Když nástup pandemie koronaviru umožnil statisícům lidí práci z domova, skončilo pro mnoho zaměstnanců dojíždění do zaměstnání, které jim zabíralo měsíčně i desítky hodin měsíčně. Jenže zatímco ještě v březnu, kdy pandemie vypukla, tak mohly být rodiny více spolu, s nástupem hezkého počasí v květnu a především v letních měsících se znovu rozdělily.
Ženy pečující o děti se často přesunuly na chaty a chalupy, zatímco muži pracující na dálku museli zůstat doma. Na venkov za rodinou je nepustilo chybějící pokrytí mobilním rychlým internetem 4G v místě, kde by jinak mohli trávit léto. Právě stále děravé pokrytí čtvrtou generací mobilní sítě se tak pro mnoho zaměstnanců pracujících na dálku stalo největší komplikací během koronavirové krize.
Mobilní operátoři potvrzují, že území České republiky stále není plně pokryté 4G signálem. „Najdou se i lokality, ve kterých mohou být problémy s dostupností signálu, zejména uvnitř domů nebo v oblastech s členitým terénem. Většinou zde neexistují vhodné stavby pro umístění základnových stanic, proto je třeba zajistit výstavbu vlastních stožárů, vybudovat dlouhé elektropřípojky a přístupové cesty – to je často otázkou vysokých investic a dlouhodobého plánování, které často komplikuje i složitost výstavby. Nejvíce v chráněných krajinných oblastech,“ konstatuje mluvčí O2 Lucie Jungmannová.
Sto procent nebude nikdy
Operátoři zároveň upozorňují, že jsou místa, která bez signálu zůstanou i do budoucna. „Pokrytí žádným mobilním signálem nikdy nemůže dosáhnout 100 procent. Členitost krajiny, aktuální počasí, vývoj výstavby v dané oblasti, návratnost investic či přístup místní samosprávy, to jsou namátkou jen některé faktory, které hrají roli. Proto doporučujeme kombinovat fixní, mobilní či hybridní typy připojení, zvlášť pokud člověk chce mít stabilní připojení v určitém místě,“ vysvětluje mluvčí T-Mobile Martina Kemrová.
Zároveň Česko v porovnání s ostatními zeměmi vychází v oblasti mobilního signálu velmi dobře. „V současné době Vodafone pokrývá 93,2 procent území signálem 4G, což je 99,3 procenta populace. Neustále rozšiřujeme pokrytí a kapacitu naší sítě. V České republice je stav mobilního pokrytí velmi dobrý i v evropském srovnání. Internet není jen o mobilním připojení. A v tom fixním si ČR nevede úplně nejlépe. Pokrytí 4G v České republice je v evropském srovnání třetí nejlepší v EU,“ říká Richard Stonavský, ředitele regulace a vnějších vztahů Vodafone.
Operátoři se snaží alespoň některá bílá místa nepokrytá signálem postupně zaplňovat. „Pokrytí a kvalitu signálu každý den monitorujeme pomocí našich meřících vozů a situaci průběžně zlepšujeme. Naši síť neustále rozšiřujeme a zaměřujeme se i na oblasti, kde bylo pokrytí doposud horší. Konkrétní výši investic do budování sítě nezveřejňujeme, ale každý rok se jedná o miliony korun,“ doplňuje Lucie Jungmannová.
V souvislosti s koronavirem připomíná také společné prohlášení tuzemských mobilních operátorů, že investují miliardu do pomoci české ekonomice. „V té miliardě nejsou započítány jen investice do sítí, ale další aktivity, jako neomezená data zdarma, bezplatné rozesílky informačních SMS, granty pro školy a tak dále,“ dodává mluvčí O2.
