English version
Hospodářský růst v eurozóně bude podle ministerstva nevýrazný i v letošním roce, v příštím roce by ale mohl zrychlit na 1,3 procenta. Srpnová predikce je o něco optimističtější než ta, jíž MF ČR představilo v dubnu.
Rozdíl v odhadovaném tempu letošního růstu HDP mezi dubnovou a srpnovou predikcí je způsoben revizí dat ze strany ČSÚ za uplynulé roky. Podle korigovaných dat ČSÚ v loňském roce ekonomika nepoklesla (o 0,3 %), ale pouze stagnovala.
„Po loňské stagnaci ekonomika letos již mírně poroste. Za dobrou zprávu považuji fakt, že nezaměstnanost v České republice zůstane v rámci EU i nadále rekordně nízká, a že reálné mzdy stoupnou výrazněji, než jsme předpokládali v dubnu, a to i díky poklesu inflace,“ domnívá se ministr financí Zbyněk Stanjura.
„V příštím roce očekáváme ještě lepší výkon celé ekonomiky. Ten bude i dále odrážet růst reálných mezd a k tomu se přidají jak vyšší investice státu, tak i soukromého sektoru,“ dodává Stanjura.
Tahounem je domácí spotřeba, Češi více utrácejí
Po loňské stagnaci by se měl letos hrubý domácí produkt zvýšit o 1,1 procenta. Tahounem je oživená soukromá spotřeba, kterou kromě růstu reálných mezd podporuje také větší ochota domácností utrácet. Růst spotřeby sektoru vládních institucí by měl zvolnit, mimo jiné v souvislosti s konsolidací veřejných financí.
Predikce MF: Ekonomika se vrátí k růstu, inflace bude kolem tří procent
Investiční aktivita bude tlumena nižšími výdaji nejen soukromého, ale i vládního sektoru – negativně se projeví přechod mezi finančními perspektivami u kohezních fondů EU. Změna stavu zásob bude hospodářský růst dále brzdit, i když ne tak silně jako v minulém roce.
Saldo zahraničního obchodu by na růst HDP mělo působit pozitivně, a to především v souvislosti s oslabením dovozně náročných složek domácí poptávky. V roce 2025 by česká ekonomika měla díky silnější dynamice spotřeby i investic a příznivějšímu hospodářskému vývoji v zahraničí růst o 2,7 procenta, robustnější oživení domácí poptávky však zároveň podpoří dovoz.
Inflace je na cíli ČNB a pod kontrolou
Meziroční inflace se na počátku letošního roku dostala po třech letech opět do blízkosti dvouprocentního inflačního cíle České národní banky a v tolerančním pásmu by se měla pohybovat i po zbytek roku. Domácí poptávkové tlaky tlumí zvýšené měnovými sazbami, k čemuž navíc přispívá restriktivní působení rozpočtové politiky.
Proinflační zahraniční nabídkové faktory také výrazně oslabily. Průměrná míra inflace by tak podle predikce mohla klesnout na 2,4 % v roce 2024 a v roce 2025 až na 2,3 %.
Nezaměstnanost v červenci mírně narostla, bez práce je 3,8 procent Čechů
Na trhu práce se nadále projevuje nerovnováha související s nedostatkem pracovníků, díky kterým míra nezaměstnanosti navzdory slabé hospodářské dynamice roste jen pomalu. Z loňských 2,6 procenta by se měla letos zvýšit na 2,8 a poté díky růstu ekonomiky klesnout na 2,7 procenta. Tato čísla jsou podílem nezaměstnaných k ekonomicky aktivním (součtu zaměstnaných a nezaměstnaných).
Přetrvávající napětí na trhu práce také podle MF ČR nedovolí výraznější zpomalení růstu nominálních mezd a výdělky po dvou letech poklesu porostou i v reálném vyjádření. Zapojení uprchlíků z Ukrajiny na trhu práce podporuje ekonomický růst, plné využití jejich lidského kapitálu by pak mohlo posílit produktivitu práce.
Co může utlumit ekonomickou aktivitu?
Rizika predikce v úhrnu považujeme za vychýlená směrem dolů. Hospodářskou aktivitu v některých odvětvích ekonomiky může utlumit obnovení problémů v dodavatelských řetězcích, například v souvislosti se situací na Středním východě.
Kromě negativního dopadu na ekonomický výkon by problémy na straně nabídky vytvářely dodatečné inflační tlaky. Pro českou ekonomiku je rizikem rovněž vytrvalý růst cen ve službách a také vývoj inflačních očekávání. Vzhledem k významnému obchodnímu propojení české a německé ekonomiky jsou negativním rizikem predikce také strukturální problémy a slabý hospodářský růst Německa.
