Rozhovor

Petr Konvalinka (TA ČR): Chybí nám větší spolupráce výzkumníků se zahraničím

„TA ČR chce zvýšit zapojení výzkumníků a inovátorů v Česku do evropských a mezinárodních projektů a tím rozšířit jejich přístup k novým znalostem, technologiím a trhům,“ říká v rozhovoru pro BusinessInfo.cz předseda Technologické agentury ČR Petr Konvalinka.

Firmy by ocenily jednodušší systém daňových odpočtů na výzkum a vývoj. Finanční podpora státu pro výzkumné organizace by mohla být vyšší, ale navýšení rozpočtu na vědu a výzkum pro rok 2025 Petr Konvalinka kvituje.

Petr Konvalinka, předseda TA ČR | TA ČR

Vláda pro letošní rok navýšila rozpočet na vědu a výzkum na 43,3 miliardy korun. Není ale podpora státu této klíčové oblasti stále nedostatečná?

Podle mého názoru je podpora státu v mezích jeho možností. Stát se potýká s velkým deficitem rozpočtu obecně, tudíž navýšení o více než tři miliardy korun na vědu meziročně je zřejmě maximum dosažitelného navýšení rozpočtu v dané situaci. Samozřejmě že by bylo skvělé cílit k hranici 50 miliard korun, zejména z důvodu předešlé vysoké inflace a stále nízkého institucionálního financování, ale možnost navýšení rozpočtu je potřeba
chápat realisticky.

Podle European Innovation Scoreboard Česko stále nepatří mezi inovační špičku v Evropě, i když se jeho pozice postupně zlepšuje. Co nám ještě schází, abychom se posunuli mezi přední evropské inovátory, řekněme na úroveň skandinávských zemí?

Schází nám zahraniční spolupráce, začleňování zahraničních pracovníků do výzkumných týmů, schází nám zahraniční působení a kontakty výzkumníků ve světě a také větší spolupráce s průmyslem. V neposlední řadě nám chybí také odvaha pustit se do neznáma v aplikovaném výzkumu i v podnikání.

Jaká je dnes v Česku v oblasti vědy, výzkumu a vývoje spolupráce mezi podniky a akademickou sférou? I tady zaostáváme za vyspělými zeměmi?

Podle mého názoru je spolupráce soukromé a akademické sféry na stále lepší úrovni. Firmy si uvědomují, že jim akademie poskytnou potřebné odborné know-how a ony na oplátku mohou poskytnout své technologie či finance. Samozřejmě se ale může ještě více rozvíjet. Dokonce by se mohla rozvíjet tím směrem, aby podniky získaly ve výzkumných organizacích všeho druhu (univerzity, ústavy AV ČR, rezortní a soukromé výzkumné instituce) svoje stálé partnery a propojily svůj výzkum s tím státem financovaným nebo soukromým.

Nová strategie TA ČR ukazuje směr podpory aplikovaného výzkumu

Ale již v současnosti, po téměř dvanácti letech financování konsorcií výzkumných organizací a firem formou dlouholetých projektů (Centra kompetence, Národní centra kompetence, Dlouhodobé společenské výzvy – dílčí cíl 5 Programu SIGMA) dochází k tomu, že jsou některá tato centra výzkumu schopna samostatné existence. Nejsou tedy zcela závislá na financování státem a dosahují vzájemně výhodných forem spolupráce.

Loni jste oslavili patnáctileté výročí založení? Co pro rozvoj aplikovaného výzkumu, vývoje a inovace v Česku vznik TA ČR znamenal?

Z mého pohledu bylo zřízení Technologické agentury ČR v roce 2009 odvážným činem tehdejšího premiéra Mirka Topolánka a tehdejší ministryně školství Mirky Kopicové. Agentura několik let „bojovala“ o svoje přežití, ale ukázalo se, že její založení smysl má. A to v několika aspektech. Tím prvním a nejdůležitějším je nezávislost na politické reprezentaci v otázce výběru podpořených projektů, druhým je stabilita procesu hodnocení projektů a třetím pak jednotnost prostředí aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací. Za patnáct let fungování se z TA ČR stala respektovaná, velmi dobře organizovaná a funkční agentura, obsazená vynikajícími řídícími a odbornými zaměstnanci.

