English version
Návrh reaguje na dynamický rozvoj služeb digitální ekonomiky a narovnává podmínky v českém daňovém prostředí. Digitální dani budou podléhat společnosti s globálním obratem nad 750 milionů eur ročně, které na území ČR dosáhnou za kalendářní rok obratu minimálně 50 milionů korun za uskutečněné zdanitelné služby.
Dani přitom budou podléhat jednotlivé služby tehdy, pokud u nich bude překročena minimální hranice pro jejich zdanění. Nová daň nebude zdaňovat konečné uživatele.
Návrh míří na giganty
„Jedná se o vyrovnávací daň, která napravuje současnou nerovnováhu. Internetoví giganti u nás neplatí daně v míře, která by odpovídala jejich ziskům v naší zemi, což je nefér vůči ostatním firmám v České republice, které tu daně odvádějí. Dlouhodobě podporujeme nalezení společného mezinárodního řešení, jednání na úrovni EU a OECD však bohužel ještě nějakou dobu potrvají. Protože ale nemůžeme dál vyčkávat a sledovat nerovné soutěžení globálních gigantů s ostatními podnikateli, přicházíme s vlastní úpravou dočasné digitální daně do doby, než se mezinárodní kompromis podaří najít,“ říká ministryně financí Alena Schillerová.
Zákon by zavedl sedmiprocentní daň u společností se stanoveným obratem ve třech blíže specifikovaných oblastech. Jde o umísťování cílené reklamy na digitální rozhraní, využití mnohostranného digitálního rozhraní a prodej dat o uživatelích. Jedná se o takzvaný DST model digitální daně navržený dříve Evropskou komisí. Dani tak budou podléhat také některé platformy digitální ekonomiky, které uživatelům umožňují vzájemně si mezi sebou poskytovat za úplatu služby a zboží.
Když má služba 200 tisíc uživatelů
Digitální dani přitom bude poskytování těchto služeb podléhat jedině za předpokladu, že u nich bude překročena u daného plátce minimální hranice pro jejich zdanění. V případě provedení cílené reklamní kampaně a poskytnutí dat o uživatelích je touto hranicí v obou případech obrat za danou službu na území ČR ve výši minimálně pět milionů korun. Mnohostranného digitálního rozhraní se zase bude digitální daň týkat tehdy, pokud bude mít toto rozhraní více než 200 tisíc uživatelských účtů.
„Minimální prahy pro zdanění jednotlivých služeb jsme rozhodli zavést z toho důvodu, aby nová daň nedopadla nepříznivě na firmy, které tyto služby nabízejí jen okrajově a nejsou jejich hlavní činností. Digitální daň se tedy skutečně bude vztahovat na nejvýznamnější globální hráče, kteří dosáhli silného postavení i na našem trhu,“ odůvodňuje parametry digitální daně Alena Schillerová. Digitální daň bude založena na bázi zdanění tržeb velkých gigantů. „To znamená, že základ daně budou tvořit tržby za služby poskytnuté během zdaňovacího období. Ale protože ne všechny tyto tržby budou za služby poskytnuté v ČR, bude do základu daně vstupovat jen jejich část vztahující se k českým uživatelům,“ vysvětluje ministryně financí. Zdaňovacím obdobím bude kalendářní rok. Daň bude placena v měsíčních zálohách a splatná bude ve lhůtě pro podání daňového přiznání.
Návrh je v souladu s programovým prohlášením vlády, která se zavázala aktivně řešit fenomén digitální a sdílené ekonomiky. Účinnost zákona se bude odvíjet od legislativního procesu, předpokládaný start digitální daně v České republice je v polovině roku 2020. Předpokládaný roční výnos digitální daně do státního rozpočtu je pro rok 2020 vyčíslen na 2,1 miliardy korun. V dalších letech by pak měl dosáhnout pěti miliard korun.
Redakčně upravená tisková zpráva Ministerstva financí ČR
