Ke stavbě ropných plošin i plynovodu přizvalo Mexiko soukromníky



S čím se Češi v poslední době na mexickém trhu prosadili?
Českých firem, které jsou tu úspěšné, je poměrně hodně a pocházejí z nejrůznějších oborů. Letos například vyrazilo do ulic druhého největšího mexického města Guadalajary 25 nových trolejbusů vyrobených ve spolupráci mexické firmy Dina a české společnosti Škoda Electric.

Škodovka dodává do autobusů kompletní elektronické vybavení, které zajistí výhodnější provozní náklady a výrazně zvýší ekologickou úroveň místní hromadné dopravy. Elektrická energie dodávaná na provoz trolejbusů bude pocházet z větrných elektráren rozmístěných ve státě Jalisco.

Zajímavý je prodej prvního stroje na výrobu externích žaluzií do Mexika. Jedná se o úspěch jihomoravské firmy Zebr. V Mexiku se používají nejvíc interní žaluzie, které jsou méně efektivní. Lze tu případně vidět vnější ochranu oken, slouží jako bezpečnostní prvek při hurikánech.

Externí žaluzie jsou k vidění výjimečně a doposud musely být dováženy. Zebr se tak stává průkopníkem moderních technologií ve stavebnictví v Mexiku. Za úspěchem stojí i spolupráce s CzechTrade, kdy jsme pro české firmy organizovali účast na veletrhu EXPO CIHAC.

A co energetika?
Významné úspěchy má plzeňská firma Doosan Škoda Power. Její poslední kontrakt se týká projektu paroplynové elektrárny Empalme, která bude uvedena do provozu koncem příštího roku. Firma dodá parní turbínu vlastní konstrukce o výkonu 300 MW. Jinak obecně lze říci, že nejvíce se v Mexiku prosazují české firmy v subdodávkách do automobilového průmyslu. Tam míří většina českého exportu.

Mexiko je velkým vývozcem ropy. Co pro něj znamená současný pád její ceny?
Cena ropy bude ovlivňovat přísun peněz do státní pokladny, a tím i možnost státu investovat do řady projektů. Na druhé straně bude zlevnění ropy vytvářet tlak na co nejrychlejší realizaci reforem. Jejich cílem je sektory spravované doposud pouze státními firmami otevřít i soukromým domácím nebo zahraničním společnostem.

Událostí číslo jedna je podle mého názoru otevření trhu s elektrickou energií, a s tím související podpora zelené energie. Dále se jedná o vypsání celkem 13 tendrů na hlubinnou těžbu ropy v Mexickém zálivu. Přihlásit se mohou jakékoli firmy disponující příslušnou technologií. Hodnota jednotlivých smluv se pohybuje mezi třemi a čtyřmi miliardami dolarů a součástí kontraktu je zapojení vítěze soutěže nejen do výstavby, ale i do provozu ropné plošiny.

Jak dopadnou reformy na donedávna monopolní státní ropný gigant Pemex?
Do budoucna má spolupracovat na jednotlivých projektech se soukromými firmami. Ty by se měly stát protikorupčními garanty, kteří budou ve snaze ochránit a zefektivnit svoje investice dohlížet na hospodaření v projektech.

Dotkne se liberalizace i prodeje benzinu koncovým spotřebitelům?
Otevření trhu s distribucí pohonných hmot je přelomovým bodem. V letošním roce se stavějí první benzinové stanice, které nejsou provozovány státním Pemexem, ale pod značkou Gulf. Jedná se o firmu z USA, jež otevře své pumpy v Mexico City a Monterrey, a která má ambiciózní cíl, dosáhnout během následujících tří let na 25 procent mexického trhu.

Další zásadní událostí je otevření největšího chemického závodu v Latinské Americe, který dostal pragmatický název Etileno XXI. Továrna bude zpracovávat etan a vyrábět z něj polyetylen. Ten se bude využívat na výrobu obrovského množství plastových produktů počínaje igelitovými taškami přes medicínské vybavení až po obaly na mobilní telefony. Jedná se o projekt v hodnotě 5,2 miliardy dolarů a jeho cílem je snížit dovoz plastů do Mexika o 70 procent.

