English version
Velkým problémem jsou i nerovné podmínky v zaměstnávání mužů a žen, což dokazuje i propastný 16,4% rozdíl mezi platy mužů a žen. Vyplývá to z Indexu prosperity Česka, který postupně analyzuje 10 socioekonomických pilířů a srovnává je s ostatními členy Evropské unie.
Česko se pyšní nejnižší nezaměstnaností ze všech eurounijních států, když činí pouze 2,8 %. Stejně tak má absolutně nejnižší dlouhodobou nezaměstnanost. I přes vynikající výsledky v těchto dvou indikátorech se kvalita trhu práce Česka v aktuálním Indexu prosperity umístila až na 15. místě.
Svou vinu na tom nese i způsob, jakým práci vykonáváme. V porovnání s ostatními státy do zaměstnání totiž nejen dojíždíme dlouho (průměrně 27 minut), ale zároveň v ní strávíme mnohem více času než například Němci nebo Rakušané.
„Zatímco Češi a Slováci týdně napracují téměř 40 hodin, Němci mají „padla” už za 34,75 hodiny. Vůbec nejkratší pracovní výkon týdně podávají Nizozemci, kteří v práci nestráví ani 30,5 hodiny týdně. Celkově tak mají Češi 23. nejdelší průměrnou pracovní dobu,“ vysvětluje Tomáš Odstrčil, analytik Evropy v datech.
Projděte si úroveň kvality trhu práce jednotlivých států na interaktivní mapě.
I přes nízkou nezaměstnanost je ale nabídka práce v Česku stále bohatá. První příčku jsme totiž získali i v rámci míry volných pracovních míst, kde téměř o třetinu překonáváme druhou Belgii. Zjednodušeně řečeno to znamená, že máme podstatně víc volných pracovních míst než uchazečů, kteří by o ně měli zájem. Indikátor srovnávající míru obsazenosti a neobsazenosti pracovních míst v jednotlivých státech Evropy je však zároveň tím posledním, ze kterého Česko vychází nadmíru dobře.
„Navíc, struktura nabízených pozic odhaluje, že téměř 90 % volných pracovních míst jsou nabídky práce, které nevyžadují ani ukončený maturitní obor. Jinými slovy, z velké části jde o nabídky práce s nízkou mzdou,“ vysvětluje David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny.
Nízká flexibilita komplikuje práci
Nejkratší pracovní doba v Nizozemsku jde navíc ruku v ruce s dalším významným problémem českého trhu práce, kterým je nabízení a využívání zkrácených pracovních úvazků. I tady je totiž země tulipánů, dřeváků a větrných mlýnů na první příčce, jelikož zde až 42,7 % úvazků odpovídá tomu, co považujeme za „zkrácené“. A jak je na tom Česko? S 5,7% podílem zkrácených úvazků stojíme na 21. příčce evropského srovnání.
Přečtěte si také Index prosperity: Stav české ekonomiky.
Češi si navíc v porovnání například se severskými státy nemohou sami moc rozhodovat o tom, kdy a jak budou pracovat. Jen zhruba třetina českých zaměstnavatelů dává svým pracovníkům alespoň částečně vybrat, nakolik chtějí pracovat z domova, v kolik hodin budou svůj pracovní výkon provádět či do jaké míry mohou být samostatní.
„Různé formy zkrácených úvazků zcela určitě mají své místo na trhu práce. Aktuálně zejména pro rodiče, ale i ty, kteří se ocitnou v takzvané sendvičové situaci – starají se o děti a zároveň o své rodiče nebo prarodiče. Do budoucna předpokládáme nárůst zkrácených úvazků s ohledem na trendy wellbeingu a worklife balance. To je vidět i u nově nastupující generace na trh práce,“ doplňuje Petra Ondrušová z České spořitelny, která má na starost diverzitu a dodává, že právě 9 z 10 zaměstnanců pracujících na zkrácený úvazek tvoří ženy.
Proklikejte si interaktivní graf Kvalita trhu práce: rozpad indikátorů umožňující volbu různých veličin.
Nerovné podmínky pro pracující ženy
Větší míra zkrácených úvazků je přitom jedním z možných kroků, které by vedly ke zlepšení nejen trhu práce, ale ekonomické situace Česka obecně. Tím, že zaměstnavatelé téměř nenabízejí alternativní pracovní smlouvy, trpí zejména ženy, kterým nedostatečná flexibilita zaměstnavatelů komplikuje návrat do práce po rodičovské dovolené nebo v jejím průběhu. Ještě větší problém nastává u zaměstnavatelů, kteří se mnohdy zdráhají přijmout ženy jen kvůli domnělé možnosti potenciální rodičovské dovolené.
