Louka uprostřed města. Zelené střechy otevírají v zástavbě nový svět



V Česku jsou známí především jako výrobce a dodavatel montovaných hal nebo dělících příček pro kancelářské prostory i výrobní haly. V posledních třech letech však začala společnost Liko-S je dodávat novinku, která výrazně proměňuje dosavadní pohled na výrobní a kancelářské budovy – zelené střechy.

„Jsme firma, která bere ohledy na životní prostředí a podle toho se také chová. To, že se budeme věnovat realizacím zelených střech v nás tedy zraje už poměrně dlouhou dobu, ale bylo nutné zorientovat se na trhu, najít inspiraci a vhodného partnera,“ popisuje vznik nápadu Libor Musil, předseda představenstva společnosti Liko-S.

Prostor pro lidi i přírodu

Jak zelené střechy vlastně vypadají? „Jsou krásné. Zelené střechy mohou vytvářet téměř celoročně rozkvetlou zahradu, která ve městě otvírá zcela nový prostor pro život lidí i živočichů. Zelená střecha nabízí obrovskou rozmanitost. Od jednoduchých extenzivních střech pokrytých rozchodníky je možné vytvořit střechy pokryté intenzivní zelení a mnohdy tak jen stěží rozeznáte, že se vlastně pohybujete po střeše,“ vysvětluje Libor Musil.

Zelené střechy umí ovlivnit mikroklima ve městech, podržet vodu a zabránit tak dopadům přívalových dešťů. „Dnes už víme, že je nutné zadržet vodu v krajině, aby došlo ke stabilizaci klimatické změny. Zelené střechy mohou být v této oblasti velmi nápomocné,“ zdůrazňuje Libor Musil. Nejdůležitější přínos zelených střech však vidí v tom, že ochlazují jak budovu pod ní, tak i své okolí. „Pomocí zelených střech se podaří ochladit naše města,“ upozorňuje na další přínos tohoto řešení.

Zelené střechy firma nabízí především na českém trhu, ale realizovat zakázky umí i v zahraničí. S exportem stavebních dodávek do zahraničí má dlouholeté zkušenosti.

Od rodinných domů po developery

Škála využití této technologie je velmi široká. „Zájem o zelené střechy přichází z různých stran. Jak od koncových zákazníků, stavebníků rodinných domků, tak od developerů či dodavatelů veřejných zakázek,“ zmiňuje Libor Musil.

Kromě střech nabízí firma také zelené fasády. Ty v různé míře porůstá vegetace. „Od začátku bylo naším záměrem nabízet komplexní ‚zelená‘ řešení – střechu i fasádu. Dá se tedy říci, že přišly zároveň, i když vývoj produktu si vzal delší čas. Za velmi účinný doplněk celého systému hospodaření s vodou v okolí budovy považujeme naší kořenovou fasádní čistírnu odpadních vod. Ta nejenom vyčistí odpadní vody produkované provozem budovy, ale budovu i ozelení a ochladí – tři mouchy jednou ranou,“ pokračuje Libor Musil.

Zelenou fasádu lze podle něj instalovat prakticky na jakoukoli budovu, je možné je na předchozí fasádu kotvit buď přímo, nebo využít samonosnou fasádní konstrukci v různých variantách. „U zelených střech záleží na situaci, ale ve většině případů je lepší s osazením vegetačního souvrství počítat již v projektu,“ dodává Musil.

Na českém trhu firma v této oblasti trochu předběhla dobu. Zatímco v zahraničí se objevuje řada projektů zelených budov, čeští projektanti si zatím do této progresivní oblasti hledají cestu. „V řadě evropských zemí je realizace zelených střech u novostaveb podmíněna legislativou, architekti a projektanti podporují ‚zelená‘ řešení ve větší míře. Jednak proto, že už jsou pro ně podobné systémy známější a jednak proto, že zde ve větší míře funguje osvěta, která upozorňuje na přínos takového stavění. Určitě se v brzké době situace změní i u nás,“ porovnává Libor Musil.

Evropa dohání Čínu

Zřejmě nejznámější a největší projekt tohoto druhu představila loni Čína. Poblíž jihočínského města Liou-čou má do dvou let vyrůst „Lesní město“ podle návrhu italského architekta Stefana Boeriho. Mezi 40 000 stromy a takřka milionem rostlin tam bude bydlet na 30 000 lidí.

„Čínu trápí kvalita životního prostředí podstatně větší měrou než Evropany. Ovzduší ve velkých městech Číny obsahuje obrovské množství polétavého prachu a zplodin, které mohou být odstraněny právě fyziologickými procesy rostlin. No, a protože prostor pro výstavbu nových parků či podobných zelených ploch už v těchto místech není, nabízí se právě zelené střechy a fasády budov,“ vysvětluje Libor Musil, proč podobně odvážná řešení zatím nepředstavují architekti na starém kontinentu.

„Evropa možná nemá takto megalomanské projekty v plánu, ale ubírá se podobným směrem. Stejnou cestou se v dohledné době vydáme i my, protože přírodě pochopitelně nejde do nekonečna jen brát,“ podotýká Musil.  

Nejmodernější „zelené“ technologie shrnuje další projekt společnosti Liko-S, kancelářská budova Liko-Noe. „Na ní demonstrujeme, jak jinak je možné přistupovat ke stavebnictví. Budova díky vegetaci, jež jí obklopuje, nevyžaduje aktivní systém chlazení, přesto zde teplota v interiéru nepřesáhne 24 °Celsia. Zároveň umí hospodařit a znovu využít vodu, která se v jejím interiéru spotřebuje,“ popisuje Libor Musil.

Důmyslné řešení prorůstá i do dalších částí budovy. „Odpadní voda je čištěna na fasádní kořenové čistírně a následně doplňuje jezírko před stavbou. Do téhož jezera jsou svedeny vody dešťové a tyto následně využívány k zálivce zelených fasád. Zkrátka, jde o budovu třetího tisíciletí, která se chová maximálně ohleduplně k životnímu prostředí a co víc – místo, na němž vyrostla je v současnosti mnohem pestřejší na různé formy života než v minulosti. A toho jsme chtěli docílit,“ zdůrazňuje Libor Musil.  

Podobným řešením a inovacím podle něj bude patřit budoucnost stavebnictví. „Pravděpodobně bude docházet k integraci těchto řešení do konceptu takzvaných smart cities, kde se bude zelených fasád a střech využívat právě v oboru vodního hospodářství a retence krajiny,“ odhaduje Libor Musil.

Zdravý život ve městech

Za několik let by se tak architektura a život v aglomeracích mohly změnit k nepoznání. „Dokážeme si představit, že nejlepší projekty budoucnosti a města, kde se bude lidem dobře a zdravě žít, budou celá zelená. Na zelených střechách získají lidé nové a příjemné prostory na práci i odpočinek. Na fasádách a také na střechách bude možné úspěšně pěstovat některé zemědělské plodiny. Ve městech se tak postupně obnoví přírodní rovnováha i přesto, že v nich bude žít mnoho lidí,“ představuje Libor Musil svoji vizi.

„Příroda se vrátí nadosah k lidem do měst a lidé objeví novou harmonii života. Jsme přesvědčeni, že k tomu vede cesta dnem, kdy všechny nové stavby budou muset být v alespoň minimálním rozsahu pokryté rostlinami,“ uzavírá Libor Musil.    

Dalibor Dostál