Hlavní příčinou plošného rozvoje kalamity je extrémní nárůst populace lýkožrouta smrkového v roce 2018, kdy z jednoho neodhaleného stromu na začátku sezóny mohlo být až 100 dalších napadených stromů na jejím konci. Tím se početnost tohoto škůdce zvýšila na několikanásobek (z odchytů v projektu Kůrovcové info lze usuzovat až 1000násobný nárůst), který je hlavní příčinou rozvoje kalamity téměř na celém našem území.
Kalamitní těžby v roce 2019 vzrostly na pětinásobek průměru nahodilých těžeb za období 2005-2015. V kraji Vysočina byl tento nárůst téměř 15násobný. V situaci, kdy je kůrovec přemnožen na celém území, je nalezení a následná asanace napadených stromů klíčovým momentem ochrany lesa. V České republice je téměř 300 000 drobných vlastníků lesů, pro něž je zejména určen portál Nekrm brouka, který jako neziskový projekt přináší vlastníkům aktuální informace, jak s kalamitou bojovat.
Letecké snímky potvrzují data získávaná dálkovým průzkumem Země a zveřejňovaná prostřednictvím tzv. Kůrovcové mapy. Minimálně na trase letu bylo již většinou zřejmé plošné kůrovcové napadení porostů. Míst, kde dospělé porosty a značná část mladých smrkových porostů odumřela, postupně přibývá.
Kalamitou nezasažené, nebo spíše lehce zasažené byly porosty na jihu Čech západně od Jindřichova Hradce a Nové Bystřice. Bez velkých ložisek kůrovcového napadení byla též většina lesů Žďárských vrchů a značný prostor pro zpomalení kalamity se stále ukazuje též v Podkrkonoší. Dynamický rozvoj kalamity lze pozorovat ve Středočeském kraji, ale i na dlouho odolávající lokalitě kolem Javořice – nejvyššího vrcholu Vysočiny.
V těchto dnech postupně končí letová aktivita lýkožrouta smrkového. Vlastníci lesů mají nyní 6-7 měsíců na vyhledávání napadených stromů, jejich těžbu a asanaci, aby zabránili dalšímu šíření kalamity na jaře příštího roku! Jak během podzimu a zimy v ochraně lesa postupovat? Přehledné a srozumitelné rady lze nalézt na zimní verzi portálu Nekrm brouka.