Kdo a z jakého příjmu platí 23procentní daň? Od letoška se progrese dotýká více OSVČ

Loni zavedené legislativní změny znamenají, že většina lidí zaplatí za rok 2024 více na dani z příjmů. Už dříve byla zrušena solidární daň z příjmů pro bohaté, zavedena ale byla jiná forma progrese.

Mnohé OSVČ s vysokými příjmy si od letošního roku pohoršily. Konsolidační balík vlády přinesl změnu, která znamená, že od roku 2024 platí progresivní daň z příjmu ve výši 23 procent výrazně více lidí než dosud.

Ilustrační foto

„Takzvaná solidární daň byla dlouho jedinou stopou daňové progrese v Česku. Ti, kteří vydělávali více, odváděli státu vyšší procento z výdělku než průměrná populace. Před třemi lety se ale stejně jako superhrubá mzda solidární daň zrušila a nahradila ji jiná forma progrese,“ připomíná poradce Michal Dvořáček. Solidární daň byla zavedena v roce 2013 za vlády Petra Nečase.

Co letos změnil konsolidační balík?

Od roku 2024 plátců progresivní daně v Česku výrazně přibylo, protože se snížil roční příjmový limit pro ty, kteří ji musejí platit. Vyšší třiadvacetiprocentní sazba daně nyní platí i pro ty, jejichž roční příjmy jsou minimálně na 36násobku průměrné měsíční mzdy (PM). PM byla nařízením vlády pro letošek stanovena na 43 967 korun.

Znamená to, že pro rok 2024 je limit na 1 582 812 korunách hrubých příjmů ročně (131 901 Kč měsíčně). Podle původních pravidel by byl tento strop na 2 110 416 korunách ročně. Do loňska totiž platila vyšší sazba jen pro příjmy, které ročně přesahovaly 48násobek průměrné mzdy.

OSVČ stále využívají paušální výdaje. Komu se při výpočtu daně i po změnách vyplatí?

Z příjmů nad limit platíte vyšší daň

Změna, jíž přinesl konsolidační balíček vlády, se ještě netýkala přiznání za rok 2023 – tedy toho, které podnikatelé odevzdávali letos na jaře či v červenci (pokud využili služeb daňového poradce). Vyšší daň z příjmů než ostatní letos doplácely OSVČ, které v roce 2023 vydělaly přes 1 935 552 korun.

Zatímco drobní živnostníci platí a nadále budou platit patnáctiprocentní daň, bohatším se daňový základ zvedl na 23 procent. Dobrou zprávou pro ně je, že je to jen u příjmů nad limit.

Slevy na dani z příjmu: Které z nich jste letos využili naposledy?

„V praxi to znamená, že podnikatel, který bude mít za rok 2024 hrubý příjem například 1 900 000 korun, odvede z 1 582 812 korun patnáctiprocentní daň a ze zbylých 317 188 korun 23 procent,“ vypočítává Dvořáček. Pokud bychom vzali v úvahu limit, který platil do loňska, žádnou progresivní daň by člověk s hrubými příjmy 1 900 000 korun neplatil.

Plátcům daně z příjmů částečně pomůže vyšší základní sleva na poplatníka, která byla několik let ve výši 24 840 Kč, následně se zvýšila na 27 840 korun a už tři roky je dokonce na 30 840 korun. Tuto slevu mohou uplatnit všichni bez výjimky a bez ohledu na výši výdělků. Zrušeno bylo ale například školkovné, které snižovalo daň těm, kteří měli dítě v mateřské škole a úprav se dočkaly i další slevy a zvýhodnění.

Příklad

Živnostník Pavel Novotný měl v roce 2020, kdy ještě platila solidární daň, hrubý zisk (příjmy minus výdaje) ve výši 2 500 000 milionu korun. To byl jeho daňový základ. Klasická daň z příjmu by u něj představovala 375 000 korun (15 procent z 2 500 000). Jenže platil ještě solidární přirážku ve výši 57 953 Kč (tj. sedm procent z 2 500 000 minus 1 672 080), celkem tedy odvedl státu 432 953 korun.

Za rok 2024 je jeho daňový základ 2 497 000 korun. Připlatí si o něco více, když odvede státu 237 422 plus 210 263 korun (23 procent z rozdílu mezi celkovým příjmem a limitem). V součtu tedy zaplatí 447 585 korun. Ještě loni by to ale bylo výrazně méně, než nyní a také v době, kdy existovala solidární daň.

Jak je to u zaměstnanců?

OSVČ s vysokými příjmy si stejně jako zaměstnanci oproti solidární dani pohoršily. Zaměstnanců se změna zákona dotkla předloni, OSVČ se s ní musely vyrovnat při vyplňování přiznání (DAP) za rok 2022 a platí/platila i pro roky následující.

Upozorňujeme, že přirážku musíte každý rok uvést v daňovém přiznání. Zaměstnancům se daň počítá pouze z hrubé mzdy, a to ve výši 15 procent. Letos při příjmu nad 131 901 korun měsíčně platí 23 % (jen) z částky nad touto hranicí.

Progresivní daň tedy zaplatí zaměstnanci, kteří měli vyšší hrubou mzdu než zmíněný roční limit, případně OSVČ, jež mají vyšší základ daně z podnikání (příjmy minus výdaje). Započítávají se ale i příjmy pasivní, například z pronájmů nemovitostí nebo kapitálového majetku a na rozdíl od solidární daně i peníze z prodeje nemovitostí.  

Co říká zákon?

Sazby zálohy na daň podle § 38h odst. 2 zákona o daních z příjmů činí pro rok 2024: 15 % pro část základu pro výpočet zálohy, která nepřesahuje trojnásobek průměrné mzdy (zmíněných 131 901 Kč). Do loňského roku byl v zákoně uveden čtyřnásobek PM.

„Do daňového základu ve výši 1 582 812 korun se odvádí patnáctiprocentní daň z příjmů, pro část daňového základu převyšující tuto částku se daň zvyšuje na 23 procent. Tato legislativní změna se dotýká zejména lidí s vysokými zdanitelnými pasivními příjmy z kapitálového majetku, nájmu nebo s ostatními příjmy,“ doplňuje daňová poradkyně Gabriela Ivanco.

Jakub Procházka

• Teritorium: Česká republika
• Oblasti podnikání: Daně, účetnictví, pojištění
Tematický Newsletter
Zajímá vás téma daní? Nepropásněte nové články na BusinessInfo.cz, přihlaste se k odběru našeho newsletteru.

Co můžete čekat? Jak a kdy splnit daňové povinnosti: návody, rady, informace o změnách, aktuality, daňový kalendář, jednotlivé druhy daní. Jak postupovat při placení daně z příjmů, DPH, silniční daně i daně z nemovitostí, nebo třeba přístup k daňovým formulářům.

Zpracování osobních údajů
Přihlášením potvrzuji souhlas, že jsem se seznámil(a) se Zásadami zpracování osobních údajů. Tento portál je chráněn technologií reCAPTCHA od společnosti Google a platí Zásady ochrany osobních údajů a Smluvní podmínky.

Doporučujeme