English version
Návrh vychází z evropské směrnice, kterou se členské státy zavázaly aplikovat od počátku roku 2024 a která nastavuje podmínky pro zdanění velkých společností.
Změna se týká především nadnárodních gigantů. Všechny společnosti působící v EU, které jsou součástí skupin s ročním konsolidovaným výnosem přes 750 milionů eur, budou muset odvádět od počátku roku 2024 minimálně patnáctiprocentní daň z příjmů.
„Směrnice zvýší daňovou sazbu v Evropské unii jako celku a zajistí další příjmy do veřejných rozpočtů. Pro Česko půjde o částku 2 až 6 miliard korun ročně a daň se bude týkat až tři tisíců firem,“ popisuje poradenská společnost BDO. Mateřských společností, které budou v Evropě dorovnávací daň hradit, mohou být dvě až tři stovky.
Potvrzuje to i Ministerstvo financí ČR. „Inkaso této daně do státního rozpočtu je za současné výše daně z příjmů právnických osob 19 procent odhadováno asi 4 až 6 miliard. V případě, že se sazba této daně po schválení ozdravného balíčku zvýší na 21 procent, měl by výnos této daně klesnout asi na dvě miliard korun,“ sdělilo v září ministerstvo. Pravděpodobnější je tedy nižší výnos. Miliardy navíc ale přinese Česku i prosté zvýšení korporátní daně (o zmíněná dvě procenta).
Mateřské společnosti velkých nadnárodních a národních skupin budou odvádět dorovnávací daň v souladu s pravidly Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Hana Veselá, poradkyně BDO
Pomohou si jednotlivé unijní státy
„Jednotlivé státy dostaly možnost uplatnit svoji tuzemskou dorovnávací daň. Pokud si ji však některá země nezavede, odvede minimální daň za společnosti (ve skupině se nacházející v tomto státě) jejich mateřská společnost ve své jurisdikci, případně se o ni podělí ostatní společnosti ve skupině,“ popisuje Hana Veselá, daňová poradkyně ze společnosti BDO.
Česká republika se o tento dodatečný zdroj pro výběr daně z příjmu připravit nechce. Vláda proto navrhla tuzemskou dorovnávací daň zavést v návrhu zákona, který byl v pátek 27. října ve třetím čtení schválen poslanci.
Zákon zavádí dva zcela nové odvody s vlastními pravidly. Ta jsou odlišná od pravidel pro daň z příjmů fyzických a právnických osob stanovená zákonem o daních z příjmů.
Velké nadnárodní skupiny budou v Česku odvádět minimální daň 15 %
Jak tedy bude česká dorovnávací daň vypadat? „Poplatníkem se stanou vždy české společnosti (čeští daňoví rezidenti, případně stálá provozovna zahraniční společnosti), které jsou členy velké nadnárodní či národní skupiny,“ doplňuje Veselá.
Zákon zavádí také takzvanou přiřazovanou dorovnávací daň, kterou budou v Česku hradit tuzemské mateřské společnosti či za určitých podmínek české společnosti velké nadnárodní skupiny.
Koho se povinnost zdanění týká?
Jakým způsobem česká společnost zjistí, že se v Česku stává poplatníkem této minimální daně? „Základní podmínkou je, aby patřila do skupiny společností, jejichž roční výnos převýšil 750 milionů eur, v přepočtu přes 18 miliard korun (ve dvou ze čtyř předcházejících zdaňovacích období). Roční výnos zjistí z konsolidované účetní závěrky, kterou sestavuje nejvyšší mateřská společnost,“ upozorňuje poradkyně.
Pokud česká společnost patří do velké skupiny, bude v dalším kroku nutné zjistit, jak vysokou efektivní daňovou sazbu (sazbu, která ukazuje její skutečné zdanění) dosáhla celá tato skupina v Česku.
