English version
Vypadá to jako špatný vtip, přesto je to realita podnikání v České republice. Podnikatelé si stěžují, že i po zavedení povinných datových schránek pro firmy, které umožňují elektronickou komunikaci s úřady, musí stejně běhat na poštu.
Povinnou součástí celé řady žádostí, které posílají elektronickou formou datovou schránkou, je totiž kolek. A tak podnikatelé stejně musí vyrazit na poštu, vystát frontu, v hotovosti zakoupit kolek v požadované hodnotě a poslat ho v obálce poštou jako přílohu elektronického podání žádosti.
„Kolek je přežitek. Datová schránka má svůj smysl, pokud vše bude na elektronické bázi. Jít předtím pro kolek na poštu je tedy úplně postavené na hlavu,“ říká Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků České republiky.
Vláda zaspala, tvrdí firmy
Povinné platby v hotovosti na úřadech nebo nakupování kolků považuje za anachronismus, který do moderní státní správy nepatří.
„Jedním z klíčových úkolů vlády je plně digitalizovat státní úřad a vytvořit pro firmy plnohodnotnou elektronickou platformu. Její součástí musí být jednoduché podávání všech dokumentů, jejich sdílení všemi úřady, rychlé doručování zpráv a tak dále,“ je přesvědčen Karel Havlíček.
„Podle našich průzkumů 95 procent podniků a 90 procent OSVČ využívá elektronického bankovnictví. Jinými slovy, firmy i živnostníci jsou připraveni na plnohodnotný elektronický režim. Kdo není připraven, je stát,“ doplňuje.
Ministerstvo financí, které slibuje podnikatelům nastavení přívětivějšího prostředí, přitom u kolků žádnou změnu nechystá. Alespoň ne v dohledné době.
„O nahrazení kolkových známek je uvažováno až při přechodu na jednotnou evropskou měnu, tak jak postupovala například Rakouská spolková republika od 1. ledna 2002, obdobně Německá spolková republika, Slovenská republika od 2013 a další evropské státy,“ říká Kateřina Vaidišová z oddělení vnějších vztahů ministerstva financí.
Zrovna příklad Slovenska však ukazuje, že rušení kolků nemusí být na zavedení eura nijak úzce vázáno. Bratislava zavedla euro od roku 2009. Zrušení kolků pak sice původně navrhla od roku 2013, odložila ho však na polovinu roku 2014 a nakonec se na Slovensku definitivně přestaly poplatky prostřednictvím kolků hradit loni v prosinci.
Namísto toho mohou slovenští podnikatelé hradit poplatky platební kartou, převodem na účet nebo zakoupením elektronického e-kolku.
V Česku byly namísto zrušení kolků od roku 2012 zavedeny kolky nové. Česká pošta nabízí v současnosti 9 druhů kolkových známek od hodnoty 1 koruny až po 1000 korun.
Záleží na jednotlivých úřadech
Podle ministerstva financí záleží na jednotlivých úřadech, zda přistoupí na bezhotovostní platbu, nebo budou vyžadovat úhradu kolku. „Možnost bezhotovostní platby správních a soudních poplatků je dána § 163 odst. 3 daňového řádu. Totéž bylo možné i podle zákona o správě daní a poplatků (§ 59 odst. 3), a to již od roku 1993. Důvodem je, že pro účely zákonů upravujících správu daní se považují tato peněžitá plnění za daň,“ popisuje Kateřina Vaidišová.
V současné době je podle ní zhruba 65 procent správních a soudních poplatků placeno na účty správních úřadů a soudů. „Každý správní úřad a soud si určí formu úhrady za požadovaný úkon, protože musí příslušnou platbu přiřadit ke konkrétní zpoplatněné žádosti nebo úkonu,“ doplňuje Kateřina Vaidišová.
K čemu podnikatelé potřebují kolky?
Například při podání žádosti o prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání, kde je alternativou platba v hotovosti na pokladně, žádosti o lustrační osvědčení, při legalizaci dokladů o vzdělání vydaných českými školami pro zahraničí, žádosti o zápis do obchodního rejstříku nebo o změnu zapsaných údajů, žádosti o zprostředkování kontaktu, u podnikatelů v zemědělství u žádosti o povolení chovu zvířat, u podnikatelů ve zdravotnictví při žádosti o osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu a v mnoha dalších situacích.
Prostřednictvím kolků lze hradit poplatky pouze do celkové výše 5000 korun a výhradně jen správní a soudní poplatky, které jsou příjmem státního rozpočtu. „Pokud vykonávají působnost v oblasti státní správy orgány územních samosprávných celků a orgány právnických osob, platí se správní poplatky výhradně na jejich účty,“ konstatuje Kateřina Vaidišová. Například Finanční správa podle ní „umí“ vybírat správní poplatky bezhotovostně už dlouhou dobu a nikoho do nákupu kolků nenutí.
Dalibor Dostál
