English version
Daň z přidané hodnoty je historicky nejmladší spotřební daní a tvoří jeden z nejdůležitějších příjmů státního rozpočtu. Stát vybere na DPH každoročně více než 400 miliard korun. Příjem do státní pokladny se navíc každoročně zvyšuje, loni šlo o více než 535 miliard korun (o 15,6 procenta více než v roce 2021), což je více než polovina výběru ze všech daní.
Tuto univerzální nepřímou daň platí prakticky všichni při nákupu většiny zboží a služeb.
„Dodavatel, který je registrován jako plátce, musí odvést státu z obchodu část hodnoty. Odběratel si naopak může za jistých okolností zažádat o vrácení daně, kterou státu zaplatí,“ shrnuje poradce Michal Dvořáček.
Princip odvodu DPH
DPH platíte pouze z rozdílu ceny mezi vstupy a výstupy, tedy z toho, o kolik se při dodání zvýší původní (nákupní, základní či velkoobchodní) cena zboží, viz následující příklad.
Obecně se dá říci, že obchodník zaplatí dodavateli cenu včetně DPH a dodavatel odvede státu rozdíl mezi obdrženou částkou a původní cenou zboží (nezvýšenou o příslušnou sazbu daně z přidané hodnoty). Případně má za určitých okolností nárok na vrácení daně. Obdobně to samozřejmě platí pro poskytovatele služeb.
Příklad (při sazbě DPH 15 procent):
Obchodník koupí od svého dodavatele zboží za 2300 korun – z toho 2000 Kč tvoří cena zboží a 300 korun DPH, kterou dodavatel odvede státu. Obchodník zboží rozveze dalším odběratelům a prodá jej za 3220 korun. Z toho částka 2800 Kč představuje stanovenou cenu zboží a 420 korun DPH. Obchodník pak zaplatí DPH, která odpovídá rozdílu mezi daní na výstupu (420 Kč) a daní na vstupu (300 Kč) – tedy 120 korun. V případě záporného rozdílu mu vzniká odpočet a peníze mu finanční úřad vrátí.
DPH je harmonizována s příslušnými předpisy Evropské unie. Podléhá jí naprostá většina zdanitelného plnění v České republice i zboží dovezené ze zahraničí. V Česku byla zavedena 1. ledna 1993 a nahradila původní daň z obratu.
Základ daně z přidané hodnoty (paragraf 36)
Co je předmětem daně a kdo je plátcem?
Na rozdíl od daně z příjmů jde o takzvanou nepřímou daň, kterou může státu platit jiný subjekt (plátce) než ten, která je dani podroben a na kterého její účinky dopadají (poplatník).
Předmětem daně je ze zákona
- dodání zboží za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti v tuzemsku
- poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti v tuzemsku,
- pořízení zboží z jiného členského státu Evropské unie (dále jen „členský stát“) za úplatu, uskutečněné v tuzemsku
za a) osobou povinnou k dani
za b) právnickou osobou, nepovinnou k dani (která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání) - dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku
- pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu EU
Plátcem daně se můžete stát dobrovolně, pro mnohé podnikatele je ale registrace k DPH povinností. Zaregistrovat se na berňák a začít platit DPH dosud museli všichni ti, jejichž obrat překročil za uplynulých 12 měsíců 1 milion korun, případně pokračovali v činnosti po původním plátci, který zemřel, nebo:
- se stanou členem sdružení, kde je některý z dalších členů plátcem DPH
- nabydou majetku privatizací či prodejem podniku
- další méně časté příklady v zákoně o DPH.
Od roku 2023 se nicméně limit zvýšil z jednoho na dva miliony korun.
Plátci, kteří nemají za zmíněné období obrat přes dva miliony samozřejmě mohou o zrušení registrace žádat kdykoliv po 1. lednu 2023, musejí však splnit podmínku uplynutí minimálně 12 měsíců od poslední registrace.
Při splnění určitých podmínek se podnikatel nemusí stát plátcem či osobou povinnou k dani, ale jen identifikovanou osobou (viz níže). Kdo je osoba povinná k dani?
Rozdíl mezi plátcem a neplátcem daně nespočívá jen v možnosti nebo povinnosti daň odvést. Plátce musí vést evidenci k DPH, a to tak, aby byl kdykoli schopen svůj nárok na přeplatky nebo povinnost daň platit prokázat.
Registrace k DPH
Pokud se stane podnikatel takzvanou osobou povinnou k dani, musí podat přihlášku k registraci do 15 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém překročil stanovený obrat. Například za období končící 31. červencem 2023, je to do letošního 15. srpna.
