English version
Potvrzeno. V české ekonomice se roztočil nebezpečný kolotoč růstu mezd. Příjmy zaměstnanců, které v minulých letech rostly oproti produktivitě práce neadekvátně rychle, pomohly nastartovat vysokou inflaci. Tou teď zaměstnanci znovu argumentují a chtějí zase vyšší mzdy. A firmy jim musejí kvůli napjatému trhu práce vyhovět. To znovu zvyšuje inflaci, čímž se kruh uzavírá.
Průměrná hrubá nominální mzda tak podle aktuálních údajů Českého statistického úřadu vzrostla v prvním čtvrtletí o 8,6 procenta na 41 265 korun. Medián se zvedl na 34 741 korun. „Na stále přehřátém trhu práce, vykazujícím dlouhodobě nejnižší míru nezaměstnanosti v EU a nyní opět převis volných pracovních míst na počtem uchazečů o práci, je pro řadu firem a podniků i výraznější nominální přidávaní na mzdách vlastně nutnost, nechtějí-li o zaměstnance v čase výrazné inflace přijít,“ komentuje statistiku hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Tlak na další zvyšování mezd cítí 70 procent podniků
Přetahování o lidi vede podle některých podnikatelů nyní často až na hranici určitého mzdového vydírání. Kvůli snaze vylepšit si částku na výplatní pásce a také najít méně stresovou práci si v současnosti aktivně hledá nové místo plná čtvrtina zaměstnanců a další třetina je otevřená zajímavým nabídkám. Vyplývá to z aktuálního průzkumu agentury Grafton Recruitment.
Vysoký růst mezd bohužel sám o sobě inflaci roztáčí, takže se dostáváme do inflační spirály.
Tomáš Volf, hlavní analytik společnosti Citfin
Také podle dalšího průzkumu, který provedla poradenská společnost RSM mezi 176 tuzemskými firmami, poptávka po tučnějších výplatních páskách nepolevuje. „70 procent firem se shoduje, že je i nadále vystavena tlaku na další zvýšení mezd – a ne nikterak malému. Celých 24 procent zaměstnanců totiž očekává zvýšení mzdy o více než 10 procent. Asi třetina zaměstnanců by pak uvítala nárůst mezi pěti až deseti procenty, což je pochopitelně zcela mimo možnosti většiny firem,“ uvedla Monika Marečková ze společnosti RSM.
Potíž to znamená zejména pro malé a střední podniky, které už tak řeší růst dalších nákladů v podobě dražší energie nebo materiálů. „Mzdy a s tím související odvody tvoří v mnoha firmách významnou část nákladů a jejich slepé navyšování jen na základě údajů o inflaci nebo tlaku zaměstnanců by mohlo firmy velice rychle přivést do problémů,“ varuje Monika Marečková.
Vyšší odměny pro zaměstnance zároveň znamenají další přiživení už tak vysoké inflace. „Vysoký růst mezd bohužel sám o sobě inflaci roztáčí, takže se dostáváme do inflační spirály. Ven vede prakticky jediná cesta a tu má v rukou kabinet Petra Fialy. Vláda musí velmi rychle snižovat své výdaje a skutečně dupnout v tomto ohledu na brzdu,“ míní Tomáš Volf, hlavní analytik společnosti Citfin.
Nejvíce se přidávalo v Jihočeském či Ústeckém kraji, nejméně v Praze
Vývoj mezd se ale výrazně liší v různých oborech. „Zdaleka nejrychleji rostly v sektoru výroby a rozvodu elektřiny a plynu, kde meziročně poskočily o 23,1 procenta. S odstupem pak následuje veřejná správa a obrana (11,9 procenta) a těžba a dobývání (11,6 procenta),“ připomíná Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank. Naopak jen jednociferným tempem se přidávalo ve vzdělávání, finančních službách, zdravotnictví nebo sociální péči.
Z geografického pohledu si nejvíce polepšili zaměstnanci v Jihočeském, Zlínském a Ústeckém kraji. Naopak nejméně rostly mzdy v Praze. „K plošnému navýšení začátkem roku nejčastěji docházelo v průmyslu, který dlouhodobě bojuje s odlivem zaměstnanců do mzdově perspektivnějších sektorů i s jejich stárnutím, a tak zde plošně přidávalo dokonce 70 procent firem. Naopak lidé v segmentu IT, kde je v oblasti mzdové politiky dlouhodobě vysoká konkurence, se v letošním roce navýšení mzdy překvapivě vůbec nedočkali,“ konstatuje Monika Marečková.
