Lesy v Klokočné ukazují, že citlivé hospodaření bez pasek je ekonomicky výhodnější

Šetrný přístup k přírodě nebo lepší ekonomické výsledky? Toto dilema řeší řada lesníků i zemědělců. Že jde mnohdy o uměle vytvořený rozpor ukazují zkušenosti z lesů u Klokočné nedaleko Říčan u Prahy. Na 400 hektarech porostů tam již tři desetiletí hospodaří takzvaným nepasečným způsobem.

Dřevo se tam těží výběrně, nikde nevznikají žádné holiny a paseky a lesní porost má dvě až tři patra neboli vertikální vrstvy. Nedochází k žádnému plošnému kácení a výsadbě monokultur, zalesňování probíhá přirozenou obnovou. „K přírodě bližšímu, citlivějšímu způsobu pěstování lesa jsem měl sklony již od svých začátků na učilišti pro lesní dělníky v pěstební činnosti v Květově u Milevska, kam jsem se dostal výměnou za původní umístěnku na učiliště kominíka do Berouna či valcíře do Vítkovic. Na jiný výběr vzdělání jsem neměl potřebné body,“ vzpomíná Vladislav Ferkl, lesník, který pozitivní změnu v Klokočné prosadil.

K šetrnému lesnictví inklinoval i v průběhu dalších studií na Střední lesnické škole v Písku, později na lesnické fakultě, a hlavně ve své lesnické praxi v pozicích od lesního dělníka, technických funkcích na několika polesí v brdských lesích až po vedoucího státní péče o lesy pro lesy Středočeského kraje. „Představa zásadní změny obhospodařování našich lesů ve mě postupně dozrávala do konkrétnějších podob,“ pokračuje Vladislav Ferkl.

Přirozená obnova

Příležitost prosadit své pohledy v praxi dostal v roce 1990, kdy se ze dne na den stal ze svého druhého, několikaletého dělnického působení, ředitelem Lesního závodu Zbraslav. „Směr a smysl mého ředitelování byl pro mne jasný. Lesy, které jsem přebíral, nebyly obecně v dobrém stavu, ale ty na Klokočné představovaly všechny neduhy dosavadního dlouholetého způsobu hospodaření. A mnohé z jejich porostů byly dokonce desetiletým plánem (LHP) určeny k takzvané rekonstrukci. To znamenalo vykácet a na holině začít znovu. Ale co horšího, měli jsme při tom pokračovat stejným způsobem hospodaření, jako dosud. To nám nedávalo smysl a rozhodli jsme se proto nerekonstruovat porosty, ale způsob jejich obhospodařování,“ vysvětluje Vladislav Ferkl.

A okamžitě bylo jasné, že v tomto lese se hospodaří jinak, než je jinde v Česku většinou zvykem. Za tři desetiletí tam nevznikla jediná holina, přirozená obnova zajišťuje téměř všechny přírůstky mladých porostů. A výsledek? „Les je zdravější, stabilnější a lépe odolává nepříznivým vlivům, a to i takovým, jakými jsou v současné době kůrovec a dosavadní rozsah klimatických změn. Výrazně se mění druhová skladba porostů především ve prospěch jedle či buku a stav lesa, včetně hospodářských, ekonomických i ekologických výsledků, je dnes již tím nejlepším argumentem k obhajobě naší víc jak třicetileté práce,“ popisuje Vladislav Ferkl.

Usměrňování přírodních procesů

Při nepasečném hospodaření jsou výběrně těženy jednotlivé stromy. Kácí se pilou, koně pak stáhnou dřevo na cestu, odkud ho odváží traktor. Není v něm místo pro koncentrovanou práci těžkých harvestorů. Nedochází přitom ke vzniku holých ploch, na rozdíl od pasečného či holosečného hospodaření. Právě holiny v běžných lesích totiž vlivem slunečních paprsků vysychají a les se pak musí obnovovat uměle. Naproti tomu v nepasečném způsobu hospodaření jsou pro obnovu a pěstování lesa mnohem citlivěji a šířeji využívány přirozené přírodní procesy.

A právě jejich podpora a usměrňování stojí za úspěchem citlivého hospodaření na Klokočné. „Původní odsudky a tvrzení mnoha i renomovaných odborníků o nemožnosti a snad až nezodpovědnosti takovéhoto způsobu obhospodařování lesů v našich podmínkách, se postupně měnily v tvrzení o mimořádné odborné náročnosti a nemožnosti širšího provozního uplatnění. Oba názory, ty původní i ty současné, jsou nepravdivé a mají společné jedno: jsou vynášeny z názorového principu autorů, aniž by se o jeho platnosti sami přesvědčili,“ shrnuje Vladislav Ferkl diskuzi lesnické veřejnosti o přírodě blízkém hospodaření.   

