English version
Myslíte, že je možné vnutit lidem reklamou fádní či nepříliš praktický produkt, který by je jinak nezaujal?
Nemám vyloženě negativní postoj k reklamě, reklama pomáhá produkty odlišit od konkurence. Myslím, že daleko horší je, pokud slibujete v reklamě něco, co pak nesplníte. Čili není dobře, když mi bude někdo nabízet fádní produkt jako výjimečný. Sice mě možná napoprvé zaujme, ale postupně zjistím, že jeho jedinou přidanou hodnotou byla právě jenom ta reklama. Výjimečné produkty velmi často vznikají ve výjimečných firmách, a ten fakt reklama dlouho nezakryje. Ale určitě se dají průměrné produkty dobrou reklamou prodávat, a děje se to.
Co je z vašeho pohledu hlavním přínosem tzv. design thinking, tedy designového myšlení, které přináší inovace do výroby ve všech oborech?
Především byste díky němu měli být schopni najít vlastní úhel pohledu a definovat svůj cíl. Tedy dát smysl předchozímu průzkumu terénu – potřeb a nálad vašich zákazníků. Z něj jste se totiž dozvěděli mnoho informací o těch, pro které chcete vyvíjet produkt. Některé z nich jsou pro vás klíčové, jiné méně, ale další vás naopak mohou zavést nesprávným směrem. Je tedy důležité vědět, jak s nimi nakládat.
Jak s nimi tedy naložit?
Pokud identifikujete problém, získáte i jasný cíl, ke kterému se budete ubírat, a poté se vám budou mnohem lépe generovat nápady. A dosáhnete i toho, co je v dnešním byznysu nejdůležitější – díky nově nabytému vhledu do aktuálních potřeb zákazníků získáte výhodu oproti konkurenci. Můžete totiž vytvářet když ne revoluční, tak aspoň originální a atraktivní výrobky, o kterých si může nechat konkurence jen zdát. Zároveň budete schopni zaznamenat nově nastupující trendy a vždy se na ně dokážete s patřičným předstihem připravit.
Myslíte si, že je dnes „design thinking“ běžnou součástí uvažování českých podnikatelů, zejména ve výrobě? Pozorujete v tomto ohledu v poslední době nějakou pozitivní změnu?
Začíná se hodně mluvit o designu služeb. Velkou práci v tomto směru odvedla Masarykova univerzita v Brně a její Kabinet informačních studií a knihovnictví. Oni mimo jiné do češtiny převedli a vydali knížku o Human Centered Designu. Je to velmi záslužná činnost a bylo by dobré, kdyby se takto u nás někdo věnoval popularizaci design managementu. Zdůrazňuji design managementu, což je metoda správného řízení designového procesu ve firmách.
V ČR se tedy nedělá dost pro propagaci průmyslového designu?
Hodně se dělá pro propagaci designu, ale spíš v kontextu malosériové výroby nebo umění. Ovšem když máte fabriku, potřebujete praktické návody, jak design využít pro zlepšování parametrů výrobků, posouvání hranic svého oboru, zlepšení svého postavení na trhu nebo i pro praktickou spolupráci s designéry. Prostě pro svůj byznys. A to chybí. A myslím, že by o to české firmy stály.
Co z vašeho pohledu znamená „Human Centered Design“? Co je potřeba k tomu, aby se designér vcítil do potřeb zákazníka a zároveň klienta, tj. firmy, pro kterou navrhuje?
Human Centered Design (HCD) je klíčová metoda při vývoji výrobků. Empatie je obecně dobrá vlastnost pro cokoliv. HCD je definován právě skloubením potřeb uživatelů, technologickými možnostmi firmy a schopností produktu uplatnit se na trhu. Designéři bývají již na škole dobře trénováni k empatii, ale mají někdy problém se dvěma dalšími důležitými aspekty. Někdy nechtějí slyšet, že dobrý design se musí také dobře prodávat. A musí přinášet hodnotu. Všem, kdo se na jeho tvorbě podíleli, a především uživatelům.
Mají vůbec firmy o produktovém designu a jeho plusech dostatečné povědomí? Vy v této oblasti patříte k průkopníkům. Chcete tento obor mapovat či studovat více do hloubky?
Neznám bohužel čísla ani statistiku, jak české firmy využívají design. Ze zpětné vazby na náš časopis Made in CZ je mi ale jasné, že pojmy jako design management nebo design thinking nejsou zatím ve firmách ani v médiích moc sexy. Začíná se psát o tzv. kreativním průmyslu, což ale není totéž. Časopisem Made in CZ chceme vyvolat diskuzi a povědomí o tom, jak dělat kvalitní, funkční a úspěšné produkty z oblasti spotřebního zboží. Je to náročné a i my se to stále učíme. A jsme na to mezi firmami téměř sami. V akademické sféře, pokud vím, se design management v současné době přednáší ve Zlíně na Univerzitě Tomáše Bati. A proběhla zajímavá série přednášek na toto téma na UJEP v Ústí nad Labem, organizovaná občanským sdružením PROTEBE live a Czechdesign. Myslím ale, že ve srovnání se světem je to stále jenom zlomek aktivit.
Získali jste jedno z prestižních světových ocenění za design Red Dot Award a své výrobky vyvážíte do desítek zemí světa. Jak oceňují váš design zákazníci v zahraničí?
Do zahraničí vyvážíme úspěšně některé naše produkty, které mají nadčasový, univerzální design. Někdy se setkáváme s názorem, že u nás se dělá jiný, tzv. východní design. Ale je potřeba se vždy pečlivě dívat, kdo a s jakým účelem tento názor vyslovuje. Často je to účelové tvrzení.
Jakub Procházka