Důležitým momentem je také vyhlášení tendrů na stavbu plynovodu z USA do Mexika. Z celkem 18 vypsaných soutěží se v současné době začínají první uzavírat. Celková délka plynovodu bude skoro 3,8 tisíce kilometrů s denním průtokem vyšším než 12 miliard kubických stop. Hodnota investice je přibližně šest miliard dolarů.

Jak konkrétně vypadá reforma v oblasti energetické sítě?
Snaží se přitáhnout soukromé investory a jejich prostřednictvím modernizovat výrobu a distribuci energie. Jedním ze základních cílů je také zvýšit podíl energie získané z obnovitelných zdrojů. V současné době probíhá rozdělení státní firmy CFE (Comisión Federal de Electricidad) na větší počet samostatně hospodařících divizí. Společnost doposud operovala na trhu jako monopolní výrobce a distributor elektřiny.

Od letošního roku budou existovat divize specializované podle předem stanovených charakteristik trhu. Jedná se o typ spotřebitele, klimatické podmínky v regionu či spotřebu v různých denních hodinách. Tím by se měla zajistit flexibilita výroby v daných regionech, která bude podle potřeby doplňována zelenou energií. Dalším bodem reformy je částečná privatizace trhu s elektrickou energií. Funkce regulátora bude přesunuta z CFE na CENACE (Národní centrum pro kontrolu elektrické energie) a CFE se stane jedním ze standardních hráčů na trhu.

„Do ulic města Guadalajary vyrazilo 25 trolejbusů vyrobených ve spolupráci mexické firmy Dina a české Škoda Electric. Energie na provoz trolejbusů bude z větrných elektráren ve státě Jalisco.“

Zasáhnou reformy i do telekomunikací?
Zde se podařilo dosáhnout především výrazného snížení cen za služby pro konečného spotřebitele. K poklesu, který od začátku loňského roku dosáhl asi 20 procent, přispělo snížení extrémně vysokých tarifních poplatků za volání v rámci Mexika z jednoho státu do jiného nebo snížení ceny za volání ze sítě jednoho mobilního operátora na telefon jiného operátora.

Z hlediska zahraničních firem se pak telekomunikační sektor otevřel menším firmám, například společnostem AT&T nebo Eutelsat, a zvýšil tak konkurenci. V tomto odvětví se ve střednědobém horizontu očekává velký rozvoj, a to především kvůli tlaku na nedostačující kvalitu služeb a pokrytí země.

Jaká další odvětví jsou v Mexiku perspektivní?
Jednou z významných charakteristik Mexika je jeho průmyslová diverzita. Vedle ropného průmyslu jsou tu na vzestupu automobilový, letecký a potravinářský průmysl nebo turismus. Mezi další silná odvětví patří těžební sektor, který u některých surovin také bojuje s nízkými cenami na světových trzích. Díky této diverzitě tedy není Mexiko závislé pouze na příjmech z ropy, ale dokáže relativně flexibilně reagovat na její výkyvy. Je možné tvrdit, že pád ceny ropy Mexiko významně ovlivňuje, ale nejedná se o kritický faktor, který by ochromil fungování celé země. Perspektivní pro vývoz jsou i další obory.

Lze využít Mexiko jako základnu pro obchod s USA, Kanadou a zeměmi Střední Ameriky?
Z prostého geografického pohledu to jistě možné je. Zajímavé ale je podívat se na tuto možnost i z pohledu Mexika jako jedné z nejotevřenějších ekonomik světa. Toto postavení se vláda snaží dále rozvíjet, a to do všech světových stran. Dokladem může být členství v nově vznikajících uskupeních, jakým je Pacifická aliance zahrnující Chile, Peru, Kolumbii a Mexiko (kandidáty na přistoupení jsou Kostarika a Panama). Cílem Pacifické aliance je zrušení všech celních tarifů mezi jejími členy v krátkodobém časovém horizontu.