Po celou dobu šetrného hospodaření přitom nezapochyboval, že by tato cesta nebyla správná. „V průběhu oněch dnes již 32 let přestavby porostů z pasečného na nepasečný, výběrný způsob hospodaření nebyla situace, která by zpochybňovala věcná či odborná pozitiva tohoto opatření. Les na nabídku citlivější spolupráce s hospodářem reagoval veskrze pozitivně. Bohužel ne zcela mohu takto kladně hodnotit stanoviska a postoje řídících orgánů, kteří mnohdy berou Klokočnou jako zbytečnou komplikaci a nepříjemně nastavené zrcadlo,“ posteskl si Vladislav Ferkl.

Lepší ekonomické výsledky

I největší skeptiky by pak měly přesvědčit ekonomické výsledky nepasečného hospodaření na Klokočné. Po třech desetiletích provozního ověřování je vyčísleno, že tento způsob péče o lesy snižuje přímé náklady pěstební péče o 61 procent. Oproti tomu zvyšuje výtěžnost dřeva o 15 procent a celkové ekonomické výsledky hospodaření o 19 procent.

Proč se tedy tato přírodně šetrnější a ekonomicky výnosnější metoda nepoužívá ve většině českých lesů? „Nejsou to přírodní podmínky, které na většině našich lesů brání uplatnění takovémuto způsobu hospodaření, a to s lepšími, nebo alespoň stejnými výsledky jako dosahujeme na Klokočné. Řekl bych, že Klokočnou se svými 450 metry nad mořem a 600 milimetry ročních srážek a konkrétními půdními podmínkami, lze považovat za přibližně spodní hranici přírodních podmínek, kde lze touto úrovní péče dosáhnout lepších hospodářských výsledků a stavu lesa než dosud uplatňovanými způsoby. Odhaduji, že porostů, které mají stejné, či lepší podmínky, a tedy z tohoto hlediska předpoklad k nejméně stejně úspěšným výsledkům, jsou u nás alespoň dvě třetiny výměry,“ konstatuje Vladislav Ferkl.

Zároveň poznamenává, že ekonomická rozvaha se týká „normálních“ let, tedy před nástupem kůrovcové kalamity v roce 2020. V současnosti se těží jen lesy poničené kůrovcem. Takže paradoxně, kdo se o lesy dobře staral a kůrovcová kalamita se mu vyhnula, ten nyní netěží a nevydělává peníze z prodeje dřeva. Naopak špatně obhospodařované lesy zasažené kůrovcovou kalamitou nyní prodávají dřevo o sto šest. „Mají prodej kalamitního dřeva a tedy i tržby, násobně vyšší. Ale po skončení kalamity se situace zase zcela obrátí – kalamitní plochy budou mít na dlouho vytěženo,“ upozorňuje Vladislav Ferkl na skutečnost, že z dlouhodobého hlediska je k přírodě ohleduplné hospodaření v lesích skutečně ekonomicky výhodnější.   

Přesto se zatím zkušenostmi z Klokočné čeští lesníci ve větší míře neinspirovali. „Důvody proč takováto nabídka přírody je dosud málo využívána, jsou nesporně jiné a určitě souvisí i s celým organizačním a provozním systémem, kterým je naše hospodaření ve státních lesích řízeno. Jde kupříkladu o lobbistické tlaky a způsoby hospodaření prostřednictvím nevyhovujícího systému výběrových řízení, pracující se zcela jinými zásadami a prioritami. Les není normální podnikatelské prostředí postavené na maximálním výkonu prostředku a přímém zisku. Je závislý na generační zodpovědnosti a dlouhodobých hodnotách jejich obhospodařování,“ zdůrazňuje Vladislav Ferkl, proč lesy nejsou vhodným prostředkem k rychlému dosahování zisků za každou cenu.

Přinese kůrovec změnu českého lesnictví?

To, že převládající cesta hospodaření si v českých lesích vybírá velmi krutou daň, ukázala kůrovcová kalamita posledních let. „Současný tristní stav našich lesů evokuje potřebu přehodnocení transformace systému jejich řízení a organizace, která před třiceti lety plnila roli převodu majetku a změnu socialistického způsobu hospodaření,“ podotýká Vladislav Ferkl.

Obrovský rozsah současné kalamity v českých lesích podle něj ukazuje, že při nápravě si již nevystačíme s dosud uplatňovanými způsoby hospodaření ani s jejich dílčími úpravami. „Řešením může být jen zásadní změna celého systému obhospodařování, založená na preferenci a podpoře přírodních procesů. Nepasečné hospodaření zajišťuje trvalou udržitelnost ekologických, produkčních i ekonomických hodnot kulturně plně využívaného lesa v podmínkách střední Evropy,“ uzavírá Vladislav Ferkl.

Dalibor Dostál