konci žebříčku atraktivity je stavebnictví, logistika a obchod.

„V rámci průzkumu hodnotili respondenti firmy z daných sektorů jednak obecně z pohledu atraktivity jako zaměstnavatele a dále z hlediska 10 základních atributů, které lidé považují za důležité při hledání nové práce,“ vysvětluje Alžběta Honsová, marketingová manažerka poradenské společnosti Randstad, a dodává: „Mimo jiné k nim patří atraktivní plat a benefity, pověst zaměstnavatele, možnosti kariérního posunu, atmosféra na pracovišti, využívání nejmodernějších technologií či zajímavá náplň práce.“

Kvůli nedostatku odborníků se IT otevírá i středoškolákům

Informační technologie, které účastníci průzkumu umístili na první místo, dlouhodobě patří mezi obory, které své lidi dobře platí a hýčkají je celou řadou nadstandardních benefitů. Důvodem je zejména obří převis poptávky firem nad nabídkou volných pracovníků a tím vyvolaný boj o lidi. Obor, který dříve dával příležitosti zejména vysokoškolákům, se tak stále více otevírá i uchazečům se středoškolským vzděláním. „IT administrátor, IT podpora nebo manuální tester jsou typickým příkladem pozic, na které do firem nastupují středoškoláci s příslušným zaměřením nebo znalostmi. Základní znalosti programování je dnes navíc možné získat nebo rozšířit prostřednictvím řady online kurzů, z nichž mnohé zaštiťují samotné IT firmy, aby si rozšířily pool zaměstnanců,“ konstatuje Alžběta Honsová.

Média už nejsou jen o novinařině

Překvapení průzkumu představuje obor reprezentovaný médii. Středoškolsky vzdělaní Češi jej považují za druhý nejatraktivnější obor hned po IT, vysokoškoláci za třetí. Důvodem je zejména dynamické prostředí, důraz na nejnovější trendy a profesní rozvoj a velmi zajímavé pracovní pozice, které obor nabízí.

„Už dávno nejde jen o samotnou novinařinu, ale o celou řadu nových a zejména mezi mladší generací populárních pozic spojených s tvorbou digitálního a audiovizuálního obsahu, marketingem a sociálními sítěmi či obchodem,“ říká Alžběta Honsová. Dle ní má celá řada těchto pozic přesah i do IT, ovšem v jiném a kreativnějším prostředí, než jaké je běžné v tradičních IT firmách. K nejpoptávanějším pozicím v tomto oboru patří především programátoři a vývojáři, experti na IT security a digitální marketing.

Podnikové služby přestávají být neznámou

Nadstandardní podmínky jsou v posledních letech příznačné i pro obor podnikových služeb, jehož atraktivita je dle respondentů s vysokoškolským vzděláním jen o pouhá čtyři procenta nižší než v případě IT, a to i přesto, že jde o relativně mladý a v široké veřejnosti ne zcela známý obor. „V atraktivitě podnikové služby překonaly například velmi známý a oblíbený bankovní sektor, telekomunikace či automobilový průmysl. Protože jde o obor zahrnující velké množství směrů a specializací – od financí, přes IT a vývoj až po HR a marketing – je pro širší veřejnost hůře uchopitelný, dobré povědomí o něm má pouze čtvrtina všech respondentů, bez ohledu na dosažené vzdělání, věk či pohlaví. Důležité však je, že jeho znalost roste mezi vysokoškolsky vzdělanými Čechy, protože právě ti tvoří valnou většinu zaměstnanců,“ říká Alžběta Honsová s tím, že obor začíná lákat i uchazeče se střední školou, kteří jej co do atraktivity umístili na 3. místo.

Podle asociace ABSL, která v České republice sdružuje společnosti z oboru podnikových služeb, dnes v tomto sektoru působí již 112 tisíc zaměstnanců, z nichž tři čtvrtiny mají vysokoškolské vzdělání. „Náš obor se stále více prolíná s oborem IT, umožňuje lidem pracovat s nejnovějšími technologiemi a silně investuje do vzdělávání a rozvoje svých lidí. Jsem si jist, že právě tento aspekt činí náš obor v očích vysokoškoláků atraktivním. Vzdělávací programy totiž patří k důležitým argumentům pro přijetí pracovní nabídky a zároveň k rozvoji kariéry u stávajícího zaměstnavatele. S jejich pomocí se našim členům podařilo meziročně snížit fluktuaci v průměru o tři procenta, což je v době častějších přesunů na trhu práce velmi dobrý výsledek,“ komentuje Jonathan Appleton, ředitel ABSL.

Náplň práce je důležitější motivací než mzda

Všechny tři obory spojuje zaměření na profesní rozvoj zaměstnanců. Ten patří spolu s příjemnou pracovní atmosférou a zajímavou prací k oblastem, kterým lidé v zaměstnání přikládají rostoucí důležitost, na špici priorit jsou zejména v případě vysokoškolsky vzdělaných pracovníků.

Právě na ně by se tedy měli zaměstnavatelé vysokoškoláků zaměřit především, chtějí-li si své lidi udržet. V současné situaci na trhu práce je totiž zcela běžné, že se noví zaměstnanci loví mezi již zaměstnanými lidmi, velmi často u konkurence. „Zajímavé je, že i když finance patří k top aspektům ve všech věkových kategoriích, oborech i stupních vzdělání, tak pokud nový zaměstnavatel dokáže vysokoškolákovi nabídnout zajímavější práci a lepší pracovní atmosféru než ten stávající, nemusí obvykle ani výrazně navyšovat mzdu,“ říká Alžběta Honsová a dodává: „Člověk, který přichází pouze kvůli lepší finanční nabídce, je vlastně potenciálně stále na odchodu někam jinam. Pokud ale naopak někdo přijme pracovní nabídku díky pracovní náplni, perspektivě do budoucna a možnostem rozvoje, s největší pravděpodobností hodlá u daného zaměstnavatele nějakou dobu setrvat.“

V reprezentativním vzorku respondentů průzkumu byly přesně dvě třetiny lidí zaměstnané osoby. Studenti tvořili 12 procent respondentů, podnikatelé a osoby samostatně výdělečně činné tvořili šest procent stejně jako ženy v domácnosti. Odpovídali lidé ve věku od 18 do 65 let.

Redakčně upravená tisková zpráva společnosti Randstad