Komunitní energetika v Česku na rozcestí. Podaří se nastartovat sdílení elektřiny?

„Jedná se o revoluční novelu, která umožňuje sdílet přebytky vyrobené elektřiny a využívat je v jiné nemovitosti na území České republiky. Komunitní energetické projekty pomohu domácnostem, krajům a firmám snížit náklady na energie, zvýšit jejich energetickou bezpečnost a zároveň lépe ochránit životní prostředí,“ popisuje ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček.

„Komunitní energetika (KE) je skutečně o soběstačnosti a větší energetické nezávislosti. Bohužel ale v ČR dosud nemohla na rozdíl od zbytku Evropy efektivně fungovat.  A to je škoda pro obce, firmy i další komunity,“ upozorňuje zakladatel Unie odběratelů Ondřej Doležal.

Jaké tedy budou reálné dopady novely a může skutečně přispět k větší energetické soběstačnosti, rozvoji obnovitelných zdrojů a k nižším cenám energií?

Podle MPO je její pozitivní přínos jednoznačný. Také podle některých oborových organizací je novela průlomem v rozvoji komunitní energetiky v Česku. Další upozorňují na to, že není dokonalá a práce na nové legislativě musejí pokračovat. Nový zákon má nicméně také své hlasité odpůrce a kritiky, kteří varují, že rozvoj KE naopak brzdí.

O čem je komunitní energetika?

Pokud se obce, podnikatelé či skupina občanů dohodnou na vybudování vlastního zdroje energie, například větrné nebo fotovoltaické elektrárny, mohou následně elektřinu jako podílníci nebo členové komunity odebírat za výhodnějších podmínek.

„Decentralizace energetiky, ke které komunitní energetika přispěje, dá tedy veřejnosti možnost vyrábět si elektřinu ve vlastních výrobnách využívajících obnovitelné zdroje energie a následně ji na lokální úrovni spotřebovávat,“ shrnuje Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Jak funguje sdílení elektřiny v rámci komunity?

Sdílet elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů můžete jako aktivní zákazník nebo člen energetického společenství (ve skupině do 1000 členů).

Aktivním zákazníkem je buď jednotlivec nebo skupina maximálně deseti lidí nebo firem (odběrných míst), kteří společně vyrábějí elektřinu a následně ji mezi sebou sdílejí.

Může jít například o sharing elektřiny vyrobené jedním členem rodiny, jejíž přebytky využívají ostatní členové, nebo více jejími zástupci, kteří vyrábějí energii a sdílejí ji mezi sebou v rámci celé ČR.

dTest: Komunitní energetika – krok správným směrem, ale…  

„Přebytky energie, vyrobené fotovoltaickou elektrárnou, lze díky komunitní energetice posílat do jiného odběrného místa, například z chaty k sobě domů, z rodinného domu do bytu vašich blízkých nebo třeba z budovy školy na městský úřad, a ve stejný čas je potřeba je spotřebovat,“ popisuje Vrchní ředitel sekce energetiky Ministerstva průmyslu a obchodu ČR René Neděla.

„Jako příklad využívání energie uvnitř komunit si lze představit obec, která střechu sportovní haly pokryje fotovoltaickými panely, z nichž vyrábí elektřinu. Vzhledem k tomu, že k pokrytí spotřeby haly stačí jen zlomek vygenerované elektřiny, obec může přebytek spotřebovat například při provozu školy,“ doplňuje ředitelka spotřebitelské organizace dTest Eduarda Hekšová.

A co je potřeba k tomu, aby si mohli zájemci založit energetické společenství (ES), které je rozhodně výhodnější u větších projektů KE?

„Sdílení ve větších skupinách v rámci energetického společenství vyžaduje založení právnické osoby, ideálně ve formě spolku nebo družstva. I přesto, že se jedná o jednoduchý úkon, na trhu je k dispozici mnoho nabídek na zpracování právních úkonů. Zvažte, zda jsou tyto služby potřebné. V rámci Modernizačního fondu je výzva, která má za cíl tvorbu vzorových dokumentů,“ radí René Neděla z MPO.

Členy energetického společenství, kterým náleží hlasovací právo, mohou být ze zákona fyzické osoby, malé podniky, územní samosprávné celky nebo dobrovolné svazky obcí (či jiné příspěvkové organizace).

Každý, kdo chce začít se sdílením elektřiny, se od srpna 2024 musí registrovat u Elektroenergetického datového centra (EDC) portálu www.edc-cr.cz. Energetická společenství je nutné registrovat také u Energetického regulačního úřadu (ERÚ), což je možné již od začátku letošního roku.

„Členové energetického společenství se scházejí a hlasují o změnách v rámci komunity, například o ceně sdílené elektřiny, o přijetí nových členů nebo o případném zániku. Každý z nich má hlasovací práva, ale může držet maximálně deset procent hlasovacích práv, a to bez ohledu na velikost jeho předchozí investice. Rozdělit si mohou každý nejvýše třetinu zisku společenství,“ připomíná poradce Michal Dvořáček.

