English version
Lovci hlav dnes stále častěji hledají místo jednotlivých manažerů kompletní nové vedení. Zadavateli takových zakázek bývají nejčastěji tuzemské rodinné firmy.
Co s generační obměnou?
V Česku působí podle ministerstva průmyslu a obchodu přes tisíc firem, které lze označit jako rodinné. „K 15. září letošního roku bylo vydáno 1224 osvědčení o registraci rodinného podniku,“ uvádí vedoucí tiskového oddělení ministerstva Marek Vošahlík.
Mnohé z nich právě v těchto letech čelí problémům spojeným s generační obměnou, kdy zakladatelé odcházejí do penze, zároveň nemají v rodinně kompetentní nástupce, a přitom se zdráhají firmu prodat. Tento trend potvrzují také headhunteři, kteří se specializují na vyhledávání lidí do klíčových pozic.
Lovci hlav na rozcestí. Jaký je zájem o headhuntery?
Zatímco dříve se na lovce hlav zaměstnavatelé obraceli hlavně s hledáním jednotlivců pro nejvyšší patra podniku, dnes headhunteři stále častěji hledají celá nová vedení společností. Zadavateli takových zakázek bývají nejčastěji právě tuzemské rodinné firmy.
„Kdybychom to přirovnali k armádě, tak zatímco dříve jsme konkrétní firmě hledali jednoho generála nebo plukovníka, dnes často hledáme celý generální štáb,“ vysvětluje headhunterka Tereza Černá ze společnosti R4U. „Tento trend pozorujeme napříč obory. Pro představu, jen během posledních týdnů to byli třeba výrobní firmy či distributoři potravin nebo kosmetiky.“
Začíná se od provozního ředitele firmy
Headhunteři popisují dva základní způsoby, kterými obměna celého vedení probíhá. Buď se najde nový generální ředitel, který si následně sám sestaví svůj nejbližší tým, nebo se vedení firmy doplňuje postupně.
„V tom případě většinou jako prvního hledáme provozního ředitele, který si obratem převezme celou administrativu, čímž uleví majiteli od každodenní rutiny a dá mu více času na rozvoj byznysu,“ prozrazuje headhunterka.
Jako prvního často hledáme provozního ředitele, který si obratem převezme celou administrativu, čímž uleví majiteli a dá mu více času na rozvoj byznysu
Tereza Černá, headhunter
„Jako druhý se hledá finanční ředitel, který umí nastavit procesy, rozumí byznysu a vyzná se v investicích. Mnoho rodinných firem totiž ani po letech nemá procesy dotažené, protože vše se vyvíjelo postupně a na koleně. Investice se zase hodí proto, že většina podniků má solidně vyděláno a hledají způsob, jak peníze zúročit,“ dodává.
Jako další obvykle následuje pozice obchodního ředitele, ideálně takového, který zaštítí i marketing firmy. „Generální štáb“ pak uzavírá šéf lidských zdrojů, který má za úkol se svým týmem o výše uvedené top manažery pečovat a rozvíjet jejich schopnosti tak, aby z nich společnost co nejvíce těžila.
Padesátníci z korporátní sféry se chtějí realizovat
Z hlediska zaměstnanců znamená současný trend šanci hlavně pro úspěšné a schopné vrcholové manažery, kteří hledají nové příležitosti. Typicky je to ředitel z korporátní sféry, který hledá nejen novou výzvu, ale cítí se poněkud „svázaný“ množstvím pravidel, nebo mu po letech začíná vadit určité odosobnění, s nímž se na rozdíl od nadnárodních molochů v rodinné firmě nesetká.
„Často jde o čtyřicátníky či padesátníky, kteří se chtějí realizovat, více vidět a cítit výsledky své práce, ve které hledají smysl a naplnění,“ vysvětluje Tereza Černá.
Redakčně upravená tisková zpráva R4U
