English version
Státní zemědělský a intervenční fond (SZIF) si u poradenské společnosti EY objednal za 623 tisíc korun posudek o tom, kdo je skutečný zemědělec. Zdánlivě jednoduchá otázka může mít zásadní vliv na to, jakým způsobem se v České republice budou po roce 2021 rozdělovat miliardy na agrárních dotacích.
Vše souvisí s novým sedmiletým dotačním obdobím, jehož podoba se aktuálně rodí v Bruselu. Jedním ze sporných bodů je právě status takzvaného skutečného zemědělce. Jako takový by měl být vnímán ten, pro nějž je zemědělská činnost převážným zdrojem příjmu. Ostatní by ztratili nárok na dotace, nebo by byly nějakým způsobem zkráceny či zastropovány.
„V současné době jde zatím o návrh, chybí schválení ze strany Evropského parlamentu. V dubnu letošního roku o podobě definice hlasoval Výbor Evropského parlamentu pro zemědělství a rozvoj venkova, ale zatím není legislativně schválena,“ uvedla mluvčí SZIF Vladimíra Nováková.
Opatření má omezit odtékání podpory mimo agrární sektor skrze agroholdingy, které působí v jiných oborech. Jak ale upozorňuje agrární analytik Petr Havel v článku pro Asociaci soukromého zemědělství, mohlo by se to dotknout i mnoha malých farmářů. Právě ti nezřídka dotují zemědělskou činnost ze zisků v jiných odvětvích a opatření by v konečném důsledku mohlo být kontraproduktivní.
V minulosti se navíc příliš neosvědčil podobný institut takzvaného aktivního zemědělce. Podle ministerstva zemědělství to vedlo pouze k zbytečnému nárůstu byrokracie, a proto bylo pravidlo nakonec zrušeno. Česká republika proto prosazovala, aby si členské státy mohly podmínku nastavit dobrovolně.
Převzato z webu Euro.cz. Autor: Jan Brož, foto: archiv MF.