U větších projektů může být komplikací to, že je aktuálně počet odběratelů v rámci ES omezen maximálně na tisíc. Ministerstvo průmyslu a obchodu nicméně slibuje, že toto omezení do dvou let zruší.

Chytré elektroměry

Energetická společenství ale i aktivní zákazníci mají povinnost pořídit si takzvaná měřidla průběhového měření. Údaje z elektroměru bude distributor předávat Elektroenergetickému datovému centru a operátorovi trhu a tyto subjekty je pak předají obchodníkovi, který je promítne do faktury.

Sdílení ve větších skupinách v rámci energetického společenství vyžaduje založení právnické osoby, ideálně ve formě spolku nebo družstva

René Neděla, MPO

„Zákazníci, kteří se zapojí do sdílení elektřiny, přestože mají roční spotřebu nižší než 6 MWh, obdrží tyto chytré elektroměry zdarma od svého distributora po registraci ke sdílení u EDC“ připomíná René Neděla z MPO.

Komunitní energetika by se mohla úspěšně rozvíjet například také v bytových domech. Od roku 2023 totiž díky nové vyhlášce ERÚ přestal být pro instalaci fotovoltaiky v objektu potřebný souhlas všech vlastníků bytových jednotek. Nyní stačí pouhá většina.

„Téma energetiky se přibližuje běžné populaci tím, že jí umožňuje zapojit se do výroby elektřiny. Je k ní však potřeba přistupovat jen jako k jedné ze součástí komplexního řešení energetické transformace spojené s dekarbonizačními snahami,“ popisuje ředitel strategie poradenské společnosti EGÚ Brno Michal Macenauer.

Jak na sdílení energií? Poradí desatero ke komunitní energetice

„Komunitizace bude nicméně spojena s miliardovými investicemi do distribučních sítí, stovky miliard pak bude stát připojení všech zamýšlených fotovoltaik,“ dodává Macenauer.

Technický potenciál fotovoltaiky pro budování komunitních energetik odhaduje poradce na necelých 5 TWh. Pro srovnání: roční spotřeba elektřiny v České republice je přibližně 60 TWh.

Záplava nových dat. K čemu je EDC?

Bez fungování Elektroenergetického datového centra, které v omezeném režimu funguje od letošního léta, by byl podle odborníků rozvoj komunitní energetiky vyloučený.

Zájemci o sdílení elektřiny se mohou v EDC registrovat od srpna. Za první měsíc přihlásilo ke sdílení elektřiny téměř 8000 subjektů a podepsanou smlouvu o přístupu do EDC má již více než polovina registrovaných.

„Elektroenergetické datové centrum bude mozkem moderní české energetiky, bez něj by to prakticky nebylo možné, protože potřebujete centralizovat data virtuální data a propojovat je s fyzickými,“ popisuje René Neděla.

Největší projekt komunitní energetiky v Česku: Budují ho obce na Vysočině

Modernizace české energetiky s sebou přináší výrazný nárůst množství dat, která bude nutné vyhodnocovat, ukládat či předávat dál.

Fyzické odečítání údajů o spotřebě elektřiny jednou ročně nahradí možnost vyhodnocovat spotřebu elektřiny vzdáleně každých 15 minut. Data o spotřebě budou předávána mezi zákazníky a distribučními společnostmi jednou denně, tedy 365krát častěji než dosud. V případě sdílení bude přístup k datům umožněn téměř v reálném čase.

„Výstavba EDC je několikaletý proces rozdělený do fází tak, aby služby zajišťované tímto centrem dostatečně pokrývaly nové možnosti české energetiky, které postupně přináší úpravy legislativy ze strany MPO a ERÚ. Role EDC pro fungování komunitní energetiky je pouze začátek,“ tvrdí zástupce MPO.

„Pokud by centrum nevzniklo, musely by se vybudovat systémy výměny dat u každého z provozovatelů sítí a agregátorů a celkové náklady by byly výrazně vyšší,“ doplňuje předseda představenstva EDC Petr Kusý.

Pokud by centrum nevzniklo, musely by se vybudovat systémy výměny dat u každého z provozovatelů sítí a agregátorů a celkové náklady by byly výrazně vyšší

Petr Kusý, EDC

V druhé polovině roku 2026 se počítá se zahájením plného provozu centra, který nabídne nové možnosti sdílení elektřiny a současně rozšíří funkce EDC do dalších oblastí moderní energetiky, jako jsou akumulace, flexibilita nebo agregace.

Polemika nad spornými body novely

Podle jednoho z největších kritiků novely energetického zákona, zakladatele Unie odběratelů Ondřeje Doležala je v zákoně několik bodů, které naopak rozvoji komunitní energetiky v tuzemsku brání.

