Na startupy zacílily ČEZ i Škoda Auto

Izrael je zemí startupů. Spolupracují některé s českými investory?
Zájem o spolupráci v této sféře stoupá. Z poslední doby můžeme zmínit třeba firmu Inven Capital, investiční fond skupiny ČEZ, která získala podíl v izraelském startupu Driivz. Škoda Auto DigiLab Israel zahájila spolupráci s pěti novými izraelskými startupy. Zaměřují se například na kontrolu hluku v interiéru vozu nebo na bezkontaktní monitoring momentální kondice řidiče.

Jak se rozvíjí spolupráce s Českem ve vědě a výzkumu? 
Izrael patří k nemnohým zemím, kde má Česko diplomata pro oblast vědy, výzkumu a inovací. Probíhá mnoho společných seminářů. Funguje také spolupráce mezi českými a izraelskými technickými univerzitami. Mezinárodní studentské týmy z ČVUT a izraelské univerzity Technion v Haifě spolupracují na inovativním řešení pro smart cities. České firmy se pravidelně účastní významných izraelských technologických veletrhů, konferencí a akcí v hi-tech oborech. Například jde o Biomed, Watec, Cybertech, veletrh bezpečnostní techniky ISDEF a další.

Znáte případy, kdy se podařilo překlopit vědeckou spolupráci do obchodní úrovně?
Nejsem si jistý, zda se dá hovořit přímo o překlopení do komerční roviny, ale například loni byl na leteckém veletrhu ve Farnborough představen nový bitevník F/A-259 Striker, což je výsledek spolupráce mezi českou společností Aero Vodochody a státní zbrojní firmou Israel Aerospace Industries. Hlavním cílem jeho tvůrců bylo nabídnout nákladově efektivní variantu všestranného bitevního letounu vhodného i do obtížných podmínek. Jak už bylo řečeno, společný podnik Škoda Auto DigiLab a firmy Champion Motors izraelského importéra značky Škoda navázal spolupráci s tamními start­upy. Cílem bylo v rané fázi identifikovat inovativní projekty, z nichž je možno odvodit nové obchodní modely pro značku Škoda.

Izrael dováží ročně potraviny zhruba za pět miliard dolarů. Největší podíl na těchto dovozech mají země EU, přičemž z Česka je to okolo 15 milionů dolarů.

Co dovoz potravin do Izraele? Ten je v některých případech komplikován požadavkem na „košer“ parametry. Prosadili se i přesto čeští potravináři?
Obecně lze říct, že požadavky na certifikáty typu košer nebo halal určitě vývozy komplikují, ale řada českých firem se s tím standardně vyrovná. Do Izraele je možné vyvážet i nekošer potraviny, ale velice se tím zužuje potenciální trh. Z České republiky se vyvážejí suroviny i hotové výrobky. Zahraniční kancelář CzechTrade připravila s českým ministerstvem zemědělství a zastupitelským úřadem ČR v Tel Avivu účast českých firem na potravinářském veletrhu Israfood a následnou jednodenní prezentaci v Palestině.

Jaký finanční objem dodávky potravin mají?
Izrael dováží ročně potraviny zhruba za pět miliard dolarů. Největší podíl na těchto dovozech mají země EU, přičemž z Česka je to okolo 15 milionů dolarů. Vyvážíme zejména cukr, cereálie, sušenky, slané pečivo, homogenizované ovocné výživy, pivo, granule, rostlinné oleje, slad, sušené ovoce, čokoládové výrobky, destiláty. Za perspektivní považujeme také organické a biopotraviny nebo například ty nízkokalorické. Je namístě připomenout, že agentura CzechTrade cíleně připravuje české zájemce o vývoz potravin do Izraele na specifické požadavky tohoto trhu, ať už formou odborných seminářů, individuálních konzultací, účastí na veletrzích, nebo v oborových misích. 

Kazachstán po nepokojích? Ekonomiku čekají změny

Mají vůbec české podniky šanci získat v Izraeli veřejnou zakázku, aby se to vyplatilo, vezmeme-li v úvahu povinnost vrátit pětinu peněz formou offsetových programů?
České firmy určitě šance mají. Dokazují to příklady úspěchů jiných evropských společností, které běžně soupeří s těmi našimi v mezinárodních tendrech. Tyto zahraniční firmy plní izraelské tendrové požadavky včetně offsetů. Je ale pravda, že mnohdy se značnými obtížemi. Zároveň je jasné, že řada českých společností se kvůli složitým podmínkám k účasti v místních tendrech neodhodlá. Izraelská offsetová pravidla však umožňují řadu variant plnění, a je tedy na českých firmách a jejich případných izraelských partnerech, jaký postup zvolí.

Dodává Česko v současnosti do Izraele zbraně? 
Ano, dokazuje to statistika vzájemného obchodu, ale na položku zbraně, střelivo a příslušenství připadá jen něco přes jedno procento našeho exportu do této země. Řada dodávek, zejména komponentů a součástek, však může být zahrnutá pod jinými položkami. Izrael má náročná offsetová pravidla pro obranné dodávky. Na rozdíl od 30procentního zapojení českého průmyslu, které požaduje česká strana například při nákupu izraelských radarů, Izrael standardně požaduje 50procentní podíl domácích producentů. Proto je větší šance na úspěch u subdodávek, zejména pro zařízení dodávaná z Izraele na export do třetích zemí.

Izraelci jsou mistři v nakládání s vodou, zároveň je pro ně správa vodních zdrojů životně důležitým odvětvím. Prosadily se české vodohospodářské firmy? 
O výraznějším úspěchu českých firem v tomto oboru v Izraeli nemáme, přes řadu dotazů u českých a místních partnerů, informace. Z probíhajících aktivit jasně vyplývá, že v oblasti nakládání s vodou má spíše česká strana zájem o izraelská know-how. Přestože jsme zaznamenali pokusy českých firem nabídnout izraelským partnerům zajímavé a inovativní technologie i v oblasti vodohospodářství (včetně takových, které by významně vylepšily parametry jejich vlastních technologií), většinou o ně neprojevili zájem.

Spoléhají na vlastní řešení?
Obvyklá reakce Izraelců, ostatně nejen v tomto oboru, zní asi takto: „Naše technologie jsou nejlepší! Tohle je opravdu váš patent? Opravdu se to u vás vyrábí? Byli byste pro nás schopni extrémně levně vyrobit součást námi vyvinutého zařízení?“ Neznalosti či nedůvěře se snaží česká strana čelit například pořádáním společenských seminářů a konferencí. Naposledy to byl například zářijový Česko-izraelský seminář o vodě v prostorách Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Tématem byla adaptace měst na sucho, udržitelné hospodaření s vodou v urbanizovaných oblastech a znovuvyužití odpadních vod. Česko-izraelská smíšená obchodní komora s podporou ministerstva zemědělství zorganizovala v listopadu českou vodohospodářskou misi do Izraele spojenou i s návštěvou nejvýznamnějšího oborového veletrhu Watec.

• Desatero pro obchodování s Izraelem

Převzato z časopisu Export a podnikání, přílohy týdeníku Euro a měsíčníku Profit, vycházející ve spolupráci s agenturou CzechTrade a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Autor článku: Tomáš Stingl.
Rubrika časopisu na euro.cz