English version
Jen v Evropě způsobilo globální oteplování od roku 1980 škody za stovky miliard euro. Zmírnění následků mohou pomoci chytré technologie i návrat k postupům ověřeným po staletí. Oceněná řešení jsou veřejně přístupná v internetové databázi.
Konkrétní vlivy jsou přitom v Česku patrné již v současnosti. „Ve dnech veder umírá v České republice o 100 lidí více než je běžný průměr,“ upozornil Martin Ander, specialista na adaptace z Nadace Partnerství. Konkrétní opatření ve městech i na venkově mohou tyto dopady výrazně zmírnit. „Pokud je v prostoru mezi tramvajovými kolejemi beton, dosahuje teplotu přes čtyřicet stupňů, zatímco tam, kde je travnatý pás, jen 27 stupňů,“ porovnal Martin Ander a navázal: „Stromy v ulicích měst mohou snížit teplotu až o 15 stupňů.“
Loňského ročníku soutěže se zúčastnilo 24 projektů. Ty poskytly inspiraci pro další zájemce. „Již během prvního roku od realizace je vidět pozitivní dopad na biodiverzitu, vodní režim či pocitovou teplotu. Což je problém, které trápí obyvatele velkých měst během horkých letních dní,“ ocenil přínos realizovaných opatření Petr Kazda, ředitel Nadace Partnerství.
Zdroj inspirace
Všechny projekty, které v minulém ročníku kladně posoudila odborná komise, se staly součástí internetové databáze, z níž mohou čerpat ostatní. „Z hlediska této databáze je důležité, jak jsou ta adaptační opatření replikovatelná. Aby je bylo možné s menšími či většími úpravami použít jinde,“ zdůraznil Michael Hošek, jednatel společnosti Integra Consulting, která soutěž odborně zajišťuje.
Do konce března 2020 se zájemci mohou přihlásit na stránkách Adapterra Awards. Projekty bude porota posuzovat v kategoriích volná krajina, zastavěné území, pracovní prostředí a náš domov. Veřejnost vybere během on-line hlasování držitele ceny sympatie, letos poprvé porotci ocení také nejlepší řešení pro Prahu.
Právě pražská kategorie má vyzvednout kvalitní a účinná opatření, která mohou být inspirací pro další velká města. Všechna totiž spojují podobné problémy. Trpí přehříváním, nedostatkem zeleně nebo přívalovými dešti. „Největší výzvu v Praze vidíme v tom, aby městské organizace klimatické a adaptační cíle vzaly takříkajíc za své. Právě pražské příspěvkovky a další organizace jsou totiž klíčové pro to, aby se adaptační vize staly každodenní praxí,“ upozornil náměstek pražského primátora Petr Hlubuček.
Horkých dnů přibývá
Také pro Prahu jsou změny klimatu v posledních letech žhavou současností a nikoli očekávanou budoucností. „Již nyní pozorujeme v Praze projevu změny klimatu, zvyšování teplot, sucha, nárůst počtu horkých dnů, přívalových dešťů,“ doplnil Petr Hlubuček. Metropole tak chce podporovat adaptační opatření, jako jsou zelené střechy a fasády, výsadba stromů a podobně. Do roku 2050 chce být Praha uhlíkově neutrální.
Také pro Prahu jsou změny klimatu v posledních letech žhavou současností a nikoli očekávanou budoucností. „Již nyní pozorujeme v Praze projevu změny klimatu, zvyšování teplot, sucha, nárůst počtu horkých dnů, přívalových dešťů,“ doplnil Petr Hlubuček. Metropole tak chce podporovat adaptační opatření, jako jsou zelené střechy a fasády, výsadba stromů a podobně. Do roku 2050 chce být Praha uhlíkově neutrální.
Neotřelé technologie nebo přírodě blízká řešení mohou do soutěže hlásit vlastníci, investoři, projektanti nebo zhotovitelé. Tipy na příklady dobré praxe ze svého okolí může posílat také veřejnost.
Rostoucí teploty nebo úbytek vody mají dopad i na firmy. „Změna klimatu je výzva, které čelíme jako lidstvo i jako společnost. V našich závodech neustále podnikáme kroky ke snižování uhlíkové stopy, “ konstatuje Martina Šilhánová z Nestlé Česko, hlavního partnera soutěže.
Peníze od státu i z EU
Soutěž v letošním roce podpořil také Státní fond životního prostředí (SFŽP). Ten prostřednictvím národních i evropských programů financuje řadu projektů. „Co se týká opatření na změnu klimatu, finanční prostředky k dispozici stále jsou,“ upozornil Petr Valdman, ředitel SFŽP.
Kromě cen čeká vítěze v jednotlivých kategoriích také inspirativní zahraniční exkurze za adaptačním opatřením na změnu klimatu.
Jen v Evropě způsobilo globální oteplování od roku 1980 do roku 2016 škody za 400 miliard euro. Celosvětově v roce 2018 způsobilo klima ztráty za 85 miliard dolarů.
Dalibor Dostál
