English version
Stát navíc prý nepomáhá podnikatelské veřejnosti v tom, aby se dostatečně rychle dokázala přizpůsobovat měnícímu se legislativnímu prostředí. Vyplývá to z anketního šetření Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) z května 2024.
AMSP ČR uskutečnila během května tohoto roku šetření mezi členy na téma kontrolní činnosti státu a četnosti a kvality kontrol. Ankety se zúčastnilo 199 respondentů z rozličných odvětví ekonomiky, a to 46 procent mikrofirem do 10 zaměstnanců a OSVČ, 34 procent malých firem do 50 zaměstnanců, 16 % středních firem do 250 zaměstnanců a dokonce čtyři procent velkých firem nad 250 zaměstnanců.
Jedna z otázek přímo zkoumala, zda respondenti znají z vlastní praxe pocit, kdy množství a způsob provádění kontrol sami subjektivně pociťují jako formu šikany ze strany státních orgánů. Mírná většina účastníků ankety (52 procent) odpověděla ano, 40 procent ne.
V této souvislosti je nicméně důležité, které instituce považují respondenti podnikatelské ankety za nejvíce vstřícné a se kterým úřadem mají naopak nejhorší zkušenosti.
Podnikatelé nejhůře vnímají finanční úřady
Z hlediska negativního vnímání se mezi podnikateli staly jednoznačným vítězem finanční úřady, jejichž postupy a chování označilo jako nejnepříjemnější více než 31 procent dotázaných. S výrazným odstupem následovaly oblastní inspektoráty práce (13,6 %), krajské hygienické stanice (12,6 %) a ČSSZ/PSSZ (10,1 %).
Průzkum pro AMSP ČR: Digitalizací se loni zabývaly tři čtvrtiny domácích firem
Mezi častěji jmenovanými se objevily také Česká inspekce životního prostředí, nepřekvapivě Česká obchodní inspekce a Státní zemědělská a veterinární inspekce (od 5 do 3,5 procenta). Více než pětina účastníků ankety na tuto otázku neposkytla žádnou odpověď.
Pozitivně hodnotili respondenti zejména postupy sociálky (33,2 %), dále pak finančních úřadů (13,1 %) a krajských hygienických stanic (12,1 %). V odpovědích se objevovaly také kontrolní orgány oblastních inspektorátů práce, České inspekce životního prostření, České obchodní inspekce a Státní zemědělské a potravinářské inspekce (od 7,5 do 4,5 procenta).
AMSP: Z čísel nedělejme přehnané závěry
V souvislosti s hodnocením kontrolních orgánů je nutné poznamenat, že výše popsané výsledky je potřeba interpretovat s velkou opatrností a nedělat z nich přehnané závěry, sdělili autoři průzkumu.
Potenciál vysokých čísel (pozitivních i negativních) vidí především u organizací s plošnou působností ve všech nebo většině odvětví. Logicky se více podnikatelských subjektů a živnostníků potká s kontrolou finančního úřadu než s kontrolou České národní banky či Energetického regulačního úřadu, připomíná AMSP ČR.
Méně papírování. Stát ukládá podnikatelům příliš povinností, HK ČR tlačí na změnu
Například kontrolní pravomoci ERÚ se podnikatelů mimo oblast energetiky dotýkají pouze okrajově. Za poznámku stojí, že do energetického sektoru se v rámci ankety zařadily čtyři společnosti. Za negativní příklad přístupu ke kontrolám z nich ERÚ označila jenom jedna, dvě naopak za příklad pozitivní. Vedle toho bylo za nejhorší příklad označeno ERÚ ještě třikrát firmami z oblasti služeb a výroby (což může být dáno například tím, že vedle hlavní podnikatelské činnosti produkují energii).
S žádostí o úplatek se potkalo minimum kontrolovaných
Zatímco jsou kontroly provázeny podle názoru většiny podnikatelské obce nepříjemnými až šikanózními projevy, respondenti je nespojují s korupcí.
Pouze šest procent dotázaných uvedlo, že se někdy setkali s požadavkem na úplatek výměnou za větší vstřícnost kontrolního orgánu. Jde o podstatně méně častou odpověď, než by asi většina očekávala. Malé a střední podniky a živnostníci skutečně nemají činnost kontrolních orgánů spojenou s vymáháním úplatků.
Přesto by podnikatelé uvítali zřízení úřadu ombudsmana pro malé a střední podniky a živnostníky. To nelze interpretovat jinak než jako zjevnou poptávku po mechanismech, které by podnikatelskou veřejnost pomohly chránit od pociťované zvůle ze strany státní moci.
Je očividné, že tato potřeba plyne z nedobrých osobních zkušeností, které mají podnikatelé a podniky z diskusí s kontrolními orgány. Například šedesát procent respondentů vypovědělo, že v minulosti rozporovali výsledky kontrol, přičemž v pětině případů jim příslušný orgán na námitky vůbec neodpověděl, ve více než osmi procentech dorazila odpověď až rok po stížnosti a skoro ve dvaceti procentech půl roku po stížnosti.
