Miroslav Londýn o workshopu Climate Fresk: Potřebujeme rozumět souvislostem

Na JICu už 6 let pracuje se startupy a svůj zájem o environmentalistiku propojil právě s byznysem. Klienty provází mimo jiné také celosvětově oblíbeným workshopem Climate Fresk. Víc o něm pověděl v rozhovoru.

Workshop Climate Fresk vznikl na univerzitní půdě ve Francii, co k němu vedlo?

Zkusím zjednodušeně uvést kontext. Co se týče dat o změně klimatu, je nejkomplexnějším shrnutím takzvaný IPCC report. Dokument mívá třeba 6 tisíc stran a jedná se o shrnutí všech dat, která byla o klimatu po celém světě za určitou dobu publikovaná. Jedná se ale o velmi odborné čtení, které není pro každého.

Zároveň jsou to velmi aktuální informace, které se každého z nás týkají. Právě proto se autor workshopu, Cédric Ringenbach, snažil najít způsob, jak tento report překlopit v něco stravitelnějšího – tak, aby to jeho studenti dobře pochopili. A vytvořil workshop Climate Fresk. Měl velký úspěch, postupně se rozšířil i mimo univerzitu k veřejnosti.

Dnes je z nápadu neziskovka, která workshop škáluje do celého světa. Už ho absolvovaly téměř 2 miliony lidí a je přeložený do 50 jazyků.

V čem je hlavní princip workshopu?

Účastníci ve skupině o 4-8 lidech dostanou karty, které se snaží poskládat na základě příčin a souvislostí. Uvedu příklad: pokud se například velké množství oxidu uhličitého z atmosféry rozpouští v oceánech, způsobuje to jeho okyselení. To má dopad na organismy, které mají vápenitou schránku. Ty nejsou schopné se rozmnožovat, a postupně tak vymírají. A tyhle malinké organismy, které jsou součástí planktonu, jsou začátkem potravního řetězce pro celou řadu dalších organismů.

Účastníci tak formou hry pochopí, že více skleníkových plynů v atmosféře může mít vliv na nedostatek ryb na trhu.

Jedná se tedy o souvislosti, které si mnozí neuvědomujeme – a ani nevidíme – hned na první dobrou.

A není to úplně veselé objevování. Jedná se o téma, které je těžké a emočně náročné. Workshop proto pokračuje tím, že společně mluvíme o emocích a snažíme se je přijmout, což je klíčová součást práce s tím tématem. Ale aby neskončilo jen u depresí, hledáme řešení. Mluvíme o tom, co s tou situací každý z nás může a chce udělat – ve svém osobním životě, v práci, ve firmě nebo veřejné roli.

Proč Climate Fresk? Vytváří účastníci nějakou fresku?

Workshop je postavený na skupinové interakci. Účastníci společně sdílejí svoje schopnosti a znalosti a skládají karty podle souvislostí opravdu do určité fresky nebo mozaiky (pozn. do češtiny se workshop překládá také jako Klimatická mozaika). Pořadí karet je tedy částečně dané.

Zároveň si do fresky každý zanese vlastní stopu a to, co vnímá jako důležité. Třeba stopy klimatické změny, se kterými se setkává přímo on sám. Může jít třeba o člověka, který bydlí v oblasti, kde se sucho začíná projevovat nefunkční studnou.

Hlavně nezůstávat v roli oběti

Co je vlastně klíčová informace, kterou by si lidé měli z workshopu odnést? Je to nějaká emoce, pocit? Nebo spíš ty souvislosti, informace?

Pro mě jsou to asi dvě věci: porozumět souvislostem – a tím nemyslím celé komplexitě klimatické změny. Spíš jde o to, aby si každý účastník uvědomil, že se nejedná o záležitost nějakých vzdálených míst – a třeba jen zvyšujících se teplot. Že ty dopady jsou vidět skoro v každém aspektu lidské činnosti. A že se dotýkají každého člověka na planetě.

A ta druhá věc?

Druhá je účastníky inspirovat, aby začali být aktivní. Jakkoliv. Nemusí jít vůbec o nic velkého. Pokud jsem učitel, můžu téma vnášet do hodin biologie nebo zeměpisu. Startupista se může zamyslet nad tím, jak nový přístup zakomponovat do své byznys strategie. Úředník pak může začít řešit to, jak úřad nakupuje.

