English version
Zároveň se červencový růst spotřebitelské inflace nacházel podruhé v řadě pod prognózou České národní banky (ČNB), která pro srpen predikovala 19,3 %. Nad dvacet procent už zřejmě nevyroste.
„Letní inflační čísla naznačují, že růst spotřebitelských cen začíná kulminovat. To samo o sobě neznamená, že se meziroční růst inflace rychle vrátí ke dvěma procentům, ale pravděpodobnost, že se meziroční inflace na podzim vyšplhá k 20 %, významně poklesla,“ potvrzuje analytik spolenosti Akcenta Miroslav Novák. Podle něj už se růst cen energií nebude do inflace promítat skokově.
„Meziročně začíná evidentně zpomalovat tempo růstu cen pohonných hmot a imputované nájemné. V srpnu se rovněž rozevřely nůžky mezi meziročním růstem cen zboží (19,6 %) a služeb (13,5 %), což lze interpretovat tak, že silné poptávkové zdroje inflace začínají pozvolna odeznívat. V souhrnu za celý letošní rok lze očekávat celkovou inflaci kolem 16 procent,“ dodává analytik.
Ekonomika projde mírnou recesí. Průměrná inflace má letos dosáhnout 16,2 procenta
V srpnu se nejvíce zdražovalo v sektorech stravování a ubytování a také v kultuře. Zdražování pokračovalo v případě elektřiny, zemního plynu a také tuhých paliv. V průměru se zdražovaly také potraviny (meziročně dokonce téměř o 20 procent) a nealkoholické nápoje, a to navzdory sezónnosti.
Například cena cukru se za rok zvýšila o 41,7 procenta, cena mouky o 64,2 procenta a polotučného mléka o 48,7 procenta. Drůbeží maso zdražilo o 33,7 procenta.
Poměrně výrazně naopak poklesly ceny pohonných hmot, oproti červenci o téměř 10 procent.
Současný vývoj podle ekonomů naznačuje, že bankovní rada ČNB v září ponechá úrokové sazby beze změny.
Stagflace na obzoru
„Prudký růst cen vedl k omezování spotřeby, což se negativně odrazilo na tržbách obchodníků. Nadále hrozí, že v českém hospodářství propukne stagflace, protože ekonomika může přejít do recese dřív, než se nám podaří vysokou inflaci porazit,“ obává se hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Opatření České národní banky se začínají podle ekonoma projevovat pozitivně. Přesto růst cen v Česku stále patří mezi nejvyšší v Evropské unii.
Prudký růst cen zhoršuje sociální situaci českých domácností. V rodinných rozpočtech se příjmy navyšují pomalejším tempem, než kterým narůstá inflace. To vede ke snižování spotřeby, což má negativní vliv na životní úroveň lidí i vývoj české ekonomiky.
Tržby v maloobchodu v červenci klesly, meziročně o sedm procent
Podle ekonoma Lukáše Kovandy je srpnové zpomalení překvapením. „Trh předpokládal v srpnu další růst, když počítal s inflací 17,7 procenta. Česká národní banka ve své aktuální prognóze počítala se srpnovou inflací dokonce 19,3 procenta. Skutečná inflace tak za tímto odhadem zaostává o více než dva procentní body. To bude pro většinu bankovní rady České národní banky další – a pádný – argument pro to, aby v tomto měsíci opět nedošlo k jakémukoli zvýšení úrokových sazeb,“ upozorňuje Kovanda.
Ceny elektřiny a plynu se ovšem podle Kovandy ve vývoji inflace ještě projeví. „Prudký vzestup velkoobchodních cen elektřiny a plynu k nedávným historickým rekordům se do konečných cen propisuje pozvolna, například z důvodu fixací, takže jeho plný efekt se v inflaci ještě teprve projeví,“ říká ekonom.
Za celý letošní rok vykáže inflace úroveň zhruba 16,5 procenta. Pro příští měsíce lze podle Kovandy očekávat poměrně stabilní vývoj.
Přepište dějiny, inflace neroste
„Nejnovější data potvrzují nadějný trend, který pozorujeme již od května letošního roku, kdy meziměsíční tempo zdražování inflace poměrně svižně klesá. Překvapením se ovšem stal srpen v tom ohledu, že tento trend ještě zesílil a to dokonce do té míry, že dokázal snížit i meziroční statistiku, což se stalo poprvé od května roku 2021. Do značné míry to přitom lze přičíst razantnímu uklidnění na trhu s pohonnými hmotami,“ přidává komentář Vít Hradil ze společnosti Cyrrus.
Podle Hradila v nejbližší době k cenovému dramatu nedojde, což by mělo na celkovou inflaci působit příznivě. Totéž platí i o potravinách, kde také dochází k hmatatelnému uklidnění a vzhledem k vývoji na globálních trzích se zemědělskými komoditami je zaděláno na lepší časy.
„V neposlední řadě pozorujeme ochlazování cenové dynamiky i v typicky „poptávkových“ oddílech, jako je například rekreace a kultura, což reflektuje zhoršování spotřebitelské nálady a pokles reálné kupní síly. Vyhráno ovšem dosud nemáme a to primárně z důvodu pokračujícího dramatu na energetickém trhu,“ doplňuje Hradil.
red
