English version
Čína se v předešlých letech usilovně snažila o bližší vztahy s evropskými státy. Její nejviditelnější aktivitou je platforma 17+1, při které se setkává se státy z východní a jižní Evropy, které stojí o čínské investice. Mezi nimi jsou země jako České republika, Srbsko, Litva nebo Řecko. Cílem iniciativy Belt and Road je zase hospodářské a infrastrukturní propojení zemí od Číny až po Itálii. Navzdory podobným oficiálním krokům Čína i nadále cíleně šíří konspirační teorie nebo vyvíjí tlak na oficiální instituce ve snaze změnit narativ o selhání Číny při šíření koronaviru.
Navzdory veškerým snahám o prohlubování vzájemných vztahů události posledních měsíců celou situaci komplikují. Pokud Čína a Evropská unie před začátkem roku doufaly v uzavření dlouhodobých obchodní jednání, tak v dnešních dnech o této variantě můžeme přinejmenším pochybovat. Ostatně vysoký představitel pro zahraniční politiku EU Josep Borell uznal, že v jednáních s Čínou byla Evropa naivní, protože máme odlišné představy o chápání mezinárodního systému a jeho pravidel.
Už v březnu loňského roku Evropská komise označila Čínu za rivala propagující alternativní způsob vládnutí. Evropská služba pro vnější činnost zase uvádí, že Čína pokračuje v šíření dezinformací a manipulací mezi občany Evropské unie. Už před současnou krizí navázání bližší spolupráce naráželo právě na čínské aktivity.
V letošním roce se měly původně konat hned dva summity EU-Čína. První se měl odehrát na konci března a setkat se na něm měli nejvyšší představitelé institucí Evropské unie jako je šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová nebo předseda Evropské rady Charles Michel s čínským premiérem Li Kche-čchiangem. Summit byl však kvůli současné krizi dočasně odložen, prozatím bez náhradního termínu.
Druhý summit na úrovni nejvyšších představitelů zemí Evropské unie s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem se má odehrát září v německém Lipsku, jelikož v druhé polovině roku bude Německo předsedat Radě EU. Jednou z priorit německé kancléřky Angely Merkelové pro její předsednictví bylo právě i redefinování vztahů s Čínou. V nastalé krizi však bude muset řešit úplně jiné problémy, které sice s Čínou úzce souvisí, avšak k přiblížení nastavení obchodních vztahů to zřejmě nepovede.
Čínská reakce na vzniklou pandemii tak jen více komplikuje dlouhodobý proces sbližování. Podle posledních zpráv na počátku roku zatajovala informace o vážnosti situace, aby mohla nakoupit dostatek ochranných pomůcek. Zároveň omezila jejich vývoz. V důsledku zatajení důležitých informací a akutního nedostatku zdravotnického materiálu se ostatní země světa nemohly na pandemii připravit, což zavinilo šíření mezi nemocniční personál.
Převzato z webu Euro.cz. Autor: Filip Zelenka
