Keramika RAKO se prosadila v Dubaji i Austrálii. Díky spojení s Lasselsbergerem



Společnost Lasselsberger působí v České republice od roku 1998, kdy získala většinový podíl v Chlumčanských keramických závodech, a jejich prostřednictvím i v akciové společnosti Calofrig Borovany. Dalším členem nově vznikající skupiny se o rok později stala akciová společnost Keramika Horní Bříza a následně Kemat Skalná. Rozvoj společnosti na českém trhu pokračoval akvizicí společnosti Cemix Čebín a v roce 2002 byl završen získáním akciové společnosti RAKO, tradičního výrobce obkladaček.

„V roce 2002 společnost Lasselsberger spojila tři velké konkurenty českého trhu – keramičky v Horní Bříze, v Chlumčanech a Rakovníku. Vznikla tak firma s velkým podílem exportního zaměření. Od tohoto roku až do současnosti jsme vyvinuli a uvedli na trh čtrnáct kolekcí obkladů a dlažeb, které zcela změnily kvalitu nabídky,“ vysvětluje Marek Loula, manažer exportu společnosti Lasselsberger.

Dobrý design i pro východ

Podle jeho slov to nebyla jediná změna, k níž po propojení firem došlo. „Začali jsme s inovacemi obkladů pracovat koncepčněji. Usilujeme o to, aby se dobrý design obkladů pro západní Evropu ujal také u nás nebo na východě. Vývoj produktů se stal konzistentním. Od roku 2012 průběžně investujeme do nových výrobních zařízení… Do technologie digitálního tisku, do efektivní pece na výrobu velkoformátových obkládaček a dlaždic, linky na rektifikaci obkladů a tak dále,“ dodává Marek Loula.

Investice do modernizace výroby v letech 2016 až 2018 přitom dosáhly zhruba 1,2 miliardy korun. „Díky nim má portfolio značky RAKO jak designově, tak technicky komplexní nabídku, kterou se může pochlubit jen málokterá světová firma,“ zdůrazňuje Marek Loula. V současnosti je společnost Lasselsberger v Česku jediným výrobcem keramických dlažeb a obkladů. Její konkurenci představují především dovážené materiály z Polska, Itálie, Španělska, popřípadě z Turecka. Typickým zákazníkem firmy jsou, kromě běžných spotřebitelů, také architekti, projektanti, řemeslníci, developeři a podobně.

Na pěti kontinentech

Začlenění českých firem do mezinárodní společnosti Lasselsberger pomohlo také s vývozem. „Vyvážíme 70 procent produkce a tento podíl stále roste. I když bychom rádi v Čechách prodali většinu produkce. V celé Evropě je totiž nadbytek kapacit a řada výrobců exportuje právě do Čech. Navíc jsou evropské země velmi zajímavým exportním trhem pro firmy i z dalších kontinentů. Přesto máme stále podíl na domácím trhu kolem 36 procent. Pro představu, v Evropě se vyrobí 1,3 miliardy metrů čtverečních obkladů, ale celosvětově to je více než 13 miliard,“ porovnává Marek Loula.

Velký podíl exportu považuje za obrovský úspěch, dlaždice a obkládačky se totiž obvykle spotřebovávají spíše v místě výroby. V současnosti podnik vyváží do 67 zemí světa všech kontinentů včetně Austrálie. Výbornou pozici má například v Saudské Arábii, Kuvajtu a Ománu, kde se podílel na výstavbě několika nemocnic či státní univerzity. „Realizovali jsme nemocnice v Papui-Nové Guiney. Dodáváme naše produkty i do autosalónů automobilek Citroën, BMW či Lexus a uzavřeli jsme smlouvu se společností Škoda Auto o výhradních dodávkách keramických dlaždic RAKO do jejich prodejen po celém světě,“ vypočítává Marek Loula s tím, že RAKO bude také na stadionech fotbalového mistrovství světa v Kataru.

