English version
Ceny elektrické energie v České republice v minulých měsících výrazně vzrostly. Za poslední rok zdražily v průměru zhruba o 20 procent. U některých dodavatelů energie a typů tarifů dokonce vyskočily o 40 procent.
Samotná cena elektřiny přitom tvoří zhruba polovinu sumy uvedené na faktuře. Zbývající část připadá na regulované platby na provoz sítě, distribuci elektřiny nebo na podporu obnovitelných zdrojů. Loni v listopadu k dalšímu zdražování přikročili největší dodavatelé energií na trhu.
Zatímco velké podniky si nakupují elektřinu sami na burzách podle aktuální potřeby, menší firmy proud odebírají a platí průběžně. Výsledná cena pro menší odběratele je tak obvykle kombinací cen elektřiny na burze za poslední dva až tři roky.
Trojnásobné zdražení
A právě rostoucí ceny na burze stojí za současným zdražením pro malé firmy. Zatímco v roce 2016 se za jednu megawatthodinu na burze platilo zhruba 20 eur, po prudkém růstu její ceny vyskočily téměř na trojnásobek. Loni v létě se pohybovaly kolem 56 eur. I když od té doby padají k hodnotě 44 eur, stále jsou oproti době před čtyřmi lety více než dvojnásobné.
Pro firmy jsou tak stále atraktivnější úspory energií. Právě na tuto oblast se zaměřují dotační programy, které vyhlásilo ministerstvo průmyslu a obchodu prostřednictvím Agentury pro podnikání a inovace (API).
Například výzva Akumulace energie umožňuje podnikům získat dotaci až 80 procent s minimální výší 300 tisíc korun na realizaci inovativních projektů na zavádění technologií sloužících k akumulaci energie – a to nejenom elektrické, ale například také tepla, stlačeného vzduchu či pohybové energie. Na tyto účely je nyní vyčleněno 50 milionů korun.
„Dotace pro zavádění nových technologií v oblasti úspory energie a jejích obnovitelných zdrojů firmy využívají ke snížení výdajů za spotřebu energií. Dalším přínosem je mimo jiné i zkvalitnění prostředí výroby a samozřejmě možnost využít ušetřené zdroje pro další investice,“ říká Lukáš Vymětal, generální ředitel API.
„Současné cíle EU 2030 v oblasti energetických úspor si vyžádají v Česku investice minimálně v řádu stovek miliard a možná až bilionu korun.“ Daniel Beneš, ČEZ.
Znovuzrození solární energie
Další výzva připravená agenturou umožňuje příjem žádostí programu Úspory energie, konkrétně na instalace fotovoltaických systémů, ať už s možností akumulace vyrobené elektřiny, nebo bez ní. Možnost získat dotace na tyto účely je přitom nově výrazně jednodušší než v předchozích obdobích. „Zrušili jsme povinnost dokládat podnikatelský záměr, historickou spotřebu, projektovou dokumentaci či položkový rozpočet. Zároveň jsme zvýšili maximální možný instalovaný výkon fotovoltaického systému na 2 MWp, zjednodušili a snížili hodnoticí kritéria a zavedli další opatření, od nichž si slibujeme, že povedou k větší atraktivitě výzvy pro žadatele i zrychlení hodnocení žádostí,“ říká Petr Kolář, ředitel Sekce rozvoje podnikatelského prostředí API.
Vyrobenou elektřinu mohou podniky využít jen pro vlastní spotřebu. Plánovaná alokace na tuto výzvu je 500 milionů korun. Malé podniky mohou na projekt získat podporu ve výši až 80 procent celkových nákladů, střední podniky pak 70 procent a velké společnosti 60 procent. Výše dotace sahá od dvou do 50 milionů korun.
Díky dotační podpoře v Česku rostou počty nových fotovoltaických zdrojů. Loni firmy a domácnosti nainstalovaly celkem 25 megawattů (MW) nových solárních elektráren. To je oproti roku 2018, kdy bylo instalováno přibližně 11 MW, nárůst o 130 procent. V drtivé většině jde o střešní instalace určené pro pokrytí vlastní spotřeby. Vyplývá to z průzkumu Cechu akumulace a fotovoltaiky mezi svými členy a všemi třemi elektrodistribučními společnostmi.