„Na jednom projektu KE se u nás stále smí podílet maximálně 1000 lidí v rámci tří obcí s rozšířenou působností, a to je málo. Z možnosti účasti ve společenstvích jsou vyloučeny střední a velké firmy nad 50 zaměstnanců, ačkoli to v původním návrhu Ministerstva průmyslu a obchodu nebylo. Žádný člen společenství bez ohledu na majetkovou účast nemůže vykonávat hlasovací práva převyšující 10 procent všech hlasů v komunitě,“ připomíná znovu Doležal.

Odběratelé navíc mohou být součástí pouze jednoho společenství a nesmí docházet k rozdělování více než 33 procent zisku. Provozujete-li výrobnu do 50 kw bez licence na výrobu, musíte elektřinu z ní dodávat pouze obchodníkovi s elektřinou.

Podle Doležalových slov jinde v Evropě takové bariéry pro rozvoj KE neexistují. „Velké energetické společnosti podle mě jednoduše nechtějí, aby byla u nás energetická společenství konkurenceschopná na velkých projektech,“ domnívá se Doležal.

Ondřej Doležal: Ceny energií v zimě? Krizi jsme ještě nezažehnali

Ministerstvo průmyslu a obchodu se nicméně takové kritice brání. „U omezení na 1000 odběratelů se jedná o omezení dočasné. Vyúčtování sdílené elektřiny a výměna dat bude vyžadovat velké změny u mnoha účastníků trhu. Abychom mohli začít sdílet elektřinu co nejdříve, prvním milníkem je omezené fungování EDC, které bylo zahájeno 1. srpna 2024. Finální řešení se plánuje na rok 2026, a tak jak jsem uvedl celý systém se bude dále rozvíjet,“ popisuje René Neděla.

Zrušit omezení tedy bude podle MPO možné až s plnou funkčností Elektroenergetického datového centra, „které zajistí všechny datové výměny nejen v oblasti sdílení elektřiny.“

Doležal: Zájem obcí o projekty KE bude minimální

Tříleté zdržení ale může být podle Doležala fatální: „Jsem přesvědčen, že je iluzorní, aby se nějaká komunita za tři roky rozhodla, že v určité lokalitě přidá například k pěti již existujícím větrným elektrárnám další. Obce se o tom, s kým budou projekty obnovitelných zdrojů energie realizovat, rozhodují nyní,“ tvrdí předseda Unie odběratelů.

V roce 2026 bude u většiny projektů podle jeho slov dokončena EIA, odkoupené pozemky, vyřešena věcná břemena a podobně. „Novou komunitní větrnou elektrárnu už ve stávajících parcích budete budovat složitě, výhodné lokality budou rozebrané,“ dodává Doležal.

Podle Doležala navíc nebude zájem obcí o větší projekty v rámci KE velký: „Zájem o tyto projekty ze strany obcí, co jsem to probíral se zástupci Regionální rozvojové agentury jednoho z krajů, je naprosto minimální. Velký zdroj nikdo nepostaví a fotovoltaiky bez licence nemá smysl v rámci komunitní energetiky budovat. Založit společenství a zjistit, že tu elektřinu stejně nebudete moci sdílet, nemá žádný smysl.“

Zásadním problémem není podle MPO ani to, že velké firmy nad 50 zaměstnanců nemohou mít v energetickém společenství hlasovací právo. Členy ES přitom být větší podniky mohou. Zároveň toto omezení vychází z evropské legislativy, tvrdí MPO.

Podle spotřebitelské organizace d´Test je možné k nedostatkům novely přičíst také nedostatečnou ochranu členů společenství před navyšováním cen ze strany dodavatelů. Kritizují také to, že členové společenství mohou ukončit svoji účast po uplynutí poměrně krátké výpovědní doby jednoho měsíce. U smluv s dodavateli energií je přitom výpovědní doba delší.

„Stanovením rozdílných podmínek pro energetická společenství a dodavatele energií v obdobném postavení při ukončování smluv dochází k faktickému zvýhodnění dodavatelů,“ upozorňuje Hešková.

Podle ministerstva ale nejsou členové společenství vystaveni většímu riziku navyšování cen než jiní zákazníci. „Krátkou výpovědní lhůtu lze brát spíše jako výhodu pro člena společenství, který se rozhodne z nějakého důvodu ze společenství vystoupit,“ říká René Neděla.

Kde hledat pomoc a odpovědi na otázky?

Praktickým průvodce sdílením elektřiny je v současnosti především web jaksdiletenergii.cz. Ten podle ministerstva představuje všechny výhody komunitního sdílení a poradí, jak začít a na koho se obrátit.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) také připravilo ve spolupráci s Komorou obnovitelných zdrojů energie desatero ke sdílení elektřiny, kde najdete praktické rady a tipy.

Jakub Procházka