Přihláška k registraci DPH se podává pouze elektronicky na elektronickou adresu podatelny zveřejněnou správcem daně.
Podrobnější informace k registraci k DPH
Podnikatelská veřejnost často zapomíná, že se kromě plátce (z definice v zákoně) týkají platby DPH i dalších subjektů.
„Povinná registrace buď jako osoby identifikované k DPH nebo jako plátce může vzniknout také při obchodování se zahraničím. Registrovat se musíte v případě pořízení zboží z EU za více než 326 tisíc korun ročně, také při přijetí služby ze zahraničí nebo při poskytnutí služby do EU. Registraci je třeba provést ke dni, kdy došlo k přijetí nebo poskytnutí služby nebo překročení limitu dovozu z EU,“ upozorňuje daňová poradkyně Blanka Štarmanová.
Kdo je identifikovaná osoba?
Pokud podnikáte v České republice, jste neplátcem DPH nebo neziskovou organizací a pořídíte zboží z jiného členského státu EU, můžete se stát identifikovanou osobou. Předmětem DPH v ČR nicméně není pořízené zboží, pokud jeho hodnota za kalendářní rok v součtu nepřekročila 326 000 korun.
Příklad: Pan Novák, podnikatel v ČR a neplátce DPH, se zabývá nákupem a prodejem zboží, které nepodléhá spotřební dani. K 1. březnu 2023 nakoupil oblečení z Německa (týká se všech členských zemí EU) za 350 tisíc korun. Svým nákupem tedy překročil limit 326 000 podle § 2a odst. 2 ZDPH a stává se identifikovanou osobou, a to od 1. března. Jeho povinností je podat do 15 dnů přihlášku k registraci na finanční úřad.
Identifikované osoby DPH pouze vykazují a odvádějí státu, nemají jako plátce nárok na odpočet daně na vstupu, ale mají přiděleno DIČ. Přiznání podávají pouze v případě, že jim ve zdaňovacím období vznikne daňová povinnost.
Skupinová registrace
Skupinová registrace je dobrovolná a je určená jen pro podniky se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou na území České republiky. Netýká se zahraničních provozoven českých firem (na rozdíl od českého zastoupení zahraniční firmy, která ovšem musí být registrovaná k české DPH).
Další podmínkou je propojenost členů, ať už kapitálově nebo jinak (lidé ve firmě pod společným vedením). Takzvaně kapitálově spojené osoby mají ze zákona vyšší než čtyřicetiprocentní podíl na kapitálu či hlasovacích právech druhého člena skupiny.
Sesterské podniky (tedy podniky se společnou matkou) mohou být členy za předpokladu, že se jí účastní i mateřská společnost.
„Ze všech členů nakonec musí být vybrán k registraci jeden jako zastupující. Pro toho pak platí přísnější podmínka – je nutné, aby měl sídlo přímo v České republice,“ doplňuje Blanka Štarmanová.
Skupina se stává plátcem od 1. ledna následujícího kalendářního roku, pokud je přihláška k registraci skupiny podána nejpozději do 31. října běžného kalendářního roku. Pokud je přihláška k registraci skupiny podána později, musejí členové skupiny vydržet až do 1. ledna roku, který přichází až po roce následujícím. Příklad: Pokud se přihlásíte 8. listopadu 2024, stane se vaše skupina plátcem až od 1. 1. 2026.
Pokud do skupiny přistoupí další člen, který není plátcem DPH, stává se členem skupiny od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve které skupina podá s jejím souhlasem žádost o přistoupení do skupiny.
Dobrovolný plátce. Kdy se to vyplatí?
Dobrovolný plátce DPH by podle zákona daň platit nemusel, ale přihlásí se k ní ze své vůle, pokud mu to přináší výhody. „Většinou se tak rozhodují ti, kteří mají mezi svými dlouhodobými obchodními partnery především plátce DPH,“ doplňuje Michal Dvořáček.
Změna od neplátce k plátci DPH většinou mírně zdraží zboží a služby, ale plátci si daň odečtou, takže ve výsledku získají více peněz.
Pokud firma obchoduje se zahraničím, čeští neplátci DPH vypadají podezřele a netransparentně a těžko se jim navazují obchodní vztahy. Plátci daně jsou naopak zástupci zahraničních firem vnímání jako rovnocenní a důvěryhodní partneři.
