English version
Jak její byznys ovlivnil odchod Velké Británie z Evropské unie? Poslechnětě si rozhovor s Radimem Koštialem, exportním ředitelem Sipralu a také jeho britské pobočky.
Obsah videa
Odkaz se otevře v novém okně na příslušném místě.
- 00:45 – Zůstává Velká Británie i pro brexitu v oblasti fasádního trhu otevřená tak jako předtím?
- 02:00 – Jak vypadal interní projekt přípravy na brexit společnosti Sipral
- 05:00 – Hlavní dopady brexitu na byznys firmy v Británii
- 08:32 – Jak se Sipral připravuje na zavedení nové britské certifikace UKCA
To nejdůležitější, co v rozhovoru zaznělo
Firma Sipral se na brexit začala připravovat zhruba rok dopředu. Přestože do samého konce nebylo jasné, jak to dopadne, společnost od začátku počítala s tou nejhorší variantou. Připravovala se tedy na to, že budou zavedena cla a kompletní celní administrativa.
Interní příprava zahrnovala nasmlouvání logistické a celní firmy v Praze na české straně, u které Sipral outsourcuje kompletní proclení a celní administrativu pro vývoz. Nasmlouvali partnery i na britské straně. V rámci externí přípravy bylo třeba do všech smluv na nových projektech, v obchodních podmínkách, nových tendrech atd. zaimplementovat případný dopad brexitu tak, aby měla firma právo přenést nárůst nákladů za cla na klienty.
„Od prvního dne po brexitu se ukázalo, že jsme v Sipralu byli připraveni velice dobře, za což patří můj velký obdiv týmu, který toto všechno připravil. Kdo nebyl vůbec připraven, byla britská strana. Myslím tím celní úřady, celní agenty a podobně. Tam to od prvního dne byla jedna velká katastrofa. Dneska jsme na konci května. Ty věci už si, dá se říct, z velké části sedly. Problémy už jsou za námi, takže si myslím, že jsme propluli touto změnou velice dobře díky téměř roční přípravě,“ říká Radim Koštial.
Bezprostředně po brexitu byla uvnitř firmy stanovena pracovní skupina, která pracuje na tom, aby byl Sipral naprosto kompatibilní s požadavkem britského trhu po brexitu, tedy od ledna 2022. Týká se to samozřejmě jednak certifikace Sipralu, ale i certifikace všech vstupních materiálů, které firma používá ve výrobě. A dotýká se to i jejich dodavatelů a subdodavatelů.
Druhý díl rozhovoru o firmě SIPRAL a jejím úspěchu – zařazení mezi TIER 1 dodavatele
Přepis rozhovoru Martina Ziky s Radimem Koštialem
Od prvního dne po brexitu se ukázalo, že jsme v Sipralu byli připraveni velice dobře, za což patří můj velký obdiv týmu, který všechno připravil. Kdo naopak nebyl vůbec připraven, byla britská strana. Myslím tím celní úřady, celní agenty a podobně. Tam to od prvního dne to byla jedna velká katastrofa.
Martin Zika: Ve studiu Exportního zrcadla dnes vítám Radima Koštiala, exportního ředitele společnosti Sipral a zároveň ředitele britské pobočky této firmy. Pane Koštiale, dobrý den.
Radim Koštial: Dobrý den.
MZ: Velká Británie je hodně otevřený trh, pokud jde o nějaká ochranářská opatření atd. Platí to pořád i po brexitu?
RK: V kategorii středních a velký fasádních firem ve Velké Británii není žádná. Funguje tam jedna jediná, která je navíc z Irska, ale ta se postupně dostává k takovým středním projektům. Ale středně velké a velké projekty jsou takřka výhradně dělány fasádními firmami, jako jsme my – Sipral, fasádními firmami z Evropy, Turecka, pobaltských zemí nebo nově z Číny. Gró těch hlavních fasádních firem, které působí na britském trhu, tak je vždy import do Velké Británie. Brexit na toto vliv neměl, nemá a osobně si myslím, že ani mít nebude. Brexit nám v podstatě jenom ztížil operativu a ztížil nám dennodenní podmínky a zvýšil náklady, bohužel.
MZ: Podle mých informací jste se dokázali na brexit poměrně dobře připravit. Jak to probíhalo, jak jste to zvládli?
RK: My jsme ve firmě začali interní projekt brexitu zhruba rok před brexitem. Přestože vůbec v těch vyjednávání mezi Velkou Británií a Evropou vlastně do samého konce nebylo jasné, jak to dopadne, tak jsme od začátku počítali s tou nejhorší variantou. Počítali jsme s tím, že budou cla, že bude kompletní celní administrativa a podobně. To znamenalo připravit se naprosto dokonale jednak v našich vlastních systémech uvnitř firmy, což zahrnuje třeba systémy a programy, ve kterých naši projektanti projektují napříč ERP systémem, tak abychom vlastně podklady, které jsme schopi konsolidovat pro každou dodávku do Velké Británie, měli se všemi náležitostmi, které jsou pro celní řízení potřeba.