Zmínil jste, že začátky fungování byly komplikované. Co bylo nejsložitější?

Za prvé bylo potřeba získat kvalifikované zaměstnance, nastavit procesy fungování a získat finanční prostředky ze státního rozpočtu. Navíc TA ČR potřebovala načerpat zkušenosti a inspiraci, potřebovala se učit. Proto byl převratnou událostí jejího fungování vstup do sítě evropských agentur TAFTIE v roce 2010. Zde se zpočátku TA ČR učila od vyspělejších a postupně se zařadila mezi nejprogresivnější agentury v Evropské unii.

Nejprve jsme čerpali znalosti od ostatních evropských agentur, dnes se pomalu stáváme agenturou, kterou si berou ostatní jako vzor dobře fungující instituce. Pomáháme se začleňováním nově vznikajícím agenturám – například maďarské a ukrajinské – do konsorcia.

V posledních pěti letech se výrazným způsobem podílíme na podpoře zahraniční spolupráce českých výzkumných organizací a firem v cofundových výzvách a evropských partnerstvích Horizon 2020 a Horizon Europe.

Vy jste nastoupil do funkce předsedy TA ČR v roce 2018. Jak se proměnila agentura za vašeho vedení?

Již v průběhu mého prvního funkčního období jsme museli čelit několika neočekávaným výzvám. Připomeňme například covidové období a agresivní válku Ruska vůči Ukrajině, na které agentura dokázala zareagovat velmi rychle. Byly tam i další výzvy, které jsem měl ve své vizi, již jsem představil Radě vlády. Ta spočívala v zahrnutí rezortních programů do portfolia Technologické agentury ČR.

Administraci rezortních výzkumných programů Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva dopravy, Ministerstva životního prostředí převzala agentura v roce 2019 a loni k nim přibylo Ministerstvo obrany. V současnosti poskytuje svůj informační systém ISTA dalším dvěma ministerstvům (MZe a MV), které s podporou TA ČR administrují vlastní výzkumné programy. To vše vede ke sjednocování prostředí podpory aplikovaného výzkumu.

Když jste zmiňoval vize a představy dalšího fungování TA ČR, pojďme ke „Strategii rozvoje TA ČR 2035,“ která byla na podzim schválena vládou. Jak může přispět ke konkurenceschopnosti a udržitelnému rozvoji Česka?

Strategie má skutečně aspiraci přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti a udržitelnému rozvoji. S ohledem na tuto aspiraci formuluje i vizi a misi TA ČR, zaměřenou na podporu aplikovaného výzkumu a inovací pro posílení české společnosti, ekonomiky a tím i naší budoucnosti.

Konvalinka: Chceme rozšířit přístup výzkumníků k novým znalostem, technologiím a trhům | TA ČR

Opírá se přitom o tři strategické cíle. První cíl „Zvýšení dopadů podpory z programů TA ČR” je klíčový a reflektuje hlavní smysl existence TA ČR tím, že klade důraz na dosahování konkrétních výsledků a dopadů projektů, které agentura podporuje. Druhý cíl se zaměřuje na posílení mezinárodní spolupráce v aplikovaném výzkumu, neboť jde o zásadní faktor pro otevřenost výzkumného prostředí, sdílení know-how a získávání přístupu k evropským zdrojům a globálním perspektivám. Třetí cíl se soustředí na neustálé zlepšování efektivity interního fungování TA ČR a na kvalitativní zdokonalování poskytovaných služeb v rámci její role poskytovatele podpory aplikovaného výzkumu a inovací.

Už jste to částečně popisoval, ale jak konkrétně podpořit spolupráci mezi podniky a výzkumnými organizacemi?

