English version
„Pro řešení kalamity je naprosto zásadní zvládnutí prvního rojení kůrovců na jaře příštího roku, na to se nyní musíme soustředit. O příčinách se toho řeklo a napsalo spoustu, já chci ale nyní především situaci řešit. Vládu jsem dnes seznámil s rozsahem kalamity, přijatými a nově plánovanými opatřeními. Nebude to snadné, ale pokud nechceme o naše lesy přijít, musíme razantně zakročit,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.
Vzhledem k rozsahu kalamity, propadům cen dřeva, odbytové krizi, limitovaným těžebním, dopravním i zpracovatelským kapacitám a minimálním možnostem obrany menších vlastníků lesa je podle názoru Ministerstva zemědělství (MZe) nutné řídit akce na celostátní i regionální úrovni a přijmout zcela mimořádná opatření.
V roce 2016 bylo v ČR kolem 4 mil. m3 smrkových kůrovcových těžeb, v roce 2017 zhruba 6 mil. m3 a v letošním roce se očekávají těžby ve výši 10 až 12 mil. m3. Před vznikem současné kalamity se přitom historicky nejvyšší těžby pohybovaly v rozpětí 2 až 3 mil. m3. Pro rok 2018 v tuto chvíli odhadujeme celkové napadení kůrovcem na 15 až 20 mil. m3, což představuje objem celoročních řádných těžeb (které se v předchozích letech pohybovaly kolem 17 mil. m3).
„Jednou z možností, kterou zvažujeme, je i zastavení úmyslných těžeb na jeden rok, což by pomohlo zlepšit odbytovou situaci na trhu se dřívím a uvolnit zpracovatelské kapacity. Také proto jsme připravili návrh novely lesního zákona, který chceme projednat v urychleném režimu legislativní nouze,“ uvedl ministr Toman.
Do poloviny letošního listopadu chce MZe také detailně zmonitorovat aktuální stav napadení porostů kůrovci. Monitoring bude podkladem pro volbu strategie boje s kůrovcem v roce 2019. Vzniknout by do konce roku měly také plány krizového řízení pro tlumení kalamity na celostátní i regionální úrovni.
„V nejpostiženějších oblastech bude nutné zvážit vyhlášení nouzového stavu, který by umožnil účelně nasadit všechny dostupné síly a prostředky,“ prohlásil Toman. Nouzový stav by v případě rozhodnutí vlády pravděpodobně začal platit na přelomu března a dubna příštího roku, tedy se začátkem očekávané aktivity kůrovce.
Vzhledem k množství vytěženého dřeva chce MZe otevřít i otázku energetického využití dřeva v rámci stávajících spalovacích kapacit. Nezbytný je rovněž dostatek kvalifikované pracovní síly v celém sektoru lesního hospodářství, a to z tuzemských i zahraničních zdrojů. MZe plánuje také připravit pravidla podpor vlastníkům lesů, která by zahrnovala kompenzaci ztrát zpeněžení dříví. Nestátní vlastníci lesů vyčíslili tyto ztráty na částku 2,7 mld. Kč.
V letošním roce již vláda prostřednictvím MZe a ve spolupráci s dalšími rezorty přijala několik mimořádných opatření. Například se upravily podmínky pro přijímání pracovníků ze zahraničí, zvýšila kapacita pro silniční a železniční dopravu kalamitního dřeva nebo zajistily přípravky pro asanaci napadeného dřeva. Státní podnik Lesy ČR zastavil všechny úmyslné těžby a vytipoval plochy vhodné pro skladování kalamitního dřeva. MZe také hodlá navýšit příspěvky na hospodaření v lesích v roce 2019 o 650 mil. Kč, jejichž součástí je nový dotační titul na asanaci kůrovcového dříví s alokací 200 mil. Kč.