Nasmlouvali jsme logistickou a celní firmu v Praze na české straně, u které outsourcujeme kompletní proclení a kompletní celní administrativu pro vývoz. Máme nasmlouvané partnery i na britské straně, takže na toto jsme se připravili. To je ta interní příprava. A pak byla externí příprava, což znamenalo do všech smluv na nových projektech, v našich obchodních podmínkách, nových tendrech atd. případný dopad brexitu zaimplementovat do smluv tak, abychom měli vytvořené podmínky pro to, abychom pokud by byla aplikována cla, což naštěstí nebyla, měli právo do smlouvy ten nárůst nákladů v těch clech přenést na klienty.
Ale ono to s sebou neslo i opravdu zásadní navýšení administrativních nákladů, které jsou spojené s proclíváním a vůbec s tou celní problematikou. Ukázalo se od prvního dne po brexitu, že když budu mluvit za Sipral, tak jsme byli připraveni velice dobře, za což patří můj velký obdiv týmu, který toto všechno připravil. Kdo nebyl vůbec připraven, byla britská strana. Myslím tím celní úřady, celní agenty a podobně. Tam od prvního dne to byla jedna velká katastrofa. Dneska jsme na konci května. Ty věci už si, dá se říct, z velké části sedly. Ty problémy už jsou za námi, takže si myslím, že jsme propluli touto změnou velice dobře díky téměř roční přípravě.
MZ: Takže kdybyste měl říct, jakým způsobem se brexit, nebo ta nová pravidla fungující od ledna 2021 projevila, tak by to byl především nárůstem administrativy. Díky tomu, že jste se na to tak dobře připravili, tak jste to zvládli relativně v pohodě?
RK: Ano, protože to, že nejsou aplikována cla je jedna věc, ale ten celní případ, vlastně vývoz a dovoz na té britské straně probíhá tak jako kdyby cla byla. To znamená, že ta celní procedura se musí udělat kompletně celá. M máme objem, řekněme, ±20 kamionů týdně do Velké Británie, takže ten náklad veškeré administrativy, který se musí udělat, je obrovský.
MZ: Kdybych se zeptal, jak obecně hodnotíte ty nové podmínky a to, jakým způsobem ovlivňují exportéry nebo nebo firmy z Evropské unie konkrétně, co byste k tomu řekl? Vím, že mluvíte o tom, že tam byl hodně nárůst administrativy, ale jak to hodnotíte obecně?
RK: Já jsem měl strach. Nejdřív s tím, že brexit bude mít zcela zásadní dopad na poptávku, třeba po nových bytech, po nové výstavbě v Británii, protože ty ohromné bytové komplexy, které se staví, na které my dodáváme fasády, tak velkou část těch bytů v Británii kupují klienti z cizích zemí, převážně třeba z Asie, Ruska a podobně. Já jsem měl obavy osobně z toho, že to bude mít zásadní dopad na poptávku. Tím pádem ten objem toho trhu půjde dolů, což se projeví všude negativně. Ono se to nestalo. Možná i díky tomu, že tu zájemci ze třetích zemí, kteří nakupovali byty jako investice, už byli. Takže tento dopad tady nebyl.
Pro nás, kromě toho ohromného nárůstu administrativy a nákladů, které s tím brexitem jsou spojeny, tak to má dopad na pracovní povolení nebo přísnější pracovní povolení pro české zaměstnance, které máme ve Velké Británii. To znamená Čechy, kteří jsou vysláni do Velké Británie, mají pracovní smlouvu s naší londýnskou pobočkou, ale pokud se týká povolení vůbec a registrace k pobytu, tak tam se to samozřejmě trošku zkomplikovalo. Ne moc, ale zkomplikovalo. V porovnání s tím stavem, který byl do brexitu, který byl nesmírně otevřený.
MZ: Dokázal byste procentuálně vyčíslit ten růst nákladů spojených s brexitem?
RK: Ano. My to máme spočítáno na částku, která se rovná zhruba zhruba 1,5 procentu ročního obratu, což je opravdu dost.
MZ: Jako další krok, který vás čeká pod vlivem brexitu, jsou požadavky na novou certifikaci UK CA, která bude platit od ledna 2022. Jak u vás probíhá příprava na tuhle tu novinku?
RK: Bezprostředně po brexitu byla uvnitř firmy stanovena pracovní skupina, která pracuje na tom, abychom byli naprosto kompatibilní s požadavkem britského trhu po brexitu, to znamená od ledna 2022. Týká se to samozřejmě jednak certifikace naší, jako firmy, ale samozřejmě i certifikace všech vstupních materiálů, které používáme v Praze ve výrobě. To znamená především, jak jsem zmínil, sklo a hliník pro všechny naše subdodavatele materiálu. Takže je to týmová práce jednak uvnitř firmy, ale i ve spolupráci se všemi našimi dodavateli materiálů a subdodavateli tak, abychom byli do konce roku připravení.
MZ: Pane Koštiale, děkuji Vám za rozhovor.
RK: Děkuju za pozvání.
