English version
Německé firmy pozorují rostoucí nedostatek uchazečů, jejichž znalost němčiny by jim umožnila se vyučit a zaplnit volná místa v ekonomice. Zástupci firem upozorňují i na to, že část dětí po ukončení povinné školní docházky neumí německy dostatečně na to, aby mohly vést pracovní pohovor nebo písemně podat žádost o zaměstnání. Paradoxně to tak firmy nutí hledat uchazeče za hranicemi.
„Mnoho firem zoufale hledá mladé kvalifikované lidi a stále častěji obrací svou pozornost i do zahraničí,“ potvrdil nebezpečný trend v největší evropské ekonomice zástupce ředitele německé průmyslové a obchodní komory Achim Dercks. Až 40 procent členů komory přiznalo, že se podílelo na výuce a praxi studentů z cizích zemí.
Za posledních deset let se podíl zahraničních studentů učňovských oborů vzrostl ze 6 na 11,5 procenta. Nový zákon, který odsouhlasila před prázdninami berlínská vláda, má podmínky pro kvalifikaci a zaměstnání učňů ze třetích zemí dále zjednodušit.
Devadesát procent firem, jež se podílejí na výuce a praxi učňů, v průzkumu německé komory zdůraznilo, že dostatečná znalost němčiny je nezbytná pro úspěšné dokončení kvalifikace. Studenti totiž musí rozumět například bezpečnostním pokynům nebo odborné terminologii v rámci svého odboru, zdůraznil Dercks.
„Dnešní školáci, ať mají původ mezi uprchlíky nebo ne, budou za několik let utvářet budoucnost této země. Měli by zaplatit důchody, zakládat nové firmy, posílit ekonomiku, jež stabilizuje společnost,“ tvrdí prezident asociace rodinných podniků Reinhold von Eben-Worlée. Srozumitelná němčina je také klíčová pro jednání se zákazníky a kolegy.
Zástupci středních a drobných firem v posledních letech se znepokojením sledují, jak se úroveň pravopisu a jazykové dovednosti uchazečů o práci snižují. „Pro firmy střední velikosti je němčina důležitějším školním předmětem než matematika,“ dodal Eben-Worlée. Souhlasí i s názorem poslance CDU Carstena Linnemanna, že by stát měl zavést povinnost předškolní výuky němčiny pro děti, které před zápisem do školy neprokážou dostatečnou jazykovou vybavenost a jejich nástup do první třídy je odložen.
„Ti, kteří ani po skončení školní docházky neumí bez chyb napsat jednoduchou žádost o učňovské místo nebo se vyjádřit v přátelském pracovním pohovoru, budou mít jen málo možností vstoupit na německý pracovní trh,“ vysvětlil šéf asociace rodinných firem.
Počet mladých lidí v Německu bez odborného vzdělání dosáhl nového rekordu 2,1 milionu. Je to dáno i tím, že každý čtvrtý student učňovského oboru studium nedokončí. Ze zahraničních studentů to je v některých regionech Německa dokonce každý druhý.
V Německé ekonomice se ke konci července nedostávalo 470 tisíc odborně vyučených profesí. Nejvíce chybí řemeslníci, jako jsou klempíři nebo instalatéři. Velký nedostatek panuje také v oblasti péče o seniory. Dvě třetiny z těchto míst zůstávají více než tři měsíce neobsazeny.
Převzato z webu Euro.cz. Autor: František Novák
