Menší počet finančních úřadů podnikatelům nevadí, čekají jednotnější přístup



O třiadvacet poboček méně budou mít od 1. ledna příštího roku 2016 finanční úřady v regionech. Jde o nejmenší pracoviště většinou s méně než jedenácti zaměstnanci. Ti vykonávají obvykle jen registrační a vyměřovací činnosti.

Všechny ostatní činnosti pak zabezpečují „okresní“ územní pracoviště, která je již dnes řídí. „Zajištění fungování nejmenších územních pracovišť je velmi neefektivní, pro stát představuje značnou finanční zátěž a pro Finanční správu zátěž organizační,“ vysvětluje mluvčí Finanční správy Petra Petlachová.

Podle ní bude v době zvýšeného náporu podávání daňových přiznání k dani z nemovitých věcí a k dani z příjmů výběr zajištěn na kontaktních místech přímo v obcích, kde ke zrušení dojde. Veřejnosti se tak toto zrušení prakticky nedotkne, protože mimo uvedená období služeb rušených územních pracovišť využívá jen minimálně.

„Finanční správa provedla detailní analýzu současného stavu a dospěla k závěru, že pro její efektivní a profesionální fungování postačuje nižší počet územních pracovišť. Se zvyšující se elektronizací finanční správy klesá též počet poplatníků, kteří osobně navštěvují finanční úřady. Ti namísto toho komunikují se správcem daně elektronicky,“ dodává Petra Petlachová.

Neefektivní úřady je lepší zrušit, říkají firmy

Podnikatelům omezení počtu pracovišť příliš nevadí. „O vyšší efektivnosti, hospodárnosti a vstřícnosti státní správy nevypovídá samotná vysoká hustota pracovišť, proto se domníváme, že rušení detašovaných územních pracovišť finančních úřadů v menších městech nemusí snížit dostupnost služeb pro podnikatele za předpokladu, že stát zjednoduší a zefektivní elektronický způsob komunikace,“ říká Jan Mandík, právní expert Hospodářské komory České republiky.

Podobný postoj mají i další podnikatelské organizace. „Pokud je úřad neefektivní, a jsem bohužel osobně přesvědčen, že takové úřady existují, nechť se zruší. A dostupnost? Pokud řádně plníte daňové povinnosti, tak na úřad jedete jednou za rok,“ konstatuje Bedřich Danda, šéf Sdružení podnikatelů a živnostníků.

Zrušením poboček finančních úřadů nedojde k propouštění zaměstnanců finančních úřadů, jen k jejich přesunu na jiná územní pracoviště. Stávající budovy pracovišť, které jsou ve vlastnictví státu, budou buď převedeny na jiné státní organizace nebo budou nabídnuty k prodeji.

Redukce sítě pracovišť by podle podnikatelů mohla mít i pozitivní efekt. „U finančních úřadů není, na rozdíl například od celních úřadů, ve většině případů fyzický kontakt nutný a snížením počtu pracovišť bude státní správa méně roztříštěna, což by mohlo vést k účinnějšímu sjednocení postupu správců daně, kvalitnějšímu metodickému řízení z centra a větší právní jistotě poplatníků, pokud státní správa tuto šanci nepropásne,“ dodává Jan Mandík.

Rozšiřování elektronické komunikace finančních úřadů s podnikateli však za sliby představitelů ministerstva financí zatím pokulhávají. Vedení resortu slíbilo od letošního roku zavést například platby na vybraných Finančních úřadech kartou. Do elektronického daňového přiznání mělo navíc přibýt „Platební tlačítko“, které by umožnilo částku uvedenou v přiznání rovnou elektronicky uhradit. Ani jedna ze slibovaných změn se však nakonec nedočkala realizace. 

Návrat daňové složenky

K další významné změně na finančních úřadech došlo již od letošního září. Provoz pokladen skončil po prázdninách na 103 „neokresních“ územních pracovištích finančních úřadů. Náklady na jednu transakci na pokladně totiž představují částku ve výši 42,50 korun. Navíc by Finanční správa musela v příštích letech investovat do zabezpečení pokladen.

„Finanční úřady měly i dosud značné problémy s přijímáním plateb, zejména například kartou. Neměla bych proto strach z výrazného snížení dostupnosti služeb pro drobné podnikatele, notabene, když mnoho dalších služeb finanční úřady neposkytují,“ konstatuje Pavla Břečková, místopředsedkyně Asociace malých a středních podnikatelů ČR.

Pro nejbližší období placení daně z příjmů a daně z nemovitých věcí připravuje Finanční správa i další alternativu pro platby v hotovosti, kterou by měla být obdoba takzvané „daňové složenky“. S její pomocí bylo v minulosti možné uhradit daně bezplatně na přepážkách České pošty.

Podnikatelé však spíše než v nových možnostech hotovostních plateb vidí prostor pro zlepšení práce finančních úřadů v rozšíření elektronické možností komunikace a plateb.

„Zcela jistě je cestou jednoduchý způsob elektronické komunikace, nicméně ten by měl striktně zůstat na dobrovolné bázi. V každém případě však vidím po určitých úpravách i prostor třeba v částečné kumulaci služeb jednotlivých úřadů v ostatních funkčních institucích, stejně jako například systém CzechPoint,“ uzavírá Pavla Břečková.

Dalibor Dostál