Za překvapivou stagnací v odměnách IT odborníků mohou stát dva hlavní faktory. Za prvé to, že už dříve byly jejich mzdy vyšponovány prostě tak vysoko, že už zaměstnavatelé nemohou jít výše. Dále hraje svou roli fakt, že zejména v Zámoří a také v některých evropských zemích došlo v poslední době k propouštění desetitisíců lidí v IT. A protože tento obor méně než jiné ctí fyzické hranice států, uvolnění trhu práce v tomto segmentu se pomalu přelévá i do České republiky. Tuzemským „ajťákům“ může být konkurencí expert pracující na dálku v jiné zemi. Navíc některé české IT firmy jsou pobočkami amerických matek, takže zámořský management může preferovat redukci počtu zaměstnanců v Česku spíš než na své domácí půdě.
Další růst přijde v automotive či finančnictví
Podle průzkumu společnosti RSM bude v České republice celkový růst mezd i nadále pokračovat. „S dalším zvyšováním počítají spíše firmy ze specifických odvětí, často ty, které v loňském roce nemohly přidat dostatečně – tedy například automotive nebo strojírenský sektor,“ komentuje Monika Marečková. „A své lidi si zároveň chtějí udržet kreativní a manažerské obory, kterým se naopak daří – tedy především z oblasti finančnictví, marketingu a reklamy nebo poradenství a consultingu. S alespoň částečnou valorizací pak počítají také dopravní a logistické firmy.“
Zaměstnancům vylepšují životní úroveň nemzdové benefity
Spotřebitelské ceny stouply v prvním čtvrtletí meziročně o 16,4 procenta. Média tak nyní zdůrazňují hlavně to, že reálně došlo při srovnání s extrémní inflací k poklesu mezd o 6,7 procent. „Čeští zaměstnanci nemají mnoho důvodů k oslavám. Jejich reálná průměrná mzda se aktuálně nachází jen mírně nad úrovní prvního kvartálu roku 2017 a jejich kupní síla se tak vrátila v čase o téměř šest let nazpět,“ připomíná Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti Cyrrus.
Rychle navyšování mezd ale nakonec zřejmě téměř vymaže vliv inflace alespoň v kontextu letošní sezony. „Za celý letošní rok bude růst mezd nakonec takřka držet krok s inflací, neboť celoročně předpokládáme reálný propad výdělků pouze o 1,5 procenta,“ odhaduje Lukáš Kovanda.
Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek si navíc všímá toho, že firmy mnoha pracovníkům kompenzují růst cen jinak. „Je třeba zdůraznit, že si zaměstnanci se skutečnou životní úrovní patrně nepohoršili v míře naznačené vývojem reálných mezd, protože podniky mnohým z nich přilepšily v nemzdových benefitech. To podnikům dává smysl dělat kvůli vysokým odvodům,“ vysvětluje Sobíšek.
SPECIÁL: Změny pro podnikatele od roku 2023
Zvedne ČNB konečně úrokové sazby?
Aktuální údaj o vývoji mezd může patřit ke klíčovým faktorům, které budou rozhodovat na předprázdninovém zasedání bankovní rady České národní banky. Ta bude rozhodovat, zda ponechá základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, nebo ji po delším čase zvedne, aby dala trhu signál.
Již na konci května, tedy ještě před zveřejněním celkové statistiky mzdového vývoje za první čtvrtletí, tuto možnost v pořadu České televize Otázky Václava Moravce zmínil Tomáš Holub. Ten patří mezi členy bankovní rady ČNB k zastáncům aktivnějšího boje proti inflaci. „Máme-li tady riziko mzdově inflační spirály, tak signální efekt ještě dalšího zvýšení úrokových sazeb by byl důležitý,“ uvedl v pořadu Tomáš Holub.
„Když se podíváme na čísla o vývoji mezd průmyslu i stavebnictví, tak v obou těchto klíčových sektorech vidíme v prvním čtvrtletí letošního roku dvouciferné meziroční nárůsty, a to samozřejmě dál zvyšuje náklady firem, které, pokud ony začnou promítat do cen, tak se budeme točit v určitém náznaku mzdově inflační spirály… Já určitě nechci strašit tím, že by to byla nějaká odstředivá spirála, že by ty růsty mezd a cen neustále zrychlovaly. Nicméně i když je ta spirála dostředivá, tak když se po ní pootočíme několik koleček, může cenová hladina dál narůstat,“ řekl Tomáš Holub.
Pravděpodobnost, že ČNB zvýší sazby, ale po zveřejnění aktuální statistiky trochu klesá. Centrální banka totiž ve své prognóze počítala s ještě vyšším růstem mezd. Trh i bankéři tak budou nyní čekat hlavně na další klíčový údaj, který bude zveřejněn na počátku příštího týdne – totiž na ten o vývoji spotřebitelské inflace v květnu.
Tomáš Stingl
