Kráva není problém, je součástí klimatické změny, říká vědec z Mendelovy univerzity

Na reálný vliv chovu skotu na životní prostředí, aktuální trendy a posun směrem k ekologicky příznivějším chovům se zaměřil seminář Krávy a emise – mýty a fakta, který proběhl na MENDELU.

Jako řešení se zejména v Evropě udává snížení spotřeby masa, a s tím související i omezování chovu hospodářských zvířat, ať už napřímo nebo různými normami či nařízeními. Momentálně jsou vidět hlavně v okolních zemích projevy nespokojenosti s těmito nařízeními – v Nizozemí, Belgii nebo Francii, které nejsou ani zdaleka tak pokojné, jako ty které probíhaly a probíhají u nás. Chov skotu nicméně na životní prostředí nemá zdaleka takový vliv. Téma, ke kterému na MENDELU proběhly přednášky se zahraničními hosty, komentuje Daniel Falta z Agronomické fakulty.

Hlavním hostem semináře byl odborník na kvalitu ovzduší v zemědělství, ustájení a chov hospodářských zvířat, profesor Frank Mitloehner z University of California. Tématem jeho přednášky byla produkce skleníkových plynů z fosilních paliv vs. produkce methanu kravami. Doplnil jej Dr. Steve Winnington s přednáškou zaměřenou na vliv genetiky na životní prostředí.

Profesor Mitloehner argumentuje vědeckými studiemi na různých fórech tím, že metodiky výpočtů související s globálním oteplováním jsou zastaralé a nepřesné a z pohledu chovu zvířat asi tak 3–⁠⁠⁠⁠⁠⁠4 x nadhodnocené. Nicméně produkci methanu v žádném případě nepopírá. Principiálně upozorňuje hlavně na to, že chov skotu do naší atmosféry methan produkovaný přežvýkavci nepřidává, protože ten je do 10 let v atmosféře degradovaný procesem hydroxylace na CO₂, který při tomto ději vzniká. A ten je pak opět při fotosyntéze zabudován do rostlin, které jsou následně konzumovány těmito zvířaty.

Čeští producenti masa jsou o krok blíž k vývozu na Filipíny

Oproti tomu zvyšujícím využíváním fosilních paliv, která při spotřebě pálíme, se do atmosféry dostává neustále nový a nový CO₂, který má poločas rozpadu kolem 1000 let na rozdíl od methanu. Dovozy letadly, loděmi a kamiony jsou mnohem horší pro naši planetu než samotná živočišná produkce. Neměli bychom tedy tolik spotřebovávat fosilní paliva a neměli bychom plýtvat, v USA se 40 % vyprodukovaného jídla vyhodí.

Oba řečníci naopak ve svých prezentacích ukázali, že spotřeba masa celosvětově roste spolu s nárůstem počtu obyvatel na Zemi. Winnington zmínil růst světové populace a fakt, že za příštích 30 let budeme muset vyprodukovat tolik potravin, kolik se vyprodukovalo za posledních 3000 let. Problém dokáže částečně řešit právě genetika.

Když budou mít krávy vyšší produkci, budeme jich potřebovat méně, budeme pro ně potřebovat menší plochu, spotřebujeme méně vody a paliv, a zároveň i produkce methanu bude nižší. Tedy genetika, šlechtění, zdraví, pohoda zvířat a dobrý management stáda může řešit i produkci skleníkových plynů, protože každé nemocné, neplodné či nízkoužitkové zvíře totiž produkuje tyto plyny neustále.

V USA je spočítáno, že tímto zvýšením užitkovosti se uhlíková stopa na výrobu 1 galonu mléka snížila o 19,2 % mezi lety 2007 a 2017 – tedy pouhých za 10 let. Dnes se navíc bavíme o šlechtění jedinců, kteří produkují méně methanu, o různých doplňcích krmných dávek, které snižují produkci methanu v trávícím traktu, speciálních bolusech (tabletách) do bachoru, které redukují produkci methanu až o 70 %. Tedy umíme řídit reakce v trávicím traktu.

Neustále zlepšujeme systémy s nakládáním a využíváním exkrementů, bráníme uvolňování plynů do atmosféry, zapravujeme efektivněji živiny do půdy či přímo k rostlinám. Profesor představil i jímání plynů nad zásobníky s kejdou v Kalifornii a následné využívání coby paliva z obnovitelných zdrojů.

Seminář pořádala Českomoravská společnost chovatelů, a.s., společně s inseminačními firmami MTS a World Wide Sires, chovatelskými svazy skotu, Českou zemědělskou univerzitou v Praze a Mendelovou univerzitou v Brně.