Podpora spolupráce mezi podniky a výzkumnými organizacemi patří k našim hlavním cílům. Programy TA ČR se zaměřují na efektivní přenos znalostí a zajištění, aby výsledky výzkumu nacházely uplatnění v praxi. Mezi klíčové programy patří například Program Národní centra kompetence, který podporuje rozsáhlá a dlouhodobá konsorcia firem a výzkumných organizací v klíčových oblastech, jako je energetika, vodíková mobilita, biorafinace a cirkulární ekonomika nebo 3D tisk. Naší vlajkovou lodí je Program SIGMA, který nejen podporuje praktickou aplikaci výzkumných výsledků, ale také intenzivně rozvíjí spolupráci mezi výzkumnými organizacemi a podniky. Aktuálně v rámci tohoto programu připravujeme veřejnou soutěž zaměřenou na podporu spin-offů.

Program TA ČR urychlí a zjednoduší podporu aplikovaného výzkumu

A co řešení současných společenských výzev, kterých s nastupujícími krizemi stále přibývá?

TA ČR v programech, které implementuje, podporuje i řadu projektů řešících aktuální společenské výzvy, jako je změna klimatu, nástup umělé inteligence nebo energetická bezpečnost. Tyto výzvy je potřeba řešit nejen prostřednictvím technologických inovací, ale také aplikací výzkumu v oblasti společenských věd, což přispívá k udržitelným a společensky odpovědným řešením. Zapojení společenskovědního výzkumu do řešení společenských výzev je dalším z důležitých aspektů podporovaných v rámci Programu SIGMA

Jak přispět k zapojení českých výzkumníků a inovátorů do evropských a mezinárodních projektů?

K naplnění tohoto cíle TA ČR přispívá prostřednictvím podpory bilaterální a multilaterální spolupráce, aktivního zapojení do evropských iniciativ, jako jsou Evropská partnerství, a zajišťováním synergických aktivit s programem Horizon Europe. Příkladem těchto synergických aktivit může být financování projektů s takzvanou Pečetí kvality (Seal of Excellence), což jsou projekty vyhodnocené Evropskou komisí jako velmi kvalitní, které však nedosáhnou na financování z důvodů nedostatku evropských financí.

Vláda v rámci navýšení prostředků na vědu, výzkum a inovace přidala i prostředky pro TA ČR. Přináší to nějaké nové možnosti v podpoře výzkumu, vývoje či inovací?

Konkrétně pro TA ČR to v roce 2025 znamená navýšení přibližně o 675 milionů korun oproti rozpočtu na rok 2024. Tyto prostředky využijeme zejména pro zvýšení úspěšnosti ve vyhlašovaných veřejných soutěžích, která se u některých programů pohybuje mezi osmi až dvanácti procenty, což je zoufale nízké číslo. A doufáme, že nám to přinese větší stabilitu rozpočtu i pro další roky. Stabilita rozpočtu je pro nás stěžejní, protože financujeme nejen tříleté projekty, ale také projekty dlouhodobé.

Můžete jmenovat některé zajímavé projekty, které s vaší podporou zaznamenali nějaký významný (i mezinárodní) úspěch?

Vybrat konkrétní příklady nejlepších projektů není jednoduché – všechny projekty jsou zajímavé a něčím výjimečné, nicméně pokusím se o to. Ze starších projektů bych jako příklad uvedl projekt firmy onsemi, podpořený TA ČR v rámci Programu ALFA, jehož řešení a výsledky jsou důležitou součástí nedávného rozhodnutí mateřské společnosti k masivní investici do české pobočky v řádu miliard Kč. Dále mi v hlavě utkvěla rostoucí tumorózní endoprotéza stehenní kosti, která je určena pro děti s touto diagnózou. Její výhoda je v tom, že umožňuje pozvolný růst kosti do délky a tím i růst cév, nervů a svalů příslušné končetiny, a to až do dospělosti.

Aplikovaný výzkum zná své vítěze. Den TA ČR 2024 oslavil úspěchy výzkumu i 15 let agentury

Z novějších projektů máme skvělý příklad z mezinárodní spolupráce, který má široké uplatnění v praxi a zdařilou implementaci – vývoj speciálního tkacího stroje na výrobu distančních tkanin, na kterém spolupracovali čeští experti spolu s kolegy z Taiwanu. Distanční tkaniny jsou klíčové konstrukční prvky moderních nafukovacích technologií a můžou nahradit třeba hever při zvedání automobilu, lze z nich stavět plovoucí mola, vyrábět záchranářské čluny či paddleboardy. Dále ještě uvedu projekt, který jsme v roce 2023 ocenili Cenou TA ČR v kategorii Business. Jedná se o autonomní robotický systém pro konstrukci stěny pomocí 3D tisku a robotické zdění přímo na staveništi.