Možnosti jsou větší
Celkem bylo loni postaveno přes 3400 fotovoltaických elektráren. Celkový obrat trhu činil v roce 2019 přibližně 1,4 miliardy korun. Sektor do státního rozpočtu přispěl celkem 200 miliony za odvedenou DPH, další desítky milionů představují odvody na sociálním a zdravotním pojištění zaměstnanců a ze zisku firem, spočítali zástupci společností, které v Česku fotovoltaiku prodávají a instalují.
Rozvoj českého fotovoltaického trhu se přitom po ukončení podpory pomocí pevných výkupních cen v roce 2014 téměř zastavil. V letech 2014 až 2015 se v Česku instalovalo pouze několik málo jednotek MW nových fotovoltaických elektráren ročně. V roce 2016 se díky novým dotacím z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) podařilo českou fotovoltaiku „restartovat“. Nový instalovaný výkon pak v letech 2017 rostl postupně ze 7 MW nových fotovoltaik ročně na 11 MW v roce 2018. Rozvoj nových FVE táhl také zájem zákazníků o instalace s baterií, ve kterých lze vyrobenou solární energii skladovat pro vlastní spotřebu v noci či během odběrových špiček.
„Loni jsme zaregistrovali rekordní zájem domácností i podniků o instalace fotovoltaik s baterií. Přispělo k tomu především dobré nastavení programu Nová Zelená úsporám a také nové výzvy v Operačním programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Na obojím jsme s kolegy a zástupci ministerstev dlouho pracovali, ale praxe ukazuje, že to stálo za to,“ uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
Přes loňský nárůst ale Česko stále nedosahuje v této oblasti svého potenciálu. Podle střední varianty rozvoje fotovoltaiky odpovídá českému trhu přírůstek zhruba dvacetkrát větší, než byla loňská čísla, tedy 400 až 500 MW ročně.
Zjednodušené úvěry
Kromě dotací bude rovněž jednodušší získat úvěr na projekty zaměřené na energetické úspory. Ministerstvo průmyslu a obchodu a Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) zaktualizovaly program Úspory energie, který mohou využít podnikatelé z celé České republiky s výjimkou Prahy. U projektů do třech milionů korun celkových způsobilých výdajů bude nově – v souvislosti s určením předpokládaných úspor energií – stačit zjednodušený výpočtový modul místo klasického energetického posudku.
Program úvěrů na úspory energie má za cíl snížit energetickou náročnost podnikatelského sektoru. Podniky mají s jeho pomocí přijmout konkrétní opatření, která uspoří energii. Firmy budou moci čerpat bezúročné úvěry například na stavební úpravy, jako jsou zateplení budovy určené k podnikání, výměna osvětlení, kotlů, regulaci energie, využití odpadního tepla či obnovitelných zdrojů energie v podnikatelské činnosti a podobně. Základní podmínkou pro to, aby podnikatel získal zvýhodněný úvěr, je, že projekt uspoří minimálně deset procent energie oproti předchozímu stavu.
Právě dobře nastavené, a především jednoduché dotační programy jsou podle firem klíčové k tomu, aby Česko dokázalo splnit klimatické cíle pro energetickou účinnost v letech 2021 až 2030.
„Dotace pro zavádění nových technologií v oblasti úspory energie a jejích obnovitelných zdrojů firmy využívají ke snížení výdajů za spotřebu energií.“ Lukáš Vymětal, Agentura pro podnikání a inovace.
Balíček podpoří dotace
Evropská směrnice o energetické účinnosti požaduje, aby členské státy vykázaly od roku 2021 každý rok nové úspory energie ve výši 0,8 procenta z průměrné spotřeby energie za rok 2016 až 2018. Svaz průmyslu si nechal zpracovat studii, která vyčíslila náklady na splnění tohoto cíle v ČR v letech 2021 až 2030 na 600 až 1000 miliard korun. Náklady tak mohou každý rok dosáhnout více než dvou procent českého HDP.
Na přelomu let 2018 a 2019 proto Svaz uzavřel dohodu s MPO, že ministerstvo nejprve nechá spočítat a prověřit potenciál úspor v ČR. Pak teprve rozhodne o způsobu plnění cíle tak, aby mělo co nejnižší negativní dopady na konečné spotřebitele energie. Na základě detailních analýz Svaz průmyslu ministerstvu navrhl, aby stát pokračoval i po roce 2020 v plnění cíle pomocí politických opatření. To znamená, že vláda iniciuje a podporuje nová úsporná opatření. Jednou z možností jsou právě dotace zaměřené na tuto oblast.