Mezi konkurenční výhody českého výrobce patří nabídka uceleného a systémového řešení navazujících produktů, jako jsou různé sokly nebo typy povrchů, které jsou často ze zákona povinné pro jednotlivé typy staveb. „Navíc většinu obkladů s jedním designem nabízíme v celé škále formátů, povrchů, takže se architektům s naší keramikou dobře pracuje. Nabízíme komplexní řešení, na požádání včetně návrhů, vizualizací,“ podotýká Marek Loula. Mezi dlouhodobě žádané výrobky podle něj patří objektové keramiky pro velké, frekventované stavby. Stále více se prosazují také velkoformátové dlaždice velikosti 60 krát 60 centimetrů a větší nebo dlaždice pro venkovní aplikace s tloušťkou 2 až 3 centimetry.

Klíčový veletrh

K podpoře vývozu firmě pomáhá také účast na zahraničních veletrzích. Včetně vyhlášeného veletrhu Big 5 v Dubaji, kde se účastnila společné prezentace v rámci stánku agentury na podporu obchodu CzechTrade. „Big 5 se stal nedílnou součástí naší image při rozvoji v regionu Středního Východu. Je to vhodná příležitost oslovit možné potenciální klienty a setkat se sestávajícími partnery. Je vždy prospěšné ukázat se na veletrhu a potvrdit náš zájem o region a prezentovat naši společnost,“ zmínil Marek Loula. Veletrh Big 5 přitom podle něj nemá dosah jen ve Spojených arabských emirátech, ale v celém regionu.

Uchytit se na tamním náročném trhu není jednoduché. „Aby se vám na takovém trhu podařilo prorazit, musíte splnit několik hlavních bodů. Konkurovat cenově, konkurovat kvalitou, přivyknout jiné mentalitě a specifickým zvykům obchodu. V našem případě se nám také podařilo najít vhodného člověka – agenta, který nám pomohl zejména se vstupem na trh a jeho dalším rozvojem. Jen pokud absolutně splňujete parametry výše, máte šanci na úspěch,“ podotýká Marek Loula.

Firma v současnosti zaměstnává více než 1500 zaměstnanců v pěti výrobních závodech. Tržby v roce 2018 dosáhly zhruba 4 miliard korun. Stejně jako další firmy musí reagovat na nedostatek potenciálních zaměstnanců. „Pracovní trh v Česku je napjatý. S vyspělejšími technologiemi rostou nároky na její obsluhu. Určitě lze některé činnosti automatizovat, ale ne vše. Zabezpečit nepřetržitý čtyřsměnný provoz je pro nás klíčové. I proto si našich zaměstnanců vážíme. Jsme moderní firma, která však má pro zaměstnance celou řadu školení, programů doškolování. Na druhou stranu hledáme své budoucí zaměstnance již na středních a vysokých školách a učilištích. Zatím se nám to daří,“ pochvaluje si Marek Loula.

Nerovné podmínky

Budoucí rozvoj společnosti podle něj neovlivní jen konkurenceschopnost jejích výrobků, ale také podnikatelské prostředí v EU. „Vydali jsme se cestou bezuhlíkové Evropy, problémem ale je, že tento tvrdý závazek mimo EU si nedaly žádné další země. Tato cesta zcela určitě povede ke ztrátě konkurenceschopnosti a možná i k zániku tradičních odvětví jako je naše. Týká se to veškerých výrob s emisemi CO₂… Pokud se nenajdou jiné zdroje energie bez uhlíkové stopy,“ obává se Marek Loula. 

Zatím je však spíše skeptický. „Takové technologie nyní neexistují, přitom investujeme na 20 let dopředu, ale již v roce 2035 budou tak přísné normy, že nyní zaváděné technologie budou zřejmě již zakázané. Vnímám to jako politickou zvůli. Přitom Evropa vypouští jen 13 procent celosvětových emisí C0₂ a zbytek světa naopak svou produkci navyšuje a paradoxně firmy často přesouvají své výroby z EU do těchto třetích zemí, kde nemusí přísné normy plnit,“ poukazuje Marek Loula na současný problém.

Právě zvládnutí této situace je podle něj největší výzvou příštích let. „V dnešní době, díky aktivitě skupiny Lasselsberger, jsme značka známá po celém světě. Pohled do historie napovídá, že máme na co navázat a záleží jen na vůli a schopnostech lidí, kteří rozhodují o dalších perspektivách rozvoje keramického průmyslu ve střední Evropě, jak se zhostí své historické role,“ uzavírá Marek Loula.

 Dalibor Dostál