Starostové málo spolupracují
K dokrytí zbývajících míst by operátoři potřebovali lepší přístup místních samospráv. „Ve velmi odlehlých oblastech, kde pokrytí chybí, je ale důležitá spolupráce místních úřadů, obcí a samospráv – jak to například funguje v Německu, Francii nebo Velké Británii. Často je složité se dohodnout s vlastníky objektů nebo pozemků získat potřebná povolení,“ zmiňuje Richard Stonavský a pokračuje: „Podpora digitalizace je důležitá pro návrat k ekonomickému růstu. Investiční prostředky, které česká vláda a Evropa bude v následujícím období do obnovy věnovat, by mohly jít i do pokrývání velmi odlehlých oblastí.“
Dramatické zlepšování pokrytí se však podle některých operátorů čekat nedá. „Již teď dosahuje 99,2 procent populace, další rozšiřování neplánujeme,“ podotýká mluvčí T-Mobile. Přitom to, že pokrytí 4G signálem má v Česku k ideálu daleko, ukazuje i dlouhodobé testování, které provádí redakce BusinessInfo.cz. Ze tří lokalit mimo velká města, které jsou například vyhledávanými turistickými oblastmi, zatím ve dvou stále chybí kvalitní pokrytí.
Past moderních vagonů
Potíže se signálem mají dlouhodobě i cestující ve vlacích. Signál chybí často i na hlavních železničních koridorech. „Problémem je bohužel schopnost signálu proniknout dovnitř vagonů, proto je rozdíl mezi pokrytím venku a uvnitř vagonu. Zatímco průměrné auto má útlum cca 15 dB, útlum vozu Pendolino je cca 40 dB, nejnovější vozy Českých drah mají útlum dokonce kolem 65dB. Proto je pro kvalitní dostupnost signálu ve vlacích nutno nejen pokrýt koridory, ale také nasadit do vagonů takzvané repeatery, neboli opakovače. Pro řešení je potřeba součinnost všech stran. Proto řešíme společně s dopravci posílení signálu pomocí opakovačů v jednotlivých vlacích,“ dodává Lucie Jungmannová.
Český telekomunikační úřad bude finální kontrolu plnění podmínek pro poskytnutí licencí na 4G sítě operátory provádět na jaře roku 2021. Přiznává ale, že například u pokrytí koridorů není situace ideální. Na jaře roku 2021, kdy mají být kritéria již zcela naplněna pak provede Úřad velké terénní šetření. „Pokud jde o pokrytí železničních koridorů, tyto jsou postupně pokrývány, nicméně v některých případech je to velmi obtížné z důvodů profilu terénu,“ říká mluvčí ČTÚ Barbora Havelková. Podobně je na tom i pokrytí dálnic. Při ČTÚ proto v srpnu vznikla pracovní skupina, která má tuto problematiku řešit.
Operátoři mají hotovo
Ani ČTÚ přitom od operátorů nečeká dramatické zlepšení v pokrytí venkovských oblastí, kde dosud 4G signál chybí. „Plošné pokrytí sítěmi 4G je v podstatě dokončeno, v souladu s rozvojovými kritérii aukce 4G,“ dodává Barbora Havelková. Místo dokrývání venkovských oblastí se podle ní budou operátoři zaměřovat na zvyšování kapacit 4G sítí ve velkých městech.
Přesto lidé, kteří žijí nebo tráví volno na téměř deseti procentech území Česka bez pokrytí mobilním internetem, nejsou pro digitální komunikaci odepsaní navždy. „ČTÚ zamýšlí v rámci připravované aukce kmitočtů pro sítě 5G mimo jiné stanovit požadavek na pokrytí takzvaných 4G bílých míst. Tedy obcí definovaných jejich konkrétním seznamem, a to v termínu do 3 let,“ zmiňuje ČTÚ Barbora Havelková.
Dostupnost 4G signálu v Česku podle ní ukazuje mapa pokrytí. Právě ta ale dokládá, že údaje o možnosti využívání rychlého internetu v zemi jsou nadhodnocené. I dvě místa, která jsou podle testování redakce dlouhodobě bez signálu, ukazuje mapa jako plně pokrytá.
