English version
Ještě pár měsíců a převodovky z vrchlabského závodu Škoda Auto se budou vyrábět tak, aby nepřispívaly ke klimatické změně. Po roce 2025 by stejně klimaticky neutrální měly být všechny tuzemské závody největší české automobilky. Škoda Auto sází na kombinaci úspor energie, nákup elektřiny z obnovitelných zdrojů a vlastní výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Oxid uhličitý, který se nepodaří takto eliminovat, zlikviduje automobilka nepřímo nákupem certifikátů, jež prokážou, že stejný objem CO2 odboural z atmosféry někdo jiný.
Klíčové pro dosažení klimatické neutrality ve Škodě Auto bude změna v zásobování energie všech závodů. „V hlavním závodě v Mladé Boleslavi postupně zvýšíme podíl biomasy pro výrobu elektřiny a tepla na 100 procent. Budeme zvyšovat podíl obnovitelných zdrojů jak při nákupu elektřiny, tak zemního plynu. Počítáme s využitím biometanu, kterým od příštího roku zajistíme uhlíkovou neutralitu závodu ve Vrchlabí,“ říká Tomáš Kubín, jednatel společnosti ŠKO-ENERGO, která automobilce dodává energii.
Zatím v omezené míře hodlá automobilka stavět vlastní solární elektrárny. V roce 2021 by na střechách logistických center v Mladé Boleslavi měly vyrůst solární panely s výkonem 2,2 megawattu. Do budoucna by se výkon ve fotovoltaických elektrárnách mohl zvýšit až na 40 megawattů. „Pracujeme také na možnosti dodávky elektřiny z větrných elektráren,“ dodává Kubín.
Kvůli vysokým nákladům na plnění klimatických cílů se mohou zvednout v Evropě náklady na výrobu. U oceli o 30 %, u plastů o 45 % a u cementu až o 115 %.
Uhlíková neutralita 2050
Evropská unie se dohodla, že bude klimaticky neutrální do roku 2050. Prakticky to znamená, že musí emise skleníkových plynů snížit na takový objem, který jsou schopny pohltit rostliny a oceány. Ročně tak v roce 2050 bude Evropská unie muset vypouštět o 4 miliardy tun oxidu uhličitého méně než dnes.
Dosažení uhlíkové neutrality podle unijní dohody by si v Česku vyžádalo snížení ročních emisí o více než 120 milionů tun do roku 2050. „Nepovažujeme za vhodné stanovit přesný termín pro dosažení klimatické neutrality ČR. Je nutné zohlednit podmínky každého státu a jednotlivých průmyslových odvětví. Také je třeba nejdříve vyčíslit náklady takového kroku pro průmysl a obyvatelstvo, připravit potřebná opatření a zabezpečit prostředky na související investice“ uvádí Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Průmysl se v Česku podílí na emisích skleníkových plynů z 20 procent. Dvě třetiny z těchto emisí ale souvisí s technologickými postupy, v nichž hraje uhlík často nepostradatelnou roli. Výroba oceli se zatím neobejde bez koksu. Produkce cementu a vápna pro stavebnictví je založena na zpracování vápence, z něhož se musí uhlík uvolnit. Na uhlíku je také postavena veškerá organická chemie, kam spadá například výroba plastů.
Za tyto výrobní technologie dosud neexistuje vhodná, nebo komerčně životaschopná náhrada. Evropská komise připustila, že pokud se Eu má stát do roku 2050 klimaticky neutrální, musí se v tomto desetiletí začít testovat zcela nové technologie, bez nichž tato změna nebude možná. Emise oxidu uhličitého z průmyslových procesů by například měla podle Komise po roce 2035 likvidovat technologie jeho ukládání, případně dalšího využití. Ta je zatím příliš drahá.
Průmysl snižuje emise
Tuzemské průmyslové firmy svou uhlíkovou stopu trvale snižují. Od roku 2000 klesly skleníkové emise v průmyslu o třetinu. Jestliže v roce 2000 třetinu energie získávaly průmyslové firmy z uhlí, v roce 2017 to bylo už méně než 15 procent, uvádí data Českého statistického úřadu. Naopak roste podíl vlastních obnovitelných zdrojů a stoupá podíl nakupované elektřiny.
Elektřinu pro svou výrobu nakupuje z obnovitelných zdrojů nejen Škoda Auto. „Přechod na zelenou energii je jedním z pilířů naší strategie, aby české závody Siemens byly uhlíkově neutrální do roku 2030,“ vysvětluje Eduard Palíšek, generální ředitel Siemens ČR. Firma od roku 2015 do projektů na snižování uhlíkových emisí investovala přes 100 milionů korun a za tu dobu snížila skleníkové emise o 70 procent. Jde především o energetické úspory a získávání energie z decentrálních obnovitelných zdrojů.
