Modernizační projekty bulharské armády jsou příležitostí pro český obranný průmysl

V reakci na aktuální vývoj spojený s válkou na Ukrajině pak sestavilo i aktualizaci v podobě strategie do roku 2032. Tento dokument nyní čeká na projednání a schválení v parlamentu, který zahájil svou činnost po dubnových volbách. V obou dokumentech jsou stanoveny cíle a priority, jejichž naplnění by mělo vést ke zvýšení obranyschopnosti země. Investice, které jsou plánovány, představují zajímavé příležitosti pro české firmy.

Pro dosažení optimální rovnováhy mezi nezbytnými obrannými schopnostmi, realizací zahraničních misí a plněním úkolů ozbrojených sil hodlá vláda dosáhnout do roku 2024 podíl výdajů na obranu na HDP ve výši 2 %. Po roce 2024 pak plánuje udržovat tyto výdaje na úrovni minimálně 2 % HDP v souladu s ekonomickými možnostmi země. Početní stav ozbrojených sil by měl do roku 2032 vzrůst na minimální úroveň 43 tisíc osob, z toho 3 tisíce budou tvořit dobrovolné rezervy.

ExportMag.cz: Česká firma uspěla v Turecku s dodávkami pro plynovody

V rámci kapitoly Udržení stávajících a rozvoj nových obranných schopností bylo rozpracováno celkem šest různých scénářů budoucího vývoje se zapojením do vojenského konfliktu, z čehož vyplývá nejméně 188 potřebných schopností, jež by měly ozbrojené síly ovládat. Finanční rámec pro plánovací období stanoví pouze část nezbytných prostředků na budování, údržbu a rozvoj určených minimálních požadovaných schopností, které si vyžádalo jejich upřednostnění a odložení ostatních na pozdější dobu.

V období do roku 2032 je možné realizovat 38 schopností a projektů klíčových pro realizaci tří misí ozbrojených sil. Díky maximálnímu využití možností agentur NATO, různých programů, projektů a iniciativ Aliance a EU, dvoustranné a mnohostranné spolupráce, včetně strategického partnerství se Spojenými státy, bude v období 2021–2026 možné iniciovat rozvoj 25 schopností, přičemž mezi priority budou patřit:

• pořízení 3D radarů krátkého a dlouhého dosahu;
• pořízení dálkově řízených systémů pro jednotlivé složky ozbrojených sil, včetně pořízení systémů velení a řízení na strategické a operační úrovni;
• rozvoj schopností pro účast BG v iniciativě NATO pro připravenost (NATO Readiness Initiative);
• vybudování protivzdušné obrany mechanizované brigády a klíčových míst vojenské infrastruktury;
• rozvoj schopností zahrnutých v návrzích NATO v rámci balíčku Cílů pro schopnosti;
• rozvoj schopností vysoce přesného úderu v celém prostoru operací.

Pořadí financování a realizace projektů, zajišťujících výstavbu, údržbu a rozvoje prioritních schopností bude podrobně definován v Investičním plánu-programu do roku 2032 jako jednotném integrovaném rámci pro kapitálové výdaje, který vnese řád a transparentnost do výdajů na pořizování infrastruktury, logistickou podporu a modernizaci výzbroje, výstroje a vybavení.

V rámci jednotlivých druhů vojsk budou patřit mezi klíčové tyto projekty:

• pozemní síly – pořízení bojové techniky pro vybudování bojových skupin v rámci mechanizované brigády, modernizace tanků T-72;
• vzdušné síly – dokončení nákupu a zavedení nových letounů F-16 do operačního využití včetně dobudování potřebné infrastruktury, zlepšení systému velení a řízení atd.;
• námořnictvo – dokončení investičního projektu v podobě nákupu dvou modulárních a multifunkčních hlídkových plavidel třídy fregata (projekt E-71), přestavění dopravních lodí na minonosná plavidla, nákup ponorek, raketových člunů a minolovek, vybudování pobřežního monitorovacího systému nového pokolení atd.;
• speciální síly – vybudování školicího střediska a technicko-opravárenského střediska, nákup střelných zbraní, modernizace a rozvoj systému C4I, doplnění vybavenosti jednotek, nákup vybavení a materiálu pro parašutisty, stanového vybavení, obrněných bojových vozidel atd.;
• kybernetická obrana a komunikace – vybudování komplexního automatizovaného systému, modernizace stacionárního komunikačního systému BA, rozvoj zabezpečeného spojení, vybudování střediska pro řízení a kybernetickou obranu atd.;
• logistické zabezpečení – rozvoj dopravních kapacit včetně vozového parku;
• vojenské zdravotnictví – pořízení nezbytného moderního vybavení pro Vojenskou lékařskou akademii, sanitky pro evakuaci raněných, vybavení pro mobilní zdravotnické jednotky atd.;
• vojenská rozvědka – posílení kapacit pro realizaci celého spektra operací, vybudování jednotného komunikačního systému, zefektivnění a zrychlení práce s informacemi, elektronický průzkum, kybernetický průzkum atd.

Naplnění stanovených cílů může přinést pro české firmy řadu příležitostí, proto také velvyslanectví s podporou MZV a MO ČR připravilo misi představitelů MO a MV BG do ČR ve spojení s mezinárodním veletrhem IDET v Brně ve dnech 23.–26. května 2023. V plánu jsou nejen setkání na bilaterální úrovni s partnery, ale i mnohá jednání s českými exportéry, kteří mají zájem o působení na bulharském trhu.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Sofii (Bulharsko). Autor: Petr Vávra, zástupce velvyslance.