Podobně skličující může být, že ve dvou třetinách kontrol není kontrolovanému subjektu či osobě kontrolním orgánem dostatečně vysvětlen rozsah jeho pravomocí a oprávnění.
Sedmině podnikatelů výsledek kontroly nesdělili
Obzvláště zarážející podle AMSP ČR je, že téměř ve 14 procentech případů nebyl podnikateli vůbec výsledek kontroly sdělen, což je zpochybněním samotného principu této činnosti.
Podnikatelé proto většinou nemají pocit, že by kontroly byly užitečné a zlepšovaly podnikatelské prostředí. Více než 65 procent dotázaných uvedlo, že jim nikdy kontroly nepomohly odstranit existující či potenciální nedostatky v jejich činnosti a podnikání. Pouze necelých 30 procent připustilo, že tomu bylo naopak a kontrolní činnost jim umožnila vyhnout se budoucím problémům.
Průzkum: Klíčem k růstu a konkurenceschopnosti firem jsou AI a robotika
Podnikatelé také vyjádřili skepsi nad tím, že přes zjevně horečnatou kontrolní činnost se státu nedaří plnit funkci autority, která dohlíží na férové podnikatelské prostředí.
Úspěchy v této oblasti nepřiznává státním orgánům 30,7 procenta respondentů, jako spíše neúspěšnou tuto misi vidí dokonce 39,2 procenta dotázaných. Jako dostatečnou nebo víceméně dostatečnou hodnotí činnost státu při dohledu na férové podnikatelské prostředí pouhých 14,6 procenta účastníků ankety.
Kontrolní činnost je přitom podle AMSP ČR zjevně velmi intenzivní. Za minulý rok absolvovalo alespoň jednu kontrolu 76,4 procenta respondentů.
Někteří absolvují i desítky kontrol za rok
Obvyklý počet kontrol je zjevně poměrně značně závislý na oblasti podnikání, což nicméně samo o sobě není překvapující již jenom proto, že vedle již zmíněných obecných kontrolních orgánů (daně, pojistné, inspektorát práce) existuje řada institucí zabývajících se konkrétními činnostmi (typicky Česká zemědělská a potravinářská inspekce).
Nicméně někteří respondenti uvedli, že za rok absolvovali dokonce několik desítek kontrol, včetně několikanásobných inspekcí ze strany Cizinecké policie).
Není proto překvapením, že podnikatelé velkou většinou podporují myšlenku kontrolního webu nebo jiného způsobu shromažďování výsledků kontrol, kde by se kontrolní orgány navzájem informovaly o uskutečněných inspekcích, což by zabránilo alespoň častým duplicitám kontrolní činnosti. Zároveň by mohlo jít o prostor umožňující podávání odvolání nebo doplňování údajů požadovaných kontrolním orgánem.
Podnikatelům s kontrolami pomůže aktualizovaná příručka Hospodářské komory
Co se týká intenzity kontrolní činnosti ze strany jednotlivých institucí (každý respondent mohl jmenovat tři nejobvyklejší), pak největší počet podnikatelů je nejčastěji kontrolován ze strany ČSSZ/PSSZ (63,8 %) a finančních úřadů (42,2 procenta).
Za nimi pak následují s téměř 39 procenty kontroly krajských hygienických stanic a okresních inspektorátů práce. Kolem dvaceti procent respondentů pak do svého výběru zařadilo také Českou obchodní inspekci a Českou zemědělskou a potravinářskou inspekci.
Zdržování bez užitku?
Obecně jsou kontroly vnímány spíše jako zdržování a jako činnost, která podnikatelskému prostředí nepřináší téměř žádný hmatatelný užitek, který by bylo možné postavit proti nesporným nákladům podnikatelů spojeným s příslušným reportováním státním kontrolním orgánům.
Obtíže vyvolané časovými i reálnými finančními náklady, které jsou pro firmy spojeny s kontrolní činností státu, pociťuje jako obtěžující téměř sedmdesát procent dotázaných.
Rozpaky zástupců byznysu jsou vidět i z odpovědi na otázku, zda ze strany státu vnímají pomoc s přizpůsobováním se legislativě. Odpověď ne a spíše ne zvolilo celkem 80,4 procenta dotázaných, odpověď ano a spíše ano pouhých 7,5 procenta účastníků ankety.
Lze tedy říct, že jak se podnikatelé na jedné straně cítí státem obtěžováni jeho kontrolní činností, na druhé straně u něj nenacházejí pomoc při přizpůsobování se změnám vyvolaným činností státu (především změnám legislativy). Za pozitivní zprávu lze označit alespoň to, že podnikatelské prostředí nemá státem uskutečňované kontroly spojené s vymáháním úplatků a s korupcí.
Redakčně upravená tisková zpráva AMSP ČR
