English version
Když před pětadvaceti lety vznikla ještě pod jiným názvem současná společnost Pure Flight, zaměřovala se od počátku na výrobou leteckých dílů a také vysokopevnostních kompozitů. Na svém kontě má několik unikátních konstrukcí leteckých dílů, letadlových celků, samotných letadel a také inovativních výrobních postupů.
Díky získaným zkušenostem proto před několika lety vznikl nejdříve projekt Pure Flight, zaměřený na vývoj bezemisního letounu, který se stal pro společnost postupně natolik významným, že se po něm později přejmenovala celá firma. „Tento název vyjadřuje důležitost a snahu společnosti zaměřit se na budoucnost, na věci, které nás provázely v průběhu činnosti a v dnešní době jsou tak akcentovány a posilují krédo firmy. Tím je touha po budoucnosti. Nebo lépe řečeno touha po dosažitelné a smysluplné budoucnosti,“ vysvětluje technický ředitel společnosti Pure Flight Zdeněk Němec.
Inovace i spolupráce
Vývoj letounu byl podle něj od začátku založen nejen na vlastních technických inovacích, ale i spolupráci a přejímání trendů nebo technologie. „Jinak se ani v letectví nedá efektivně postupovat a razit nové myšlenky. Vždy je to týmová práce často vedená původcem vize nebo realizátorem programu,“ pokračuje Zdeněk Němec. Jako u mnoha převratných myšlenek a inovací podle něj základy pocházejí z více zdrojů a nejde jednoduše odpovědět na otázku, kdo stál na počátku.
„V konečném důsledku to není důležité. Důležitý je cíl, způsob a cesta, kterou se do cíle dojde. V letectví, stejně tak jako v jiných stejně složitých oborech, je potřeba naslouchat, analyzovat a spolupracovat. Vše v rozumné míře, v rámci dosažitelnosti a v úzké týmové práci,“ dodává Zdeněk Němec.
Důležitou součástí historie elektrického letounu bylo rovněž odkoupení kompletní výroby letadel Phoenix od společnosti Phoenix Air, která ji již dál nemohla, se všemi právy a povinnostmi. Právě její model umožnil společnosti Pure Fligt dostat se na světovou špičku ve výrobě bezemisních letadel. Čím bylo toto řešení před ostatními? „Jednoznačně je to fakt, že jsme neelektrifikovali běžné letadlo, ale letadlo pro elektropohon nadmíru vhodné a dobře upravitelné. Elektrická letadla budoucnosti budou vypadat trochu jinak, než jsme byli doposud zvyklí. Budou s mnohem vyšší klouzavostí a menším čelním odporem. To jsme si uvědomovali už na začátku projektu a zvolili si po složité rešerši pro projekt nejvhodnější řešení – letadlo Phoenix,“ podotýká Zdeněk Němec.
Zkušenosti i fantazie
Předchozí zkušenosti z oboru podle něj nebyly pro firmu výhradním zdrojem úspěchu. „Zkušenost je jen určitá výhoda. Nesmí se stát výlučná. Zkušenost dává dobrý základ a určitou jistotu v mnoha především konvenčních řešeních. Letectví je svázáno zcela pragmaticky a logicky řadou předpisů, zkoušek a procesů. Tady je zkušenost vítána a zcela zásadní – tak jako u založení firmy a zajištění jejího dobrého fungování. Ale co když chcete dosáhnout nové úrovně nebo nějakého nového řešení? Několikrát se ukázalo, že zkušenost není zásadním vkladem pro jeho dosažení. Nové věci často vznikají spíše díky náhodě a dokonce i z nezkušenosti,“ upozorňuje Zdeněk Němec a dodává: „Zkušenost jsme měli a někdy to bylo i na škodu.“
Letectví považuje za specifické odvětví, ke kterému musí mít člověk určité dispozice, vztah, ale i fantazii.
„Pro nás byla hybnou silou asi nejvíc touha. Touha po poznání, po dosažení cíle a asi nejvíc touha po něčem novém. Výzev bylo neskutečné množství. Otázka ‚proč‘ je totiž všudypřítomná. Vlastně se s výzvami zabýváme prakticky pořád, protože vždy je co zlepšovat, nebo udělat něco jinak a třeba smysluplněji,“ zmiňuje technický ředitel Pure Flight.
Spíše, než o snaze obsadit volné místo na trhu přitom hovoří o vybudování trhu nového. „Musíte udělat něco perfektního, musíte to udělat nanejvýš zodpovědně a musíte to ukázat lidem. Musí z toho být cítit odhodlání, skvělá práce a bezpečnost. Takhle si svůj trh vlastně sami vyrábíte. A musíte se o něj samozřejmě starat,“ konstatuje Zdeněk Němec.
Jako u dalších starupů a začínajících firem bylo na začátku vývoje elektrického letounu nejkomplikovanější financování.
„Všude kolem můžete vidět spousty projektů, které nemají šanci na úspěch, protože jsou nedosažitelné, ale jsou líbivé a umí neznalého investora oslovit. Tyto vesměs papírové projekty jsou všude – na sítích, v médiích, na konferencích, prostě všude. No, aby nebyly, když jejich hlavní náplní není realizace, ale PR. Pro projekty, které jdou krok za krokem k cíli, je tak méně světla. A někdy špatné světlo z těchto nereálných projektů dopadne i na nás. Je prostě těžké se s tím potýkat,“ popisuje Zdeněk Němec zkušenosti prostředím, kde investoři často poskytnou obrovské finance nerealizovatelným záměrům.
Dotace? Nedosažitelné!