Podle ministerstva průmyslu a obchodu nepomohou k dokrytí bílých míst, která nejsou pro operátory ekonomicky rentabilní, ani dotace. „Dotace se neposkytují na mobilní připojení, ale na fixní sítě v místech, ve kterých selhávají tržní mechanizmy, tj. neexistuje zde relevantní infrastruktura a v následujících třech letech nebude budována,“ uvedl David Hluštík z tiskového odboru MPO.
Srovnání výsledků průzkumu 4G signálu ve vybraných zemích střední Evropy
Země (rok) – Počet bodů (max. 1000 bodů) – Nejlepší operátor
- Rakousko (2020): 955 bodů (T-Mobile AT)
- Česká republika (2020): 944 bodů (Vodafone)
- Německo (2020): 900 bodů (Deutsche Telekom)
- Maďarsko (2019): 916 bodů (Magyar Telekom)
- Polsko (2020): 919 bodů (T-Mobile)
- Slovensko (2019): 963 bodů (Slovak Telekom)
(Zdroj: Umlaut)
Drahá a omezená data
Kromě slabého pokrytí byla během koronavirové krize velkou komplikací také omezená a příliš drahá data. Podle MPO se přitom nerýsuje dohoda s operátory, která by vedla ke změně jejich cenové politiky a čeští zákazníci mohli užívat data za výrazně výhodnější ceny, jaké jsou dostupné v jiných zemích. „Stát nemá nástroje bezprostředně vstupovat do cenové politiky na liberalizovaném trhu, respektive být součástí dohod s operátory. Na trh dohlíží regulátoři ČTÚ a ÚOHS, kteří za určitých okolností mohou regulačními opatřeními zasáhnout. Jedním z cílů připravované aukce kmitočtů je prohloubení hospodářské soutěže na trhu mobilních dat s cílem zlevnit a zkvalitnit tyto služby zejména pro spotřebitele,“ doplnil David Hluštík.
Kvůli nedostupnosti 4G signálu jsou tak lidé na mnoha místech odkázání na využívání Wi-Fi sítí. To je ale často riskantní. „Nikdy nevíme, jestli na ně není připojen také nějaký záškodník. Ten může nejen odposlouchávat přenášená data, včetně hesel, ale za jistých okolností může na naše zařízení poslat virus,“ upozorňuje Michael Grafnetter, odborník na bezpečnost z Počítačové školy Gopas. Když už lidé musí na Wi-Fi síti být, měli by podle něj dodržovat bezpečnostní pravidla (viz. boxík)
Pravidla bezpečného užívání Wi-Fi sítí
- Na všechny weby přistupuji zásadně přes šifrované spojení, tedy HTTPS, jehož přítomnost v adresním řádku prohlížeče si hlídám. To mi může usnadnit například rozšíření „HTTPS Everywhere“. A když se mi náhodou zobrazí varování o chybném certifikátu webové stránky, nikdy nekliknu na tlačítko „Pokračovat“.
- Do banky, e-mailové schránky nebo i na Facebook raději přistupuji přes nativní aplikaci, která bezpečnost spojení obvykle hlídá za mě.
- Když to daná služba podporuje, nastavím si vícefázové ověřování, protože moji identitu chrání lépe, než heslo samotné.
- V závislosti od nastavení může firemní VPN síť chránit veškerý internetový provoz z mého zařízení. V takovém případě akceptuji sníženou rychlost za cenu bezpečnosti.
- Ochránit mě může také některá z cloudových placených VPN služeb. To ovšem neznamená, že bych při jejím použití snížil svou ostražitost.
- Že mám plně aktualizovaný operační systém a zapnutý antivirus, je asi samozřejmost. I když, zejména na starších mobilech s Androidem, to s dostupností bezpečnostních aktualizací není ideální a z používání takového zařízení může plynout zvýšené bezpečnostní riziko.
(Zdroj: Gopas)