„Nezbytný pro úspěch plnění cíle energetických úspor je aktivní přístup státu. Vláda se musí skutečně jednotlivým nástrojům věnovat, například atraktivně a jednoduše nastavit dotační programy,“ dodává Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu.
„Dotace pro zavádění nových technologií v oblasti úspory energie a jejích obnovitelných zdrojů firmy využívají ke snížení výdajů za spotřebu energií.“ Lukáš Vymětal, Agentura pro podnikání a inovace.
Bez jediné koruny
Energetické úspory pomáhají šetřit prostředky nejenom jednotlivým podnikům, ale přinesly také vytvoření samostatného oboru služeb. Takzvané EPC, tedy energetické služby se zárukou, jsou pro zákazníky výhodné v tom, že nemusejí do úspor vkládat žádné vlastní prostředky. Investici zaplatí dodavatelská společnost a splácejí se přímo z ušetřených peněz. Navíc dodavatel za dosaženou úsporu každoročně ručí, jinak rozdíl sám doplácí.
Největší projekt tohoto druhu se letos rozběhl v Praze. Energetickou modernizací tam projdou areály studentských kolejí ČVUT. Univerzita tím uspoří 20 milionů korun a 4125 tun CO2 ročně. V porovnání se současným stavem to znamená úsporu zhruba 26 procent proudu ročně.
„Projekty energetických úspor realizované formou EPC kladou velký důraz nejen na úspory energií, ale také na životní prostředí a snižování klimatické stopy. Ročně díky tomuto projektu uspoříme více než čtyři tisíce tun CO2 a výrazně zvýšíme provozní efektivitu našich budov a díky souvisejícím modernizačním opatřením i jejich hodnotu,“ vysvětlil rektor ČVUT Vojtěch Petráček.
Dodavatelem projektu je společnost ENESA z ČEZ ESCO. Ta se na projekty v oblasti modernizace energetiky zaměřuje. Perspektivu tohoto oboru ukazuje také to, že po pěti letech existence se roční tržby ESCO společnosti vyhouply na částku přesahující šest miliard korun na českém a slovenském trhu a firma má 16 dceřiných společností. Zahraniční část podniku ESCO International měla loni tržby přes 16 miliard korun a řídí 47 dceřiných společností v Německu, Polsku a Rumunsku.
Bilionová investice
Obě ESCO společnosti působí celkem v pěti státech, pracuje pro ně 5500 zaměstnanců a realizují ročně přibližně 14 tisíc zakázek. Jedná se například o výstavbu velkých energetických zařízení, kogeneračních jednotek nebo fotovoltaických elektráren, energetický management a projekty energetických úspor nebo dodávky osvětlení, vzduchotechniky, klimatizací či elektromobilní infrastruktury.
„Současné cíle EU 2030 v oblasti energetických úspor si vyžádají v Česku investice minimálně v řádu stovek miliard a možná až bilionu korun. Pro řadu sektorů to bude bolestivé, ale pro ESCO je to velká příležitost. Plán uhlíkově neutrální Evropy nicméně znamená, že tyto cíle budou brzy ještě zvýšeny,“ říká předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
Investice vedoucí k omezení a nakonec i k celkovému vymazání uhlíkové stopy budou muset učinit všechny evropské státy. Již současné cíle znamenají vynaložit do roku 2030 investice v řádu pět až 50 procent ročního HDP podle jednotlivých zemí. Například v Německu půjde o stovky miliard až bilion eur.
„Projekty energetických úspor realizované formou EPC kladou velký důraz nejen na úspory energií, ale také na životní prostředí a snižování klimatické stopy.“ Vojtěch Petráček, ČVUT
S Německem v zádech
„Naším nejsilnějším trhem je přirozeně Německo, které je evropským tahounem moderní energetiky i klimatické neutrality, kde vlastníme skupinu Elevion a skupinu Kofler Energies. Dynamicky rostoucím trhem je ale také třeba Polsko. Tam ESCO byznys rozvíjejí naše dcery Metrolog a OEM Energy,“ říká místopředseda představenstva a ředitel divize obchodu a strategie Pavel Cyrani. Do stejného odvětví se podle něj pustily také další velké společnosti z Německa, Francie nebo Skandinávie.
Ekologická řešení přitom neznamenají jen úsporu emisí, ale také provozních nákladů. Například projekty EPC zákazníkům ČEZ ESCO zejména městům, obcím a krajům uspořily téměř 1,4 miliardy korun. ČEZ ESCO má nyní na trhu EPC v Česku zhruba 40procentní podíl.
Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Dalibor Dostál.