Emise skleníkových plynů Siemens snižuje také postupnou výměnou firemních aut za elektromobily. „Bohužel plně elektrická auta s dostatečným dojezdem se začala na trhu objevovat o dva roky později, než jsme čekali,“ dodává Palíšek. V příštích deseti letech se firma soustředí na nasazování digitálních technologií, které pomohou dál snižovat spotřebu energie. Zvažuje také využití svých řešení pro akumulaci elektřiny. Pro emise, které nepůjde odbourat, plánuje koncern Siemens vytvořit systém kreditů, kterými bude financovat projekty pro snižování emisí mimo firmu.
Náklady na snižování emisí budou pro Česko mnohem vyšší než v západních zemích Evropské unie, které mají nižší podíl průmyslu na tvorbě HDP.
Ochrana vybraných odvětví
Navzdory aktivitě průmyslových podniků ve snižování emisí skleníkových plynů existuje reálná hrozba, že evropská cesta k uhlíkové neutralitě část průmyslu poškodí. Vyšší náklady na plnění klimatických cílů budou muset promítnout do cen svých produktů. Pokud ale jejich konkurenti ze zemí mimo EU tyto dodatečné náklady nemají, ztratí evropské firmy konkurenceschopnost. U oceli se mohou tyto náklady v Evropě zvednout o 30 procent, u plastů o 45 procent a u cementu až o 115 procent.
Je proto nutné, aby Evropská unie a členské státy chránily odvětví, která jsou nejvíce ohrožena růstem nákladů na snižování emisí a u nichž hrozí, že se kvůli nim přestěhují za hranice EU. „Proto požadujeme vyplácení kompenzací nepřímých nákladů na emisní povolenky pro firmy v energeticky náročných odvětvích,“ říká Bohuslav Čížek ze Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Přechod k uhlíkové neutralitě bude vyžadovat zásadní transformaci průmyslu, který bude potřebovat finanční pomoc s nutnými investicemi. Z plánu obnovy EU po koronavirové krizi a příštího sedmiletého unijního rozpočtu půjde přes 30 procent prostředků na snižování emisí. „Teď je nutné, aby cesta k těmto prostředkům byla otevřena pro všechny firmy a zároveň, aby podmínky byly dostatečně atraktivní. To platí také pro další unijní nástroje jako je Fond pro spravedlivou transformaci regionů závislých na fosilních palivech nebo Modernizační fond financovaný z prodeje emisních povolenek,“ dodává Čížek.
Podstatné bude, aby se cesta k uhlíkové neutralitě neomezovala jen na průmysl. Zapojeni do ní, a to i finančně, musí být všichni.
Přísnější cíl pro snižování emisí do roku 2030
Ne o 40, ale o 55 procent proti roku 1990 by měly v Evropské unii klesnout v příštích deseti letech roční emise skleníkových plynů. Nejvíce se mají snížit emise z výroby energie a ze spotřeby budov. Tak zní nový návrh Evropské komise. Ten přichází uprostřed koronavirové krize, která srazila výkon evropských ekonomik hluboko do červených čísel. Navíc Komise pořád neví, jestli členské státy budou schopny splnit původně dohodnutou 40procentní metu a jaký je potenciál jednotlivých členských států při dosahování cílů.
Svaz průmyslu plán Komise odmítá jako neuvážený. „Návrhům na navýšení cíle musí předcházet zhodnocení stávající situace. Je třeba zohlednit národní potenciál při dosahování cílů na úrovni jednotlivých členských států, analyzovat dopady pandemie či odchodu Velké Británie z EU. Je také nutné posoudit přínosy implementace legislativy z balíčku Čistá energie pro všechny Evropany. Na to vše pak musí navazovat komplexní hodnocení dopadů na členské státy a sektory,“ říká Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Komise nevyslyšela požadavky průmyslu a části europoslanců, aby vyčíslila dopady vyššího cíle na jednotlivé země. V dopadové studii uvádí jen souhrnná čísla za celou EU. Navýšení cíle na 55 procent si vyžádá každý rok investice o 1,7 procenta hDP (350 miliard eur) vyšší než v letech 2011 až 2020. Evropské HDP by v roce 2030 mohlo v nejhorším scénáři být nižší až o 0,7 procenta ve srovnání s původním 40procentním cílem. Komise ovšem tvrdí, že rychlejší snižování emisí bude představovat růstový impuls pro ekonomiku postiženou koronavirem.
Teď bude nutné, aby česká vláda spočítala, co bude pro tuzemský průmysl a ekonomiku zvýšení cíle znamenat. „Náklady budou totiž pro Česko mnohem vyšší než v západních zemích Evropské unie, které mají nižší podíl průmyslu na tvorbě hDP,“ upozorňuje Čížek.
Převzato z časopisu Svazu průmyslu a dopravy České republiky Spektrum (4Q/2020). Autor článku: Jan Stuchlík.
