English version
Chce se vymanit z pozice země, která vyváží pouze nezpracované komodity, do pozice země vyvážející výrobky s přidanou hodnotou. Od nabytí své nezávislosti v roce 1963 země nikdy nezažila občanskou válku ani násilné převzetí moci státním převratem. Keňu lze také vnímat jako jedinou zemi východoafrického regionu s poměrně dobře fungujícími demokratickými institucemi.
Na druhou stranu Keňa nemá zrovna nejvřelejší vztahy se svými sousedy, zvláště pak se Somálskem, s nímž vede vleklý spor o námořní hranici u Mezinárodního soudního dvora v Haagu. Vztahy mezi Keňou a jejími sousedy jsou permanentně zatíženy vážnými bezpečnostními, politickými i obchodními problémy. V kontrastu s tím je Keňa velmi aktivní v multilaterálních organizacích. Dobré vztahy má se západními zeměmi, ale i s Čínou a Ruskem.
Evropská unie poskytuje Keni preferenční přístup na trh. Preference jsou nereciproční a mají formu nižších cel nebo osvobození od cla, pokud nediskriminují členské státy EU. Keňský vývoz do EU tvoří hlavně zemědělské komodity, které představují více než 90 % celkové hodnoty vývozu.
Hlavními destinacemi keňského vývozu do EU jsou Německo, Nizozemsko a Francie. Z EU se pak do Keni vyváží zejména průmyslové výrobky, zařízení pro zpracování dat, lékařská technika atd. Dobré jméno má v Keni i Česká republika. Z Keni do ní putuje zejména čaj a káva, Česko pak do Keni vyváží zemědělskou a lékařskou technologii a obranné a bezpečnostní prostředky.
Český vývoz do Keni je stabilní s výrazně pozitivní obchodní bilancí. Keňa poptává nejen hotové výrobky, ale také přenos know‑how. Díky své poloze a vnitropolitické situaci může být Keňa vstupní branou do celého Východoafrického společenství napříč průmyslovými sektory. To je výhodné zvláště v dnešní době, kdy se země subsaharské Afriky můžou stát alespoň částečnou náhradou pro české exportéry, které o trhy připravila rusko‑ukrajinská válka.
Souhrnná teritoriální informace pro Keňu
Jak na keňské partnery
Keňané umí velmi dobře anglicky, jde o jejich druhý oficiální jazyk. Při obchodním jednání je třeba si uvědomit, zda je Čechy nabízený produkt či služba uplatnitelná na keňském trhu. Trh je zde z 90 % čistě proimportní a většina věcí se dováží ze zahraničí. Je důležité mít na paměti, že trh je velmi citlivý na cenu. Hodně zboží se dováží z Číny a Indie. Konkurovat těmto výrobcům cenou není přirozeně možné. Proto je žádoucí vyzdvihnout kvalitu vlastního zboží a od samého počátku eliminovat jakékoliv srovnávání s čínským ekvivalentem.
Na jednání s keňskými partnery je nutno se připravit svědomitě a přistupovat k nim stejně jako k jednání s partnery v západní Evropě. Prezentace proto musí být jasná, srozumitelná a přesvědčivá. Keňané neradi čtou mezi řádky, proto je třeba hovořit konkrétně a přímo k věci. Je rovněž potřeba si být vědom toho, že „dohodnuté“ ustanovení je ze strany keňských partnerů vnímáno jako „před běžné dohodnutí“.
„Keňané vám neřeknou ‚ne‘. Pokud něco nechtějí nebo s tím nejsou spokojení, spíše to odsouvají a mlží. Je dobré toto rozeznat, abyste nemarnili čas a místo toho se soustředili na slibné kontrakty,“ radí Tomáš Brzobohatý, který má na starosti zahraniční trhy ve společnosti CleverFarm. Tato česká firma už dva roky do Keni dodává chytré systémy pro zemědělství, které dokážou šetřit vodou na zavlažování.
Portál BusinessInfo.cz na druhou stranu varuje, že od evropských partnerů Keňané očekávají přesné plnění ujednání. Tato „asymetrie“ do velké míry znesnadňuje realizaci kontraktů v Keni. Rovněž vnímání času v Keni je značně originální. „Je třeba se obrnit dávkou trpělivosti, protože obchody nejdou příliš rychle. Sice nakonec dopadnou, ale je potřeba se připravit na to, že keňská strana nebude dlouho odpovídat a že rozhodnutí o akvizici se posune například o půl roku, protože v zemi probíhají volby, které jsou spojeny s nejistotou dalšího vývoje,“ dělí se o vlastní zkušenosti Brzobohatý.
