Kuvajt je zemí technologických příležitostí

Kuvajtské příjmy z prodeje ropy a produktů z ní do zahraničí tvoří téměř 90 % veškerých státních rozpočtových příjmů a jsou tak dominantním zdrojem kuvajtského rozpočtu. Jak se dozvídáme ze souhrnné teritoriální informace, kterou připravuje Ministerstvo zahraničních věcí, v roce 2022 má být kuvajtská ekonomika nejrychleji rostoucí ekonomikou v rámci zemí GCC.

GCC je Rada pro spolupráci arabských států v Zálivu, do níž dále patří Saúdská Arábie, Bahrajn, Katar, Spojené arabské emiráty a Omán. Ekonomika Kuvajtu těží z vysokých cen ropy, které se mají udržet i v příštím roce. Tempo ekonomického růstu má pak v letech 2024–2026 mírně zpomalovat z důvodu stabilizace objemu produkce a cen ropy.

Obchodní výměna mezi ČR a Kuvajtem za rok 2021 dosáhla téměř 62 mil. eur, meziročně tak vzrostla o 22 %. Vzhledem k tomu, že Kuvajt je závislý na dovozech z důvodu chybějící vlastní produkce, představují i v česko‑kuvajtské obchodní výměně české vývozy do Kuvajtu přibližně 92 %.

Českému exportu dominují osobní automobily, pneumatiky, chladicí a mrazicí pulty, klimatizační zařízení, elektrické rozvaděče a rozvodné skříně, stavební stroje a materiály, lustry a ostatní svítilny, skleněné zboží, sportovní potřeby, potraviny, nábytek, železné a ocelové trubky, potrubí pro ropovody, ocelový drát, nádrže, čerpadla a kompresory, léky a léčiva, textilní výrobky a živá zvířata, zejména drůbež.

V oblasti služeb zaujímá výsostné postavení cestovní ruch do České republiky, přičemž lákadlem pro Kuvajťany je zejména české lázeňství, případně zdravotní rehabilitační pobyty. České zboží má na kuvajtském trhu šanci na úspěch, pokud je cenově konkurenceschopné, originální a inovativní. Prodej musí zároveň doprovázet špičková marketingová kampaň.

Souhrnná teritoriální informace pro Kuvajt

Obchod je v Kuvajtu pevně v rukou etablovaných kuvajtských obchodnických rodin, které v zemi zastupují zahraniční společnosti (tzv. „sponzorský systém“). Kuvajtští agenti či distributoři mají za provizi na starosti marketing a prodej zahraničních produktů. Pro úspěch v této arabské muslimské zemi je zapotřebí respektovat odlišné kulturní zvyklosti, odlišný průběh jednání, přístup k času a další specifika. Obchod se často uskutečňuje mezi spřízněnými skupinami, záleží na osobních známostech a konexích. K dalšímu rozvoji vzájemných vztahů může přispět přímé letecké spojení zavedené společností Jazeera od června 2022.

Jaké možnosti Kuvajt Čechům nabízí?

Kuvajtský trh skýtá obchodní příležitosti pro české exportéry, kteří dokážou nabídnout originální, inovativní a vyspělé technologie. Jde o relativně malý trh s vysokou kupní silou spotřebitelů, jejichž nákupní apetit neklesl ani v době pandemie a kteří poptávají pestrou škálu dováženého zboží, od základního až po luxusní. A do kterých oborů by zmíněné vyspělé technologie měly mířit?

Určitě do energetického průmyslu. V Kuvajtu se dlouhodobě zvyšují letní teploty, které šplhají vysoko nad 50 °C a ruku v ruce se stavebním boomem způsobují narůst požadavků na klimatizaci prostor, resp. rostoucí spotřebu elektrické energie a tlak na její efektivnější využívání. Vzhledem k tomu Kuvajt plánuje modernizaci a výstavbu nových elektráren, v příštích 20 letech plánuje zvýšit kapacitu o 14 000 MW. Čeští dodavatelé by se tak mohli uplatnit například při dodávkách přenosových kabelů, rozvaděčů či transformátorů, ale i v oblasti obnovitelných zdrojů energie (OZE), jelikož cílem je zvýšit podíl OZE o 15 % do roku 2030.

Perspektivní obory v Kuvajtu

Dále je to stavební průmysl. V Kuvajtu pokračuje vzhledem k nedostatku bytových a nebytových prostor masivní stavební výstavba. Jedná se zejména o výstavbu nových administrativních, rezidenčních výškových budov v rámci rozvoje měst a souvisejících infrastrukturních projektů (smart cities, přístav, letiště aj.). Pro české exportéry existuje příležitost v dodávkách technologií, zabezpečovacích zařízení, inteligentních systémů, klimatizačních jednotek, čističek vzduchu, generátorů a dalších souvisejících zařízení, velký potenciál je v energeticky úsporných a inovativních zařízeních.

