Tato iniciativa přichází uprostřed obchodního a politického napětí mezi Kolumbií a její zatím nejvýznamnějším zahraničním partnerem – Spojenými státy. Prezident Donald Trump na zvyšující se Čínskou přítomnost v regionu reagoval uvalením cel na kolumbijské produkty až do výšky 50 %.
Dle kolumbijského ministra obchodu, průmyslu a cestovního ruchu L. C. Reyesa tento krok představuje pro Kolumbii obchodní milník a zahájení nové etapy v rámci posilování obchodních vztahů mezi Kolumbií a asijským gigantem. Jak pro oblast Valle de Cauca, kde se přístav Buenaventura nachází, tak i pro celé kolumbijské tichomořské pobřeží tak začíná nová éra obchodních příležitostí. V rámci nich již do přístavu dorazila čínská loď Xin Hong Kong s kapacitou přepravy 50 tisíc tun zboží.
ExportMag.cz: Exportní aliance? Staví vzorové chytré město, šíří slávu českého piva
Jak ilustruje přiložená mapa, provoz bude tímto přímým propojením výrazně urychlen. Zastávky, jako třeba ta v přístavu Manzanillo v Mexiku, budou vynechány a místo toho se očekává, že se zboží opouštějící Buenaventuru před cestou do Číny zastaví v peruánském Čínou taky financovaném přístavu Chancay.
Tak jako v mnohých latinskoamerických zemích i v Kolumbii se Čína stává klíčovým obchodním hráčem. Budováním klíčové infrastruktury a prohlubováním obchodních vazeb roste napětí mezi zeměmi LATAM a USA, které v regionu dlouho představovaly obchodního hegemona. V rámci Kolumbie patří mezi významnými projekty financovanými čínskými státními společnostmi také výstavba metra v Bogotě nebo dlouho plánovaný, ale zatím nezrealizovaný projekt železnice propojující pobřeží Tichého a Atlantického oceánu.
Jak zdůraznil čínský velvyslanec v Bogotě Zhu Jingyang, čínský obchod s Kolumbií v současnosti přesahuje 8 miliard dolarů. Kolumbie mezitím prodala do Číny výrobky v hodnotě 2,9 miliardy USD. Kolumbijský prezident Gustavo Petro v předešlém roce také vyjádřil zájem zapojit se postupem času do rozsáhlé sítě čínských projektů v rámci iniciativy nové Hedvábné stezky (BRI – Belt and Road Initiative). Čína je už nějakou dobu hlavním věřitelem v regionu LATAM a Čínská rozvojová banka a Exportní a importní banka Číny zde poskytly dohromady 138 miliard dolarů ve 117 úvěrech (2023), což je trend, který do budoucna předpokládá významné hospodářské a geostrategické důsledky.