Pokud obchodujete těsně pod hranicí dvoumilionového obratu, a nejste dobrovolným plátcem, vaše vstupy jsou dražší než u plátců. Proto jste bez registrace opět v určité nevýhodě. Stane-li se živnostník/podnikatel dobrovolným plátcem DPH, není nutné, aby své zboží zdražoval, po zaplacení daně mu zůstane větší marže.
Opačně je to v případě poskytování mnoha služeb. Pokud se zabýváte službami jako poradenství, školení či umělecké profese, statut dobrovolného plátce pro vás může být nevýhodný. Má totiž minimální vstupní náklady a vysokou přidanou hodnotu.
Obecně se dá říct, že dobrovolný plátce DPH se vyplatí vždy, pokud podnikatel provádí transakce se zahraničím, respektive často nakupuje zboží v cizině (a to nejen v Evropské unii). Dobrovolný plátce má nižší vstupní náklady.
Důležité jsou ale i marketingové důvody. Statut plátce DPH vám zvýší prestiž a obchodní partneři vás vnímají jako větší a často i důvěryhodnější firmu.
Co jsou zdanitelná plnění (podle paragrafu 13-20 zákona o DPH)
Sazby DPH v ČR se změní
Od 1. ledna 2015 platily v Česku tři sazby daně z přidané hodnoty. Základní činí 21 procent, první snížená 15 procent a nejnižší 10 procent. Od roku 2024 ale nastávají zásadní změny.
Podle konsolidačního balíčku (návrh zákona o konsolidaci veřejných rozpočtů), který vláda schválila v květnu a zákonodárci na podzim letošního roku, od 1.ledna 2024:
- zůstane zachována základní sazba DPH ve výši 21 %
- snížené sazby daně ve výši 15 % a 10 % budou sloučeny do jedné snížené ve výši 12 %
U dodání knih má být od 1. 1. 2024 uplatňováno úplné osvobození od daně.
Nulová sazba DPH (od roku 2024)
- knihy
Snížená sazba DPH 12 % od roku 2024
- potraviny (bez nápojů) – původně 15 %
- stavební práce – původně 15 %
- vodné a stočné – původně 10 %
- teplo – původně 10%
- léky a farmaceutické výrobky – původně 15 %
- zdravotnické prostředky – původně 15 %
- pravidelná doprava cestujících, hromadná autobusová doprava – původně 21 %
- ubytovací a stravovací služby – původně 10 %
- pohřební služby – původně 15 %
- vstupenky do divadel, kin, sportovních akcí, ZOO, bazénů, fitcenter… – původně 10 %
- časopisy a noviny – původně 10 %
- dětské sedačky – původně 15 %
Mezi služby, kterých se týkala nejnižší sazba DPH, patřila dosud domácí péče o děti, postižené, nemohoucí, seniory, stravovací služby (s výjimkami), úklidové služby, opravy obuvi, kožených výrobků, oděvů a textilních výrobků, opravy jízdních kol, kadeřnictví, nebo nájem a prodej tištěných a elektronických knih a audioknih.
Některé položky se nicméně v roce 2024 přesouvají ze snížené do základní (vyšší) sazby. Týká se to nejen některých služeb, ale také například točeného piva (původní sazba 10 procent) či nápojů (původně 15 procent).
Zvýšení DPH z 10 % na 21 %
- točené pivo
- úklidové práce v domácnostech
- opravy obuvi, kožených výrobků a kol
- kadeřnické služby a sauny
- půjčování knih, novin, časopisů, hudebnin…
Zvýšení DPH z 15 % na 21 %
- nápoje
- palivové dřevo
- řezané květiny
- sběr, přeprava, skládkování komunálního odpadu
- služby autorů a výkonných umělců
Seznam zboží a služeb pro jednotlivé sazby na stránkách Finanční správy
U dovozu zboží, u něhož je jednotná celní sazba, se uplatňuje základní sazba, pokud alespoň jeden druh zboží podléhá této sazbě DPH.
Čtvrtletní nebo měsíční platby?
Na čtvrtletní režim můžete přejít nejdříve po uplynutí dvou let od data registrace. Pokud jste například měsíčním plátcem od března 2022, můžete si o kvartální placení a přiznávání DPH zažádat až v lednu 2024.
Do konce roku 2012 platilo, že se nový plátce stával automaticky čtvrtletním plátcem a po překročení potřebného obratu – nebo i z vlastního rozhodnutí – se stal plátcem měsíčním. Tito „staří“ čtvrtletní plátci jimi zůstávají automaticky i nadále.