Stále probíhá rozšíření a modernizace mezinárodního letiště zahrnující výstavbu nového terminálu. Významným projektem zůstává také budoucí výstavba námořního terminálu na ostrově Bubiyan, jenž by se měl stát největším přístavem v severním Zálivu. Dále je plánována výstavba a rekonstrukce dalších infrastrukturních projektů, např. mostů, silnic a dalších velkých investičních celků, např. severní ekonomické zóny či silk city.

Česká republika má v Kuvajtu vybudováno dobré jméno i v oblasti obranného průmyslu. Je možné se uplatnit jak ve státních zakázkách na výzbroj, např. dodávky munice, minometů, obrněné techniky, dílů, bezpilotních vrtulníků, dronů, tak i v poskytování radarových a jiných systémů. Perspektivní jsou i dodávky sportovních či loveckých zbraní a nábojů.

Dobré vyhlídky má i zdravotnický a farmaceutický průmysl. Kuvajt pokračuje v investicích do veřejného zdravotnictví s cílem dalšího rozšíření kapacit a zvýšení kvality poskytovaných služeb státních nemocnic i soukromých poskytovatelů. Vzhledem k nedostatku vlastní kvalifikované pracovní síly může být zajímavá nabídka systémů zefektivňujících práci lékařů. Vzhledem k šíření zdravého životního stylu a důrazu na vzhled se na kuvajtském trhu mohou uplatnit různé výživové doplňky pro fitness či široké spektrum vitaminů, nápojů a také kosmetiky.

Uplatnění Češi najdou i v zemědělském a potravinářském průmyslu, vodohospodářském a odpadním průmyslu, důlním, těžebním a ropném průmyslu a velký důraz zejména v postcovidové době Kuvajt klade na digitalizaci obchodu a státní správy. Roste využívání širokého spektra služeb pomocí mobilních aplikací od objednávek potravin a hotových jídel přes elektronické bankovnictví, e‑government až po e‑health.

Ali Amiri: Kuvajťané na kvalitě nešetří

Dobré obchodní vztahy s Kuvajtem udržuje lékař specializující se na estetickou medicínu Ali Amiri, který v Praze založil Prague aesthetic Clinic. Jeho obchodní aktivity v Kuvajtu se zaměřují jak na zdravotnictví, tak na prodej barev a ředidel. Přednedávnem společně s jedním investorem otevřel v Kuvajtu kliniku, kam dodává své know‑how, a každý měsíc ji navštěvuje.

Obchod s Kuvajtem si pochvaluje a českým firmám ho vřele doporučuje: „Čeští obchodníci jsou skvělí v tom, co vyrábí, dokážou se ve světě prosadit,“ věří Amiri, a to navzdory tomu, že prosadit se v Kuvajtu není jednoduché. „Jsou tam obrovské zavedené firmy, a protože jde o malé území, vytvořily se tam skupiny, které trh ovládají. Abyste uspěli, musíte se k těmto skupinám dostat, což je složité. Pokud se vám to ale podaří a úspěšně uděláte jeden projekt, otevřou se vám dveře k dalším obchodním příležitostem,“ vypráví Amiri své osobní zkušenosti.

On sám má výhodu, že Kuvajt dobře zná, ve svém mládí tam několik let žil a obchodní vztahy s Kuvajtem udržuje i jeho otec. Šanci na úspěch má však i úplný nováček na kuvajtském trhu. Rozhodující je podle Amiriho kvalita produktu: „Kuvajt je bohatá země, peněz má dost. Proto chce vysoce kvalitní materiály, které jsou jedinečné. Za kvalitu si Kuvajťané rádi připlatí. S průměrným výrobkem šanci nemáte.“

Exportní aliance? Staví vzorové chytré město, šíří slávu českého piva

Klíčové pro úspěšný obchod jsou pak neformální vztahy. Potenciální obchodní partner musí ve vás vidět přítele. Pokud na něj uděláte dojem, pozve vás do svého domu a bude se vás ptát nejen na váš byznys, ale také na váš osobní a rodinný život. Proto podle Amiriho jsou neodmyslitelnou součástí úspěšného obchodování neformální zábavní akce, jako například večírky a rauty. Uvítal by, kdyby jich například česká ambasáda v Kuvajtu pořádala více, prý by přinesly svůj efekt.

Že je důležitá poctivost v jednání a respekt k místní kultuře i náboženství, je samozřejmostí. Zvyknout si český obchodník musí i na odlišné vnímání času. Pokud kuvajtský partner přijde na schůzku s půlhodinovým zpožděním, není to nic nezdvořilého. Ale pozor – od západních návštěvníků se očekává dochvilnost.

Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Daniel Mrázek