Nejvíce podniků bylo založeno v Praze, nejméně aktivní jsou noví podnikatelé v Karlovarském kraji. Rekordní jsou ale i počty podnikatelských subjektů, které zanikly.
Téměř 100 tisíc subjektů loni s podnikáním skončilo. Tři čtvrtiny z nich tvoří OSVČ. Vyplývá to z údajů společnosti Imper, která poskytuje největší online databázi českých firem.
Novým společnostem výjimečně přál srpen
Oproti předchozím letům nevzniklo loni nejvíce nových společností na začátku roku, který je pro zakládání firem typický, ale v srpnu, těsně následovaném lednem a říjnem.
Naopak nejméně firem bylo vytvořeno v červenci a na konci roku. Třetina nových firem byla založena v Praze, na opačném konci jsou Ústí nad Labem, Hradec Králové a Pardubice, kde se zrodilo necelé 1 % všech nových podniků.
„Na počet nově vzniklých firem má zásadní vliv zejména počet obyvatel ve městě či kraji. Praha si i jako kraj drží s 28% podílem výrazný odstup od Jihomoravského a Středočeského kraje. Naopak na konci se ocitá Karlovarský kraj, který má nejméně obyvatel a zrodilo se zde jen dva tisíce nových společností,“ doplňuje výkonný ředitel Imper Tomáš Berger.
Top 10 měst | Počet vzniklých firem | Top 10 měst | Počet zaniklých firem |
Praha | 31996 | Praha | 20488 |
Brno | 6398 | Brno | 4439 |
Ostrava | 3369 | Ostrava | 2739 |
Plzeň | 1927 | Liberec | 2159 |
Liberec | 1079 | Plzeň | 1504 |
Olomouc | 1074 | Hradec Králové | 1083 |
České Budějovice | 987 | Havířov | 1024 |
Hradec Králové | 896 | Ústí nad Labem | 900 |
Pardubice | 908 | České Budějovice | 803 |
Ústí nad Labem | 808 | Olomouc | 795 |
OSVČ stále přibývají nejrychleji
Z pohledu právní formy tvořily fyzické osoby podnikající podle živnostenského zákona přes 60 % nově vzniklých subjektů. Společnosti s ručením omezeným se umístily na druhé pozici se čtyřiadvacetiprocentním podílem.
S velkým odstupem následují zahraniční fyzické osoby (7 procent), spolky a společenství vlastníků jednotek (obojí cca 2 %). Vzniklo také 931 akciových společností, 237 nadačních fondů a 30 politických stran či hnutí.
Drtivá většina nově založených subjektů je svým oborem zařazena pod tzv. volné živnosti, což koresponduje s nadpolovičním podílem OSVČ, které začaly podnikat.
CRIF: Živnostníků přibývá podobně jako loni, více jich ale vzniká i zaniká
Na druhém místě se umístily společnosti ve stavebnictví (7 %), reagující na stavební boom posledních let. Třetí místo pak opět souvisí s poptávkou po nemovitostech a bydlení – patří pronájmu a správě nemovitostí (5 %).
Asi 100 000 zaniklých firem je negativní rekord
Loňský rok si připíše neveselý rekord v počtu zaniklých firem, kterých bylo téměř 100 000 a téměř tak dorovnaly počet nově založených společností.
„Nejvíce společností skončilo ke konci roku, tedy v listopadu a prosinci, kdy jich zanikla téměř třetina. Většinu přitom tvořili živnostníci, následovaní společnostmi s ručením omezeným. Můžeme zde sledovat jasný vliv inflace a prudkého růstu cen energií, který byl pro řadu firem likvidační,“ dodává Tomáš Berger.
Z pohledu oboru podnikání zaniklo nejvíce firem podnikajících ve velkoobchodu a jeho zprostředkování (7,6 %) těsně následované maloobchodem (7 %). Nedařilo se ani podnikům v oborech stravování v restauracích, pronájmu a správy nemovitostí a výstavby bytových a nebytových budov.
V roce 2022 ukončilo působení 70 784 podnikajících fyzických osob, což je 72 procent z celkového počtu zaniklých subjektů. Na druhém místě se opět umístily s.r.o. (13 procent). Skončilo také 4 535 spolků, 762 akciových společností, 371 družstev a 36 nadačních fondů.
V listopadu 2022 skončilo s podnikáním třikrát víc lidí než loni
„Zajímavý je i věk zaniklých firem. V roce nejčastěji končily ty založené krátce po revoluci, v roce 1991. Tvoří 11 % všech zaniklých společností,“ uzavírá Berger.
Z cizinců zakládají nejvíce firem Slováci, Rusové zmizeli
Firem, které mají zahraničního jednatele nebo vlastníka, bylo v loňském roce založeno téměř 2600, což je i průměr posledních tří let. Nejvíce, téměř 4 tisíce, jich bylo založeno v roce 2018.
Největší množství takovýchto společností u nás zakládají Slováci (888), následováni Ukrajinci (467). Další v pořadí jsou občané ze sousedních nebo blízkých evropských zemí. Konkrétně jde o Poláky (253), Němce (183), Maďary (82), Italy (79) a Rakušany (73).
Největší pokles zaznamenal počet firem se zahraničními vlastníky či podnikateli z Ruské federace. Těch u nás v roce 2007 vzniklo více jak 900 a každoročně vznikaly další stovky. Z důvodu války na Ukrajině a zavedení sankcí proti Rusku loni bylo založeno pouze dvanácti společnostní ovládaných občany Ruské federace, nejméně od roku 1994.