Od původního letounu Phoenix se současný stroj ΦNIX výrazně liší. „Z hlediska firmy i z hlediska techniky je rozdíl obrovský. Změnily se technologie, ale hlavně se změnila jejich dostupnost. Dolet se proti prvnímu elektroletadlu znásobil mnohokrát. Dnes se používají jiné, bezpečnější baterie, dnešní letadlo má dvojnásobný výkon, je pro dva lidi na palubě. Je to prostě úplně jiná liga, jiné letadlo. Bezpečnější, komfortnější a mnohem výkonnější. Z pohledu firmy je změna ještě razantnější,“ zdůraznil Zdeněk Němec.
A získávání financí zůstává hlavním limitujícím faktorem dodnes. „Je to neskutečně složité. Nepopsatelně. Celý projekt jsme financovali z vlastních privátních zdrojů od lidí v týmu, kteří projektu prostě věří a vidí jeho budoucnost. Víte, všechny dotační a inovační programy jsou díky svým kontrolním mechanizmům pro nás malé firmy vlastně nedostupné. Obzvlášť, když vkládáte nemalé prostředky do firmy ze svého a firmu tím vlastně zadlužujete. Prostě se nemáte šanci dostat do tabulek. A navíc nikoho tady u nás ani moc nezajímáte. Tady je bezemisní mobilita okrajovým tématem,“ posteskl si Zdeněk Němec.
Situace podle něj souvisí s celkovou ekonomickou atmosférou v zemi. „Česká republika se opravdu stala montovnou a progresivní technologie a myšlenky u nás nikoho moc neberou. Hlavním kritériem investorů i státu je rychlá návratnost, ne přidaná hodnota. Je to smutné obzvlášť v kontrastu se zájmem o náš projekt mimo republiku. A ještě smutnější je poznání, jaké podpoře svých zemí se těší naše zahraniční konkurence. Je nám z toho úzko,“ přiznává Zdeněk Němec.
Na začátku prodeje
V současné době vstupuje letoun do prodeje. „Lépe řečeno po dlouhodobých zkouškách je na začátku sériové výroby a prodeje. A zájem o něj je. Hlavně v zemích, které to s bezemisní mobilitou myslí vážně. Tím ale vývoj nekončí. Právě vzniká jeho další nástupce. To je ale zase úplně jiná písnička,“ naznačuje technický ředitel Pure Flight.
Zahraniční konkurence přitom nespí, Díky výrazně lepší dostupnosti finančních zdrojů má přitom lepší podmínky k rozvoji než český projekt. „Největší konkurence je slovinské elektrické letadlo Velis. Ale konkurence neustále přibývá i v dalších zemích vznikajících typech elektroletadel. Odlišujeme se od nich nedostatečným profinancováním projektu. Bohužel. Zatím jsme ale stále dvoumístné elektrické letadlo s největším výkonem v kategorii a také letadlo s bezkonkurenčně nejdelším doletem,“ popisuje Zdeněk Němec přetrvávající konkurenční výhodu českého elektrického letadla.
Na jeho realizaci se podílí dvanáct lidí přímo ve firmě a k tomu externí specialisté a úzce spolupracující společnosti a instituce. „Rádi spolupracujeme a k naší radosti musím říci, že i smysluplně a efektivně. A samozřejmě, na nových technologiích se neobejdeme bez spolupráce s vědeckými kapacitami. Absolutně nejde obsáhnout celou šíři problematiky bezemisního letadla pod vlastní střechou,“ pokračuje technický ředitel Pure Flight.
Mezi potenciální zákazníky nového stroje podle něj patří všechny věkové kategorie pilotů. „Nejvíce těch pilotů, kteří ocení vysoce efektivní létání s velkou klouzavostí letu. Máme škálu zákazníků od mladých lidí až k pilotům velmi zkušeným v důchodovém věku. Zákazníkem můžete být docela klidně i Vy! Už se to stalo, že se letadlo natolik líbilo, až se z obdivovatele stal pilot a zákazník,“ usmívá se Zdeněk Němec.
Trpká hořkost prvenství
Perspektivy oboru elektrického letectví považuje za velmi dobré. „Budou ale záviset na mnoha faktorech. V obecném pohledu je jasné, že bezemisní létání je ještě v plenkách. Ale vývoj začíná zrychlovat. U velkých letadel to bude snižování emisní, tepelné i hlukové zátěže. A čisté bezemisní létání přijde od malých letadel. Napřed sportovních a rekreačních, potom cvičných až k letadlům regionální dopravy. Jak to půjde dál, se nechme překvapit a inspirovat,“ dívá se Zdeněk Němec do budoucna.
V Pure Flight jsou přitom rádi, že již nyní mají k dispozici produkt dostupný pro trh a rozjetý další vývoj. „A navíc nás to baví. Pokud mám hovořit otevřeně o našem konání bez ohledu na obecnou situaci, politické a ekonomické tlaky, tak zcela otevřeně: jsme přesvědčeni, že naše cesta vede správným směrem. Ukazuje se ale, že být průkopníky je dost nevděčné a navíc, víc než kde jinde, tak tady pro nás bohužel také platí, že doma nikdo není prorokem. Má to prostě takovou nahořklou příchuť,“ uzavírá Zdeněk Němec.
Dalibor Dostál
Společnost Pure Flight v kostce
Letecká společnost Pure Flight vznikla ještě pod jiný názvem v roce 1993. Od začátku se zaměřovala na vývoj a výroby dílů pro letecký průmysl i celých letadel. Postupně se zaměřila na vývoj elektrického letounu. Její stroj ΦNIX je v současné době nejvýkonnějším elektrickým dvoumístným letadlem na světě s nejdelším doletem.