Její výpočet bude velmi komplexní. Za určitých podmínek bude možné vycházet z účetních výkazů sestavených dle českých účetních pravidel. Jen pokud bude efektivní daňová sazba celé skupiny v České republice nižší než 15 procent, bude nutné přistoupit k výpočtu tuzemské dorovnávací daně, připomíná poradkyně.
Vláda zvýší odvody OSVČ či firemní daň z příjmu. Ozdravný balíček má ušetřit 150 miliard
„Jsou-li mezi českými společnostmi i poplatníci daně z příjmů, kteří čerpají slevu na dani v rámci investičních pobídek či například odpočet na vědu a výzkum, tuzemská dorovnávací daň může výrazně vyrušit případnou daňovou úsporu,“ varuje Hana Veselá.
Výpočet efektivní daňové sazby pro tyto účely bude podle odborníků velmi náročný, firmy se proto mohou obracet na poradenské společnosti.
Daňové přiznání a další administrativní úkony
„Každého plátce dorovnávací daně bude čekat povinnost podávat samostatně informační přehled a daňové přiznání (v případě, že platí tuzemskou dorovnávací daň). Spravovat tuto daň bude Specializovaný finanční úřad. Dorovnávací daň bude splatná k datu podání daňového přiznání,“ popisuje další změny poradkyně.
Pro správné stanovení povinnosti hradit minimální daň v Česku bude navíc nutná spolupráce napříč celou skupinou. Podmínkou je podle BDO velmi dobrá znalost nejen českých účetních předpisů, ale také pravidel, dle kterých je sestavována konsolidovaná účetní závěrka nejvyšší mateřskou společností. Užitečným informačním zdrojem se stanou i modelová pravidla OECD.
Kovanda: Konec závodů ke dnu (snižování firemních daní)
Skupina G-20 bezmála před dvěma lety posvětila podle ekonoma Lukáše Kovandy minimální podnikovou daň ve výší alespoň patnácti procent (dorovnávací daň), které nyní budou muset čelit nadnárodní podniky. Ty dosud využívaly daňové ráje – například země typu Irska, kam účetně přelévají vlastní zisky, aby snížily svoji daňovou povinnost. Dalšími „offshory“ jsou v rámci EU například Nizozemsko nebo Lucembursko.
Minimální podniková daň ve výši alespoň patnácti procent má podle svých stoupenců ukončit po několik desetiletí trvající „závod ke dnu“, kdy se jednotlivé země předháněly v postupném snižování korporátní daně. A činily tak zejména proto, aby na své území přilákaly nadnárodní firmy a investory, připomíná Kovanda.
Nová mezinárodní podniková daň staví na dodatečném inkasu takzvaného daňového deficitu. Jednotlivé signatářské země (je jich více než 130), včetně ČR, budou moci vybírat daň nad rámec této sazby, takzvanou dorovnávací daň.
Podle studie EU Tax Observatory, získá EU zavedením patnáctiprocentní sazby podnikové daně ročně navíc necelých 50 miliard eur. Česká republika by podle této studie dodatečně získala 76 milionů eur neboli necelé dvě miliardy korun.
„Takže pokud například česká IT firma čelí v Singapuru efektivní daňové sazbě deseti procent ze svého zisku, jejž tam realizuje, Česko bude moci uvalit dodatečnou pětiprocentní daň na tento zisk tak, aby výsledná efektivní sazba představovala dojednaných patnáct procent. Oněch pět procent představuje právě zmíněný daňový deficit,“ popisuje ekonom.
Nová podoba světového daňového pořádku s dorovnávací daní by i podle ekonoma veřejné kase ČR mohla zajistit dohromady až šest miliard korun ročně v dodatečném inkasu.
„Takové inkaso je ovšem příliš nízké, aby zásadněji pomohlo napravit problém strukturálního deficitu veřejných financí, jehož rozsah je v řádu nikoli jednotek, ale stovek miliard korun,“ dodává Kovanda.
jap