Kromě žen s malými dětmi jsou znevýhodňováni i lidé v důchodovém věku či ti, kteří pečují o osobu blízkou. Například lidem v exekuci však zkrácené úvazky samy o sobě podle analytika Davida Borgese z Člověka v tísni příliš nepomohou. „Mohou být ale užitečné, pokud by došlo ke zlepšení podmínek pro oddlužení. V případě, že by dlužníci do oddlužení vstupovali ve větší míře, budou se nepochybně snažit posílit svoje příjmy, často právě prostřednictvím zkrácených úvazků (druhá práce, přivýdělek pro seniory apod.),“ vysvětluje analytik.
Pokud bychom ještě chvíli zůstali u srovnání pracovních podmínek mezi ženami a muži, odhalíme zde hned několik dalších problémů, ze kterých nejvíc vyčnívá platová nerovnost a celkové nastavení trhu práce. Takzvaný „gender pay gap“, který ukazuje o kolik jsou mzdy žen menší než mužů, v Česku vychází na 16,4 % a z hlediska Indexu rovnosti na trhu práce, který zahrnuje participaci, segregaci a kvalitu zaměstnání nám přísluší 23. místo.
Když nemůžeš, přidávat se vždy nevyplatí
Pomyslné „tlačení na pilu“ zaměstnavatelů v podobě nesmlouvavé pracovní doby a neflexibilních úvazků neprospívá ani pracovním výkonům. Z hlediska produktivity práce na odpracovanou hodinu jsou Češi hluboko pod průměrem Evropské unie. Ačkoliv nám v prostém srovnání unijních států patří 14. místo, indexová hodnota, ve které 100 bodů značí průměr EU, u nás vychází na 78,9 bodů. Tabulku vede Irsko, kde hodnota dosahuje téměř 212 bodů. Český výsledek je však mnohem bližší Bulharsku, které se zastavuje těsně nad polovinou unijního průměru.
Víc expertů a flexibilnější práce jako cesta z krize
Veškeré problémy pracovního trhu se promítají do stavu české ekonomiky, což může zemi zejména během krize přivést do opravdu nebezpečné situace. Jak už vyplývá z prvního pilíře Indexu prosperity Česka zaměřeného na ekonomiku, přidané hodnotě české práce patří jeden z nejhorších výsledků v Evropě. Stav by pomohla narovnat již zmíněná vyšší flexibilita práce, která se zřejmě stává i jednou z priorit vlády.
„Vláda letos schválila slevy na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti pro zaměstnavatele, kteří nabídnou zkrácené úvazky. To je jistě krok správným směrem, otázka je, zda těch 5 procentních bodů slevy bude stačit k ‚prolomení ledů‘. Hodně zaměstnavatelů v ČR totiž žije v přesvědčení, že zaměstnávání osob na zkrácený úvazek přináší obrovskou administrativní, ale i organizační zátěž,“ upozorňuje Klára Kalíšková z think tanku IDEA při CERGE-EI a Fakulty informatiky a statistiky VŠE v Praze.
Pomoci by mohly i inovace které mohou přilákat například více vědeckých pracovníků. Zahraniční experti jsou jednou z mnoha komodit, které českému trhu práce chybí. Zlepšení podmínek pro ženy by zároveň znamenalo rozšíření i tuzemské základny expertek, jelikož i v tomto ohledu Česko zaostává. Právě rigidní podmínky na univerzitách či vědeckých pracovištích jsou často důvodem, který ženám brání v následování vědecké profese.
„Představte si ženu, která si udělá doktorát na univerzitě a poté se jí narodí dítě. Univerzita jí nijak nevyjde vstříc, co se sladění rodičovské a pracovní pozice týká. Místo toho, aby univerzita dále rozvíjela potenciál a prostředky, které do toho člověka vložila, nechá ho prostě jít. Nemotivuje ho k dalšímu zapojení ani nevytváří podmínky pro to, aby se vůbec mohl zapojit,“ vysvětluje Johana Jonáková, ředitelka neziskové organizace Gender Studies.
Více o Indexu prosperity na webu projektu Index prosperity.
Redakčně upravená tisková zpráva projektu Index prosperity ČR
