Lidský protein zřejmě chrání nádorové onemocnění, vědci se jej snaží zastavit

Vědci z Mendelovy univerzity v Brně se snaží zjistit, proč léčba rakoviny u některých lidí selhává. Předmětem jejich zájmu je lidský protein metalothionein, který zřejmě umí nádorové buňky ochránit, a kazí tak snažení lékařů.

Řešením by v budoucnu mohla být pilulka podávaná na začátku léčby cytostatiky. Pacient by ji dostal proto, aby metalothionein nezvýšil svou produkci, a nádor se tedy nemohl bránit.

Vojtěch Adam | Mendelova univerzita v Brně

Podle vedoucího Ústavu chemie a biochemie AF MENDELU Vojtěcha Adama způsobuje selhávání léčby rakoviny obrovské ztráty na životech. Metalothionein, který v sobě všichni máme, může být onou skrytou příčinou, proč u některých lidí léčba neuspěje a u jiných naopak zabere. Zmíněný protein vědec studuje už 20 let, přičemž prvně jej zaujala jeho schopnost chránit buňky před toxickými kovy.

„Podařilo se nám už i na zvířecích modelech potvrdit, že pokud zvýšíme tvorbu metalothioneinu v těle, zvýšíme tak rezistenci nádoru vůči cytostatikům. Tyto teorie byly známé již dříve, nám se ale podařilo je věrohodně prokázat a argumentačně podložit,“ uvedl Adam, který je zároveň prorektorem Mendelovy univerzity v Brně.

Se svým týmem primárně míří na oblast léčby nádorových onemocnění. „Ve spolupráci s kolegy ze Španělska jsme objevili velice zajímavou roli metalothioneinu u onemocnění jater. Jsme ve stádiu experimentů na zvířatech, avšak dosavadní výsledky se dají považovat za nový pohled na metalothionein a jeho roli v případě jiných než nádorových onemocnění,“ uvedl Adam.

Vojtěch Adam | Mendelova univerzita v Brně

Asi nejambicióznějším cílem celého projektu podpořeného ERC grantem je vytvořit pilulku, kterou si pacient vezme na začátku léčby cytostatiky, aby metalothionein nezvýšil svou produkci, a nádor se tak nemohl bránit. Přestože tato pilulka nebude pro všechny typy nádorů univerzální, je vize do budoucna velmi příznivá. „Mohla by zvýšit úspěšnost protinádorové léčby i o desítky procent,“ říká Adam.

Vědci se nyní zaměří na oblast výběru vhodných isoforem metalothioneinu, tedy jakýchsi jeho podtypů, s akcentem na jejich zapojení do procesů rezistence vůči nádorové léčbě. „Nejslibnější kandidát označený metalothionein 3 se ukazuje jako ten nejvhodnější pro návrh protokolu, kde jej budeme cíleně blokovat, a při tom sledovat, zdali tím zefektivníme léčbu. Již jsme s těmito experimenty začali a těšíme se na jejich první výsledky,“ dodal Adam.

Redakčně upravená tisková zpráva Mendelovy univerzity v Brně

Doporučujeme