Koncem května se obvykle naplno rozjíždí letní turistická sezóna a firmy najímají brigádníky, aby zvládly nápor hostů v hotelech, restauracích, ubytovacích, rekreačních a sportovních zařízeních. Znovu se otevřely restaurace, hotely a penziony, ale o návratu k normálu se nedá hovořit. Uzavření hranic zatím stále platí a je téměř jisté, že cestovní ruch, a s ním spojené služby, se letos neobnoví v dřívějším měřítku ani během letních měsíců.
Ztráty gastronomie by mohly dosáhnout asi 23 miliard korun
25. května nastal bod zlomu – po více než dvou měsících se znovu otevřely u restaurací i vnitřní prostory. Ty se tedy s určitými omezeními, jako je zkrácení otevírací doby nebo nutnost snížit počet stolů kvůli povinným odstupům, vracejí k téměř normálnímu provozu. Je ale otázka, pro kolik z nich to bude po vynuceném snížení kapacity ekonomicky únosné, a nakolik bude zájem hostů trvalý – po prvotním nadšení může následovat pokles návštěvnosti, svou roli sehraje i horší ekonomická situace lidí.
Podle vyjádření ekonoma Lukáše Kovandy po koronakrizi již znova neotevře zhruba deset procent českých hospod, restaurací a dalších stravovacích provozů. Gastronomické podniky podle ekonomů ztratily na tržbách asi 23 miliard korun. Budoucnost byla líčena v temných barvách, objevovaly se odhady, že by karanténní opatření mohla způsobit uzavření až 30 procent restaurací. Aktuální údaje od některých zdrojů jsou podstatně optimističtější, z průzkumu Plzeňského Prazdroje vyplývá, že pokračování podnikání nyní plánuje 97,5 procent hospod.
„Záležet bude samozřejmě na lokalitě a stěžejní cílové skupině návštěvníků. Jiná bude situace restaurací v místech atraktivních pro české turisty nebo zaměřených na nabídku běžných obědů či večeří pro lokální klientelu, jiná těch, které stavěly na nabídce pro cizince – například v centru Prahy či Českého Krumlova,“ říká Michal Novák z pracovního portálu Profesia.cz
Cestovní ruch zčásti zachrání domácí turisté
Statistická data za první čtvrtletí, která zveřejnil ČSÚ, ukazují, že v březnu došlo vlivem pandemie k meziročnímu propadu o 67 procent u počtu hostů a o 57 procent u počtu přenocování. Novější údaje zatím nejsou k dispozici, ale předpokládá se, že plný dopad krize ukáží až údaje za druhé čtvrtletí. Mezi nejpostiženější patří kromě Prahy Jihočeský kraj, kde hostů ubylo o 29,3 procent. Téměř 28procentní pokles pocítili hoteliéři a provozovatelé penzionů na jižní Moravě. V Praze odhady hovoří o poklesu příjmů z cestovního ruchu o téměř 64 miliard korun (tedy zhruba o 45 procent) a v ohrožení je přes 36 tisíc pracovních míst. Celkem cestovní ruch zaměstnává v České republice téměř čtvrt miliónu lidí, a i přes rozvolnění opatření během května hrozí sektoru ztráta 80 tisíc pracovních míst.
Jako „náplast“ na propad zahraniční turistiky by měl posloužit tuzemský cestovní ruch. Podle studie Asociace restaurací a hotelů by ale Češi museli mít 6 až 8 týdnů tuzemské dovolené a vynaložit za ni 15 až 25 tisíc na ekonomicky aktivní osobu navíc nad rámec toho, co již za tuzemské dovolené utrácejí, aby vynahradili výpadek příjmů od zahraničních turistů. Aktuální průzkumy navíc ukazují, že polovina lidí letos s letní rekreací vůbec nepočítá, ať už je důvodem to, že si již vybrali dovolenou kvůli koronavirové karanténě, nebo si ji nemohou dovolit z finančních důvodů.
Propad se týká i letních brigád
Vedle propouštění trvalých zaměstnanců dopadá situace i na řadu dalších lidí, kteří vylepšovali svou finanční situaci letními brigádami v gastronomických provozech nebo v cestovním ruchu. „Nabídka míst v těchto oborech je zatím minimální, což dokazují i údaje z našeho pracovního portálu. Zatímco v loňském roce se zde počet nabízených míst na dohodu v jarních měsících pohyboval v řádu stovek a obor gastronomie a cestovních služeb figuroval v první pětce oborů s největším počtem brigádnických míst, letos jde zatím jen o desítky nabídek,“ komentuje situaci Michal Novák.
Tisková zpráva společnosti Profesia.cz