Společnost onsemi chce do výroby čipů v Rožnově investovat dvě miliardy dolarů. Tady se vaše podpora (respektive dotace) českému státu mnohonásobně vyplatila…

Příběh podpory onsemi prostřednictvím TA ČR je velmi zajímavý. Před téměř třinácti lety byl prvním programem čerstvě vzniklé Technologické agentury České republiky pro podporu aplikovaného výzkumu Program ALFA. Shodou okolností právě ON Semiconductor Czech Republic získala podporu pro svoji výzkumně vývojovou spolupráci s Masarykovou univerzitou. Uzavřená smlouva měla číslo 1, tedy přesněji 20110001. Podpora TA ČR v případě společnosti onsemi znamenala nejen získání finančních prostředků potřebných na výzkum a vývoj nových technologií, ale měla také motivační efekt pro zapojení dalších výzkumných organizací do VaV aktivit. Společnost také díky kvalitním a atraktivním výstupům projektu, podpořeném v Programu ALFA, přesvědčila mateřskou firmu o nutnosti investovat významné prostředky, celkově 10 miliard, do dalšího rozvoje podniku.

Investice onsemi byla řádově vyšší než podpora

„Původní dotační prostředky ve výši 21 milionů na výzkum a vývoj nových technologií měly značný pákový efekt, neboť skutečně přinesly mnohonásobně vyšší investici ze strany zahraniční matky firmy, už v počáteční fázi ve výši cca 300 milionů. To znamená výchozí pákový efekt minimálně 10:1, který byl ale v následujících letech ještě řádově vyšší, pokud započítáme i následující investice do rozšiřování výroby,“ popisuje Petr Konvalinka.

Věnujete se také popularizaci vědy a výzkumu? Myslím tím například projekty na podporu kreativity dětí a mládeže?

Už dva roky pořádáme pravidelné workshopy pro naše příjemce, kde je zkušená lektorka Pavla Hubálková učí, jak komunikovat výsledky jejich výzkumu veřejnosti. Na tyto akce máme od účastníků velmi pozitivní zpětnou vazbu, takže v nich plánujeme pokračovat i nadále. V agentuře ostatně také sami komunikujeme zajímavé projekty aplikovaného výzkumu a jejich výsledky. Snažíme se tak ukázat, že v Česku máme špičkové výzkumníky, jejichž inovativní nápady ulehčují život nám všem.

Vydáváme časopis TA.Di, píšeme popularizační články, tvoříme poutavé příspěvky na sociálních sítích a nabízíme témata médiím. V neposlední řadě se snažíme popularizovat vědu i u dětí a mladých lidí. Spojili jsme se se Zlín Film Festivalem a už pět let vyhlašujeme Filmovou cenu TA ČR „Za popularizaci vědy mezi mládeží“.

Jakub Procházka

• Teritorium: Česká republika
• Oblasti podnikání: Věda, výzkum a vývoj
Tematický Newsletter
Zajímá vás téma daní? Nepropásněte nové články na BusinessInfo.cz, přihlaste se k odběru našeho newsletteru.

Co můžete čekat? Jak a kdy splnit daňové povinnosti: návody, rady, informace o změnách, aktuality, daňový kalendář, jednotlivé druhy daní. Jak postupovat při placení daně z příjmů, DPH, silniční daně i daně z nemovitostí, nebo třeba přístup k daňovým formulářům.

Zpracování osobních údajů
Přihlášením potvrzuji souhlas, že jsem se seznámil(a) se Zásadami zpracování osobních údajů. Tento portál je chráněn technologií reCAPTCHA od společnosti Google a platí Zásady ochrany osobních údajů a Smluvní podmínky.

Doporučujeme