English version
Růst mezd v prvním kvartále letošního roku překonal očekávání. Zatímco odhady analytiků se pohybovaly typicky kolem hranice šesti procent a například Česká národní banka předpokládala meziroční růst o 6,4 procenta, skutečný výsledek je ještě lepší. Český statistický úřad (ČSÚ) oznámil, že průměrná hrubá měsíční nominální mzda vzrostla v prvním čtvrtletí dokonce o sedm procent.
Podle ČSÚ jde o první meziroční nárůst kupní síly zaměstnanců po dvou a čtvrt letech poklesů. I po odečtení inflace totiž průměrná mzda výrazně vzrostla, a to o 4,8 procenta. Aktuálně je její výše 43 941 korun. Mediánová mzda dosáhla 36 651 korun.
Růst ale není napříč společností rovnoměrný. „Zvyšování mezd je velmi diferencované. Zatímco v některých odvětvích vidíme nárůsty mezd, které vysoce překračují inflaci, například v odvětví vzdělávání se i v prvním čtvrtletí letošního roku průměrná mzda dále reálně snížila,“ upozornila Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ.
Stát šetří, hodně se ale přidávalo ve zdravotní péči
Projevuje se tak šetření státu ve vlastních řadách. „Nárůst mezd brzdil slabý vzestup v mnoha sektorech, kde má rozhodující slovo stát a tabulkové platy, jako je oblast vzdělávání, veřejné správy a obrany či sociálního zabezpečení. Je patrné, že se projevuje omezování výdajů státu, které souvisí se snahou konsolidovat veřejné finance,“ připomněl Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Nejvíce si naopak polepšili pracovníci ve zdravotní a sociální péči – o 11,1 procenta. Zhruba o deset procent více berou také pracovníci v zásobování vodou nebo v administrativních a podpůrných činnostech.
Změny v zákoníku práce oslabují zájem o brigádníky: Jaké daně a kdy dohodáři platí?
Více peněz v kapsách zaměstnanců by mělo pomalu rozhýbat spotřebu. „Mzdový vývoj dává všechny předpoklady k dalšímu růstu soukromé spotřeby. Právě na ni spoléháme jako na hlavní motor růstu české ekonomiky v letošním roce,“ uvedl Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank.
ČNB bude muset zpomalit povolování šroubů
Štědřejší výplatnice by ale mohly být novým impulzem pro návrat inflace. „Vyšší mzdy by opět způsobily vyšší množství peněz v ekonomice, což by vedlo znovu k většímu zdražování. Inflace se v prvním kvartálu sice podstatně snížila, ale v posledních měsících se opět zvedá,“ upozorňuje hlavní analytik společnosti Citfin Tomáš Volf.
Právě tato obava může hrát roli i při dalším rozhodování České národní banky, jak rychle uvolňovat úrokové sazby. „S takto silným růstem mezd jsou pravděpodobně v ČNB další poklesy sazeb o 50 bazických bodů mimo hru. Dál předpokládáme opatrnější poklesy sazeb po 25 bodech na všech dalších zasedáních v tomto roce,“ uvádí komentář ČSOB-dealing s tím, že na konci roku se proto očekává základní úroková sazba na úrovni čtyř procent.
Drahé úvěry, drazí zaměstnanci
Zatímco pro zaměstnance je rychlý růst mezd dobrou zprávou, pro podnikatele přináší tedy hned několik méně příjemných důsledků. Jednak právě kvůli pomalejšímu snižování úrokových sazeb nebudou příliš rychle zlevňovat ani firemní úvěry.
Zejména menší firmy budou mít ještě těžší pozici při náboru zaměstnanců, protože mzdové náklady dál rostou. „Klesají poměrně výrazně zisky podniků a páteřní průmyslová odvětví hlásí stagnující produktivitu – schopnost dál zvyšovat mzdy podobným tempem je omezená,“ shrnuje komentář ČSOB-dealing.
Průměrná mzda se po konsolidačním balíčku propisuje do odvodů OSVČ ještě výrazněji
Zejména pro drobné živnostníky, kteří platí minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění, je pak bolestivé, že se jim statistický růst mezd výrazně propíše do budoucích odvodů. A to i v případě, že samotnému živnostníkovi příjmy nijak nevzrostly.
Minimální vyměřovací základ se totiž odvozuje od průměrné mzdy o dva roky předcházející roku, pro nějž je základ stanovován. Navíc se od letoška v rámci konsolidačního balíčku vliv průměrné mzdy na výši odvodů OSVČ zvyšuje a jeho váha ve výpočtu dál poroste i v následujících dvou sezonách.
Jako zjednodušený modelový příklad může posloužit třeba elektromontér, který má stabilně roční tržby půl milionu korun a funguje v režimu paušální daně. V roce 2021 zaplatil měsíčně 5469 korun, předloni 5994 korun a loni každý měsíc 6208 korun. Od letoška mu ale začíná naskakovat paušální daň dramatičtěji, když dosáhla 7498 korun. A příští rok přesáhne měsíční platba hranici osmi tisíc korun a v roce 2026 se vyšplhá ve vleku růstu průměrné mzdy dokonce až na hranici devíti tisíc. Jinak řečeno během pouhých pěti let se odvody takovému živnostníkovi zvednou pod vlivem průměrné mzdy skoro o 40 procent bez ohledu na to, že by třeba měl sám stále stejné příjmy.
Na druhou stranu vyšší příjmy zaměstnanců znamenají větší útraty napříč ekonomikou. Živnostníkům tedy snad rostoucí odvody částečně vykompenzuje větší poptávka po jejich službách a výrobcích.
Tomáš Stingl
