English version
Opatření, podle kterého by mělo být 73 % potravin v tuzemských obchodech od roku 2028 výhradně z české produkce, podpořili v lednu poslanci ve třetím čtení. Hospodářská komora (HK ČR) věří, že při jednání v Senátu budou „diskriminační kvóty“ odstraněny. Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR) zvažuje stížnost k Ústavnímu soudu.
Pozměňovací návrh podali poslanci SPD Radim Fiala, Tomio Okamura a Monika Jarošová. Komora varuje, že omezení potravin z dovozu je v rozporu s právem Evropské unie.
„Varováním pro zákonodárce by měla být i výzva některých unijních států adresovaná předsedovi Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Jaroslavu Faltýnkovi, v němž upozorňují, že povinné kvóty na tuzemské potraviny jsou vysoce diskriminační,“ říká prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Česku tak hrozí odvetné kroky od ostatních zemí EU. To může výrazně dolehnout i na celkovou bilanci exportu z ČR.
Případ Rumunska je varováním
Varováním pro poslance by měl být případ Rumunska, které před několika lety nařídilo velkým maloobchodníkům nakupovat nejméně 51 procent potravin od místních producentů a které kvůli hrozbě soudního řízení u Soudního dvora EU dané ustanovení předloni raději zrušilo.
Závažným problémem je také administrativní zátěž obchodníků a výrobců, jejichž povinností by bylo prokazovat původ zboží a surovin. Stát by podle HK ČR podnikatelům svojí regulací naložil na bedra další desítky formulářů a riskuje, že řadu prodejců tím donutí k zavření jejich byznysu.
„V některých aspektech rozumím argumentu, že jiné země provozují skrytý protekcionismus při dovozu potravin. Stejně tak rozumím, že je třeba podpořit domácí výrobce. Přijetí tohoto zákona ale není tou správnou cestou,“ uzavírá Dlouhý.
Důsledky tohoto kroku budou dalekosáhlé se zásadním dopadem na rozpočet i občany. Zisk z tohoto opatření budou mít jen velcí agrobaroni, tvrdí prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.
Potravin bude méně a budou dražší
Stanovením povinného podílu českých potravin na pultech obchodů dojde podle SOCR k:
- Ohrožení dostupnosti potravin jako celku. Soběstačnost České republiky ve výrobě potravin je mizivá. V případě řady skutečně základních klíčových potravin se pohybuje na úrovni 30–40 %.
- Výraznému snížení výběru potravin. K tomu, aby obchody zajistily povinný podíl, budou muset snížit počet položek ze zahraničí. Zákazníkům se tak může stát, že nenajdou na pultech to, na co byli zvyklí, co bylo kvalitnější či cenově výhodnější. Budou muste nakupovat to, co jim nařídí stát.
- Nárůstu cen potravin. Sníží se konkurence, zvýší se přirozeně prostor pro navyšování cen. Sice dojde s největší pravděpodobností ke snížení kvality, ale marže tuzemských neefektivních agrobaronů, neschopných konkurovat, se zvýší.
- Dalšímu propadu schodku rozpočtu. Lze předpokládat, že jediný a hlavní cíl předkladatelů je vytvořit prostor pro nové dotace do neefektivního českého zemědělství a potravinářské výroby. Návrh zákona už kritizovali poslanci Evropské parlamentu i další evropské instituce. Právníci se shodují, že omezuje konkurenci, a tudíž porušuje jednu ze základních svobod, na níž stojí Evropská unie – mimochodem právě tu, která chrání zájmy i českých spotřebitelů.
- Recipročním opatřením ze strany jiných států. Zákon omezí konkurenci a dovoz zboží ze zahraničí. Odveta se přitom vůbec nemusí týkat potravin. Co když třeba dostaneme direkt formou zkomplikování vývozu automobilů?
„Pevně proto věříme, že Lex Agrofert Senát vrátí, a pokud by jej Poslanecká sněmovna přehlasovala, nebudeme váhat s podáním žaloby k Ústavnímu soudu,“ doplňuje Tomáš Prouza.
„Jak by se tvářili ty poslankyně a ti poslanci, kteří pro návrh hlasovali, kdyby například Německo omezilo dovoz škodovek – se všemi dopady do naší otevřené ekonomiky? Asi by se jim to moc nelíbilo. Pak je ale třeba při rozhodování dodržovat pravidla hry, a hlavně více používat zdravý rozum,“ dodává Prouza.