Zejména na úřadech a ministerstvech se jednání odehrávají zcela chaoticky a není tak možné plánovat časový harmonogram. Potvrzení schůzky na ministerstvu se dozvíte obvykle pár hodin dopředu, ale určitě ne třeba s týdenním předstihem. Ani potvrzení schůzky neznamená, že se schůzka opravdu uskuteční a nebude přesunuta o několik dní. Buďte připraveni, že partner může přijít na schůzku až o 15 minut později. Od vás se ale bude očekávat plus minus dochvilnost.
Evropan pak nesmí být zaskočen tím, že e‑mailová adresa třeba i náměstka ministra je na serveru Yahoo nebo Googlu. Je to dáno nespolehlivostí IT sítě státní správy, ale i soukromých firem. Keňané mají velmi rádi ceremonie a obřadnosti, na oficiálních jednáních je keňská strana zastoupena početným sborem.
Kultura obchodního chování v Keni
Ve výsledku si Tomáš Brzobohatý obchodní spolupráci s Keňou pochvaluje: „Spolupráci hodnotíme kladně. Máme výhodu, že jsme našli spolehlivého partnera, který zná keňské prostředí. Bez lokálního partnera by bylo těžké se prosadit. Na začátku jsme udělali několik pilotních projektů, kdy jsme naše řešení dodali v omezeném rozsahu za preferenční cenu, aby se klienti přesvědčili o tom, že naše systémy fungují. Nakonec se asi po roce rozhodli k nákupu ve větším rozsahu. Teď už máme byznys, který roste a je udržitelný.“
Ve kterých oborech můžou Češi Keňany zaujmout
Perspektivní pro české firmy je v Keni zdravotnický a farmaceutický průmysl. Zdravotnictví bylo ještě před vypuknutím pandemie koronaviru vládní prioritou. Kenya Health Policy (2014–2030) je program, který definuje dlouhodobý záměr dosáhnout všeobecného pokrytí základních zdravotnických služeb, které by odpovídaly standardu země střední úrovně příjmů.
Tři čtvrtiny pracovní síly zaměstnává zemědělství a potravinářství, které se na tvorbě HDP podílí plnými 30 %. Vývoz čaje, kávy a čerstvých květin tvoří spolu s cestovním ruchem pilíře keňské ekonomiky. Význam odvětví pro keňskou ekonomiku se nezmění ani v postkoronavirovém období. Země má chov sladkovodních i mořských ryb, a to by chtěla rozvinout. Nabízejí se také možnosti v mlékárenském oboru, inseminaci skotu, obilném mlynářství.
Keňané mají zájem i o chytrá řešení (smart solutions), hlavně kvůli úsporám všech vstupních nákladů, například energií a hnojiv. Východoafričané jsou též milovníci piva, nabízí se proto možnosti spolupráce při zakládání minipivovarů, potenciálně i vývozu českého piva. Slibný je i stavební průmysl. V Keni se překotně investuje do výstavby jak komerčních, tak soukromých staveb. Země má velký nedostatek dostupného bydlení, které musí řešit zejména ve velkých městských aglomeracích. Proto je velká poptávka po stavebních materiálech a stavebních strojích.
Nepřekvapivě mezi perspektivní obory patří v Keni životní prostředí, vodohospodářství a odpadní průmysl. Velké městské aglomerace, například Nairobi, Kisumu či Mombasa, se potýkají s nepravidelnými dodávkami vody, velkými ztrátami ve vodovodní síti, špatnou dostupností kanalizace a s problémy při zpracování odpadů. Města se doslova „utápějí“ v hordách rostoucích odpadků, znečištěná voda uniká dále do přírody. Řešení těchto problémů je nejen strategickým cílem keňské vlády, ale i zájmem rozvojových dárců.
V neposlední řadě zmíníme obranný průmysl. Potenciál pro dodávky obranného průmyslu vyplývá z hrozby teroristických útoků ze strany somálských aš‑Šabáb. Z tohoto důvodu vláda věnuje vysokou pozornost finančním prostředkům na vybavení armády i policie.
Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Daniel Mrázek