Každý si může najít svoji roli ve svojí sféře vlivu. Není to ani o nějakém omezování se. Stačí opravdu jen najít to, co mě baví a začít se podílet na minimalizaci negativních dopadů, angažovat se – a hlavně nezůstávat v roli oběti.

Rozumím tomu, co od workshopu čekat. Je na místě i opačná otázka, tedy co od něj nečekat?

To je určitě dobré zmínit. Workshop není zaměřený na řešení. Důvod je prostý. Od začátku se snaží profilovat zcela neutrálně z hlediska politiky a různých strategií, jak klimatickou krizi řešit.

Protože jedna správná cesta neexistuje?

Problematika je opravdu velmi komplexní. Někdo si myslí, že řešením je co největší míra automatizace, digitalizace a zefektivnění. Někdo je přesvědčený, že je třeba jít cestou nějakého nerůstu. Někdo má pocit, že nejdůležitější je zaměřit se na sebe a své prožitky – a omezit spotřební způsob života. A někdo zase vidí jedinou možnou cestu v inovacích, v technologiích, které nám pomůžou odpojit se od těžby a podobně. A všechno může být správně.

Cílem workshopu je umožnit dostatečné porozumění problému, aby pak hledání řešení lépe fungovalo.

Říkal jsi, pro koho je workshop vhodný. Existuje někdo, pro koho je nevhodný? Například mladší generace?

Téma je složitější a určený je tak opravdu spíš pro dospělé. Existuje ale i zjednodušená verze pro děti. Mně se na workshopu líbí, že se hodí pro širokou škálu lidí. Na své si přijdou ti, kteří jsou danou problematikou zcela nepolíbení. Kteří třeba jen tuší, že nějaká klimatická změna existuje. A stejně tak to má přínos i pro člověka, který se tomu intenzivně věnuje, který rozumí kontextu.

Klimatická krize nás nutí dostat se na novou evoluční úroveň

Zažil jsi někdy na workshopu i popírače klimatické změny? Dá jim něco?

Stalo se mi to v rámci nějakých firemních workshopů. Jednalo se o lidi, kteří byli donucení přijít, protože se workshop konal v rámci jejich pracovní doby. Záleží, jakým způsobem to facilitátor pojme.

Trička od značky Nosím Slovotvary jsou stoprocentně české výrobky. To je v módě téměř unikát

Já jsem těmto účastníkům nic nevnucoval a do ničeho jsem je netlačil. Možná, že nezměnili postoj úplně, ale vždycky jim to aspoň trochu otevřelo oči. A nastávaly i chvíle, kdy řekli: rozumím, tady to dává smysl.

Když o tématu mluvíš, je vidět, jak jsi pro tu oblast zapálený. Jaká je vlastně tvoje vnitřní motivace?

Klimatická krize je podle mě největší výzva lidstva. Naprostou většinu předchozích výzev, kterým jsme museli čelit, nám pomáhala řešit naše přirozenost (boj o zdroje, s nepřítelem, za přežití či důstojnou životní úroveň). Šlo totiž o přímé a viditelné ohrožení nebo zlepšení.

Na výzvu změny klimatu však není náš mozek evolučně vybaven (viz tzv. kognitivní zkreslení). Klimatická krize není na první pohled vidět. Ani ty souvislosti, o kterých jsem mluvil na začátku. A nutí tak lidstvo, aby se dostalo na novou evoluční úroveň. Musíme se naučit pracovat s vědeckými daty, udělat z nich strategie. A těch se všichni společně držet.

A kde jinde začít než od malých kroků.

Nejrůznější neziskové iniciativy jsou velmi důležité, ale samy o sobě mají dopad limitovaný. V propojení s byznysem však můžou mít i malé krůčky velký dopad. Spousta věcí se dá řešit způsobem win-win.

Pokud se firma zaměří na globální problém a zkusí najít řešení pomocí inovací nebo technologií, může jít o velmi silný nástroj. Protože když se jí podaří vydělat peníze, může mít o to větší dopad, může škálovat. A může mít pákový efekt. Proto mi dává smysl propojení této iniciativy s byznysem a JICem, a moc rád na workshopu uvítám další naše klienty.

Převzato z JICmagazínu Jihomoravského inovačního centra