Minipivovarů přibylo v Brazílii desetinásobně

Nová brazilská vláda začala snižovat bariéry dovozu ze zahraničí. Promítlo se to do objemu českého vývozu? 
Loni se to projevilo nárůstem exportu z České republiky na brazilský trh o 12 procent. Dlouhodobě největší podíl na českém vývozu mají automobilový a letecký průmysl. Díky poměrně vysoké – a dále se zvyšující –životní úrovni některých brazilských států patří ale mezi úspěšné produkty například už i české pivo, technologie na vaření pěnivého moku a suroviny pro jeho výrobu. Během posledních zhruba deseti let se v Brazílii prakticky zdesetinásobil počet malých pivovarů, a to i přes proběhlou ekonomickou krizi. Aktuálně se očekává další nárůst příležitostí v prodeji piva. V Brazílii je už k dostání řada českých značek, mezi něž patří Bernard, Pilsner Urquell, Primátor nebo Czechvar, což je mezinárodní značka Budvaru. 

Bodují české firmy také v dodávkách pro veřejný sektor?
Dlouhodobě jsou úspěšné v dodávkách pro zdravotnictví. Jde například o výrobce zdravotnických lůžek Linet nebo o dodavatele stomatologického či chirurgického vybavení Medin. V oblasti obranného průmyslu jsou úspěšné například společnosti Česká zbrojovka, Ego Zlín nebo Tatra, která dodává podvozky pro vozy brazilské armády. Mezi nejperspektivnější obory aktuálně patří také zemědělství, které poptává nejmodernější technologie a je podporováno jak federální vládou, tak vládami jednotlivých brazilských států. Příležitost je též v těžbě nerostných surovin – jsou otvírána nová ložiska a pro geologický průzkum Brazilci určili další území.

V Brazílii je už k dostání řada českých pivních značek, mezi něž patří Bernard, Pilsner Urquell, Primátor nebo Czechvar.

Nový kabinet zveřejnil poměrně odvážné plány na zlepšení infrastruktury. Jsou příležitostí pro české dodavatele?
Jde například o plán na změnu energetického mixu. Cílem je snížit podíl elektrické energie vyrobené vodními elektrárnami. Ty v roce 2015 v Brazílii vytvořily dvě třetiny veškeré energie. Jejich podíl by se ale měl snížit na méně než 30 procent. Podporovány jsou tedy nejen energie z větru, slunečního záření či biomasy, ale i tepelné elektrárny. Zdroje energie jsou vybírány podle geograficko-průmyslových hledisek, tedy podle větrných map, map slunečního záření a existence průmyslu produkujícího různé druhy biomasy. Mezi české firmy, které již využily těchto projektů, patří TOSHULIN, který v Brazílii nedávno prodal vertikální soustruh na výrobu součástí do větrníků. V energetice je úspěšná i firma Seko, která si v Brazílii založila výrobní závod na komponenty do parních turbín.

• Více informací o obchodování v Brazílii

Převzato z časopisu Export a podnikání, přílohy týdeníku Euro a měsíčníku Profit, vycházející ve spolupráci s agenturou CzechTrade a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Autor článku: Tomáš Stingl.
Rubrika časopisu na euro.cz