Druhou velkou aliancí, do níž Mexiko vstoupilo, je Trans-Pacifická dohoda (TPP). Co přináší?
Měla by se stát největší zónou volného obchodu na světě. Mezi jejích 12 členů patří USA, Kanada, Austrálie, Japonsko, Singapur nebo Chile. V rámci TPP by mělo dojít k prohloubení již stávající integrace mezi některými členy a nastavení nové úrovně mezinárodního obchodu v celém regionu. Severní Amerika (Mexiko, USA a Kanada) by pak měla vytvořit nejkonkurenceschopnější region na světě.

Přijetím dohody se země zavazují k odstranění veškerých celních překážek u průmyslových výrobků a k odstranění nebo snížení cla u zemědělských produktů. Další části dohody jsou pak zaměřeny na jednotlivá odvětví, jako jsou farmaceutické výrobky, zdravotní prostředky nebo textil. Zvláštní kapitola se pak zabývá problematikou prokazování původu a kumulovaným původem zboží. Například u automobilového průmyslu se jedná o 45 procent u aut a 40 procent u autodílů, aby byl obchod mezi členskými zeměmi bez celního zatížení.

„Zajímavý je prodej prvního stroje na výrobu externích žaluzií do Mexika. Jedná se o úspěch jihomoravské firmy Zebr.“

Přináší to nějaké výhody i českým exportérům?
České firmy mohou využít stávající situace, kdy má Mexiko podepsanou dohodu o volném obchodu s EU, a zároveň má otevřenou cestu na další trhy. Je ale potřeba si uvědomit, že při dovozu zboží do Mexika a následném reexportu do třetích zemí se vždy posuzuje certifikát o původu zboží a podle toho se zařazuje do celní nomenklatury. Nejlépe je možné využít této situace, pokud se zboží v Mexiku nějakým způsobem upravuje. Takto se ve velké míře chovají některé asijské firmy, které se tak snaží dostat do dalších zemí Latinské Ameriky.

Další možností, jak využít otevřeného způsobu fungování mexické zahraničně obchodní politiky, jsou výrobní investice. Kromě usnadnění přístupu na řadu světových trhů nabízí mexická vláda mnoho pobídek a daňových úlev, které dělají z Mexika devátou nejpřitažlivější zemi pro zahraniční investory na světě.

Na jaké obchodní zvyklosti v Mexiku by měl být český vývozce připraven?
V návaznosti na obchodovaný produkt je potřeba prověřit vyžadované certifikace a normy. Někdy je zapotřebí podívat se na normy stanovené konkrétní firmou, ke které se chce český vývozce zapsat na seznam dodavatelů. Tento zápis bývá u velkých firem podmínkou smlouvy.

Především při prvních dodávkách je potřeba dbát zvýšené pozornosti na logistiku, tedy výběr přepravce, dohodnutí dodacích podmínek a překontrolování všech příslušných dokumentů celním agentem ještě před expedicí. Ceny se mohou lišit u jednoho nadnárodního přepravce, pokud dopravu objednáváte v Mexiku oproti objednání v České republice. Dopravní dokumenty jsou pak velmi úzkostlivě prověřovány místními celníky a při podcenění jejich kontroly se stává, že se zásilka zasekne na celnici. Způsoby plateb používané v Mexiku se neliší od exportu do jiných zemí.

Jak se projevuje při jednání mentalita Mexičanů?
Po navázání obchodních vztahů s mexickou firmou se její představitelé často chtějí blíže seznámit se svými obchodními partnery. Znamená to, že se při jednáních zajímají o rodiny přítomných, o jejich zájmy, volnočasové aktivity a samotný obchod se pak stává jedním z mnoha témat setkání. Důsledkem bývá vyšší časová náročnost jednání, avšak zlepšuje se důvěra mezi oběma stranami. Součástí vztahu s obchodními partnery jsou pro Mexičany často mimopracovní aktivity. Běžné je seznámení s rodinou, organizace volnočasových aktivit, jako je turismus, sport nebo kultura, a především společné jídlo.

Převzato z časopisu E15 Český export, přílohy divize Euro E15, vycházející ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí ČR a agenturou CzechTrade. Autor článku: Tomáš Stingl. Foto: CzechTrade, ShutterStock.