Lesnická firma začínala s tažnými koňmi. V posledních letech vsadil Richard Grochol na moderní techniku

Když Richard Grochol založil v roce 1991 v Beskydech svoji rodinnou lesnickou firmu, mohl navazovat na dvouleté předchozí působení v oboru. „S koňmi jsem přibližoval u lesního závodu v Rožnově pod Radhoštěm. Koně jsou vhodní na roztroušenou těžbu,“ popisuje Richard Grochol svoje předchozí zkušenosti. Proč se tehdy rozhodl začít s podnikáním? „Kvůli nezávislosti a v budoucnu lepšímu příjmu,“ vzpomíná Richard Grochol. Na začátku podle něj bylo nejtěžší zajistit financování a získat potřebné kontakty.

Firma začala působit v době, kdy obor procházel dramatickými změnami. Po čtyřech desetiletích socialistického hospodaření přišly do lesního hospodaření restituce, transformace a privatizace podniků státních lesů. V roce 1990 bylo státních 95,8 procent českých lesů, dalších 4,1 procent bylo družstevních a 0,1 soukromých. V současné době (data jsou z roku 2018) je státních 54,3 procenta lesů, obecních lesů je 17,1 procenta, družstevních 1,2 procenta, církevních 5,1 procenta a 22,3 procenta je v soukromém vlastnictví.

Koně vystřídaly stroje

V počátcích jeho společnost pokračovala s přibližováním dřeva za pomocí původních technologií, což znamenalo především využití tažných koní, s nimiž již měl zkušenosti. Tato metoda je podle něj i dnes v řadě neprostupných míst jedním z nejlepších a zároveň nejekologičtějších způsobů přibližování dřeva.  Postupně svoje aktivity rozšiřovala a v současné době se zaměřuje na kompletní lesní hospodaření, včetně všech služeb s tím spojených, a to zejména v oblasti Moravskoslezských Beskyd. Působí přitom i po celé České republice a v minulosti získala zakázky také na Slovensku.

Původní koňskou sílu ve firmě postupně začaly střídat stroje. „Z důvodu ulehčení práce, výkonu, kvality a bezpečnosti,“ zmiňuje Richard Grochol. Posledních zhruba deset let tak firma pracuje pouze s technikou.

Ve stejném období, kdy firma Richarda Grochola vstoupila na trh, začalo také postupně docházet k postupnému snižování imisní zátěže z továren a elektráren, která měla před rokem 1990 nepříznivý vliv na zdravotní stav lesních porostů. Pozitivní změny lesního prostředí se ovšem projevují na zdravotním stavu leů s poměrně výrazným časovým zpožděním. Lesní porosty v Česku tak stále vykazují vysokou míru takzvané defoliace, která patří mezi nejvyšší v porovnání s ostatními evropskými zeměmi a v dlouhodobém sledování vykazuje přes určité výkyvy se postupně zhoršuje. Defoliace je přitom nejdůležitějším měřítkem zdravotního stavu lesa. Tento parametr porovnává ztrátu listů nebo jehličí v koruně poškozeného stromu se zdravým stromem, rostoucím ve stejných podmínkách.

České lesnictví se mění. Musíme respektovat přírodu, říká expert

S kůrovcem v patách

Zhoršující se stav lesů, podporovaný pokračující výsadbou smrkových monokultur, vyvrcholil v posledních letech kůrovcovou kalamitou, která nemá v české historii obdoby. Jen v roce 2020 odhadují odborníci kůrovcové škody na českých lesích na 44 miliard korun a objem napadených stromů na 35 až 40 milionů metrů krychlových dřeva.

Na obrovské množství kalamitních těžeb musely zareagovat i lesnické společnosti, včetně Richarda Grochola. „Má firma šla v době kůrovcové kalamity trochu jinou cestou než konkurence. Investoval jsem nemalé finanční prostředky do horské technologie,“ vysvětluje Richard Grochol.

Investice do techniky

V rámci investic se společnost zaměřila především na tzv. harvestory na pásovém podvozku, ale i na vyvážecí soupravy s trakčními navijáky. „Tato technologie je rychlejší a levnější než lanovky,“ upozorňuje Richard Grochol. Díky dotaci z Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu mohla firma financovat úroky z úvěru na modernizaci techniky.

I do budoucna se chce malá rodinná firma zaměřovat především na těžbu a přibližování dřeva v těžko přístupných terénu a zdokonalovat i zefektivňovat postupy v těchto nedostupných terénech.

Dalibor Dostál