Měsíční plátce se může rozhodnout pro čtvrtletní zdaňovací období, pokud:
- jeho obrat za předcházející kalendářní rok nepřesáhl 10 000 000 korun,
- není nespolehlivým plátcem
- není skupinou
Změnu zdaňovacího období musíte oznámí správci daně do konce měsíce ledna příslušného kalendářního roku (nejlépe pomocí přiznání za prosinec).
Pomocí daňového přiznání k DPH za prosinec můžete měnit zdaňovací období vyplněním příslušného kódu do kolonky „Kód zdaňovacího období následujícího roku“.
K dispozici jsou dva kódy:
- Q – pokud se měsíční plátce rozhodl, že bude pro následující kalendářní rok čtvrtletním plátcem (splní-li výše uvedená kritéria)
- M – pokud se čtvrtletní plátce chce stát pro následující kalendářní rok plátcem měsíčním (dobrovolně, nebo ze zákona, splnil-li příslušná kritéria).
Plátce, který v následujícím kalendářním roce své zdaňovací období nemění, kód nevyplňuje.
Změny zdaňovacího období v paragrafu 99 a zákona o DPH
Kontrolní a souhrnná hlášení
Už čtyři roky mají ti, kteří odvádějí daň z přidané hodnoty, povinnost podávat jednou za měsíc či za čtvrtletí kontrolní hlášení. Zapomenou-li, hrozí jim přísné postihy.
Hlášení nenahrazují klasická přiznání, jsou pouze jejich doplňkem. Jedná se vlastně o kontrolní výkazy o všech přijatých i vydaných fakturách.
Součástí kontrolního hlášení je kromě výše DPH a základu daně například daňové identifikační číslo dodavatele a odběratele či den, kdy má plátce povinnost přiznat DPH (tzv. datum zdanitelného plnění). Spolu s ním podávají podnikatelé i klasické daňové přiznání za předchozí měsíc a doplácejí daň.
Ti, kteří dodávají zboží za hranice (a to osobám či firmám, které jsou registrované k dani v jiném státě EU) odevzdávají ještě takzvané souhrnné hlášení. Podrobnosti si přečtěte v paragrafu 102 zákona o DPH
Co je v zákoně?
Kontrolní hlášení podává každý plátce DPH, pokud:
- uskutečnil zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, nebo přijal úplatu přede dnem uskutečnění tohoto plnění,
- přijal zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, nebo poskytl úplatu přede dnem uskutečnění tohoto plnění,
- ve zvláštním režimu pro investiční zlato přijal zprostředkovatelskou službu, u které byla uplatněna daň, uskutečnil dodání investičního zlata osvobozeného od daně, u kterého má nárok na odpočet daně, nebo investiční zlato vyrobil nebo zlato přeměnil na investiční zlato.
Podrobnosti ke Kontrolnímu hlášení včetně příslušných formulářů najdete na internetových stránkách finanční správy.
Povinností plátců daně je posílat hlášení elektronicky. Pro tyto účely postačí běžný počítač s připojením na internet. Využít můžete buď datovou schránku (povinností firem coby plátců DPH je datovou schránku mít) nebo dokumenty, které najdete na stránkách Finanční správy.
K tématu DPH na BusinessInfo.cz
Problematika DPH je velmi široká. Dalším detailům včetně reverse charge (přenesení daňové povinnosti), rad, jak si nárokovat odpočet na daň, jak postupovat, pokud se zapomenete registrovat včas, jaké jsou postihy a sankce při neplacení DPH a neplnění dalších povinností, jaká je administrativa spojená s hlášením daně, jaké výhody má evidovaní osob pro účely DPH (týká se zahraničního obchodu), se věnujeme v dalších textech, které najdete na stránkách BusinessInfo.cz.
- Proč se stát dobrovolným plátcem DPH? Komu se nepovinná registrace vyplatí
- Čtvrtletní nebo měsíční plátce DPH? Co je povinné a co se vyplatí
- Identifikovaná osoba a platby DPH – Povinnosti pro reklamy Google AdSense, přeshraniční služby, Uber aj.
Zkratka sem: www.businessinfo.cz/dph
Jakub Procházka
Co můžete čekat? Jak a kdy splnit daňové povinnosti: návody, rady, informace o změnách, aktuality, daňový kalendář, jednotlivé druhy daní. Jak postupovat při placení daně z příjmů, DPH, silniční daně i daně z nemovitostí, nebo třeba přístup k daňovým formulářům.