Maglev v Číně má jezdit až 1000 km/h. O využití německého vynálezu se znovu uvažuje i v Evropě



Vlaky mají jezdit rychlostí 600 kilometrů v hodině, trať bude ale postavena pro rychlost až 1000 km/h. Technologii začali před desítkami let vyvíjet němečtí inženýři ve spolupráci s firmami Siemens a ThyssenKrupp. Kvůli vysokým nákladům se ale k realizaci v Evropě nikdy nepřistoupilo.

Nejdelší trať pro vysokorychlostní vlaky využívající technologii maglev (magnetické levitace), začne stavět příští rok Čína. Trať má spojit několikamilionová města Kanton a Wu-chan. Rychlost vlaku bude přesahovat 600 kilometrů za hodinu, teoretické maximum je dokonce 1000 kilometrů za hodinu. Cesta vlakem se má z deseti hodin zkrátit na pouhé dvě hodiny.

Trať postaví firma China Railway Siyuan Survey z Wu-chanu společně s Design Group, což je dceřiná firma China Railway Construction Corporation. Na projektu se začalo pracovat v roce 2015, o rok později vznikl první prototyp vlaku pro testování.

V květnu čínská firma Railway Rolling Stock Corporation dokončila továrnu na výrobu magnetických vlaků ve městě Čching-tao. Prototyp vlaku má dosáhnout rychlosti 600 kilometrů v hodině. V roce 2021 by měly být vlaky připraveny pro komerční výrobu. Čínské úřady také zveřejnily technické standardy pro provoz magnetických vlaků.

Deník Die Welt připomíná, že se technologie, které se v Německu říká Transrapid, v evropské dopravě neprosadila.

Od roku 1969 na ní pracovali němečtí inženýři a firmy Siemens a ThyssenKrupp, v Německu ale nebyla žádná trať kvůli vysokým nákladům realizována. První maglev začal jezdit v roce 2002 v Šanghaji na 30kilometrové trase spojující letiště a město. Trasu urazí za osm minut, standardní rychlost je 431 km/h.

Německá televize ZDF uvedla, že mládežnická organizace CDU/CSU Junge Union požaduje, aby se oživila myšlenka zavedení transrapidu v Německu. Vlaky, které jezdí mnohem rychleji než soupravy na současné vysokorychlostní železnici, by měly nahradit vnitrostátní letecká spojení. Ideální pro takový účel jsou trasy Hamburk–Mnichov, Berlín–Mnichov nebo Berlín–Kolín nad Rýnem.

Převzato z webu Euro.cz. Autor: František Novák