English version
Existují předpovědi, které říkají, že roboti připraví o práci asi 50 % lidí a způsobí pokles mezd až o 5 %. Tento omyl se ve větší či menší míře rozšířil nejen v různých sociálních vrstvách, ale i odborných kruzích. A nejen v Čechách.
Odborníci se pochopitelně zabývají předpovědí vlivu automatizace na trh práce a jejich názory dokonce nejsou zcela shodné, ale žádný ze scénářů není katastrofický. Japonská studie, tedy ze země, kde automatizace a robotizace vlastně vznikly, hovoří o pozitivním vlivu nových výrobních technologií nejen na zaměstnanost, ale i na efektivnost procesů a tím i na vývoj mezd pracujících.
Nejrozšířenější obavou je, že roboty, roboti a automaty připraví velké množství lidí o práci. Což by určitě nebylo nic milého a jako odpověď na tyto katastrofické scénáře, které se začaly šířit, byla vypracována opravdu odborná a detailní studie, která patří k nejcitovanějším na světě: “Robots and Jobs: Evidence from U.S. Labor Markets,” autory jsou prof. Daron Acemoglu z Massachusetts Institute of Technology a prof. Pascual Restrepo, PhD z Boston University.
Citace ze studie
Výzkumníci zjistili, že na každého přidaného robota na 1 000 pracovníků v USA klesnou mzdy o 0,42 % a poměr zaměstnanosti k počtu obyvatel se sníží o 0,2 procentního bodu. „Je to samozřejmě velmi důležitá otázka s ohledem na úzkost, jakou roboti vyvolávají,“ řekl Acemoglu. Naše důkazy ukazují, že roboti zvyšují produktivitu. Jsou velmi důležití pro růst firem, ale zároveň ničí pracovní místa a snižují poptávku po práci. Tyto účinky robotů je také třeba vzít v úvahu, což neznamená, že bychom měli být proti robotům, ale že součástí diskuse musí být holistické chápání jejich účinků. Automatizační technologie obecně samy o sobě sdílenou prosperitu nepřinášejí. Musí být kombinovány s dalšími technologickými změnami, které pracovní místa vytvářejí.
Výzkum tedy ukázal zcela zanedbatelný pokles zaměstnanosti a mezd a jeden z autorů přímo ve studii ukázal na konkrétní východiska do budoucna a současně i ukázal na souvislosti, za jakých studie vznikla. Viz citace: „Automatizační technologie obecně samy o sobě sdílenou prosperitu nepřinášejí. Musí být kombinovány s dalšími technologickými změnami, které pracovní místa vytvářejí.“ A právě tyto kombinace technologií postihuje studie z Japonska, jejíž závěry vychází z dlouhodobějších zkušeností s robotizací.
Už v roce 1951 tam byl představen první numericky řízený stroj (NC), následně začaly být stroje vybavovány počítačem a vznikly CNC stroje (computerized numerical control) takové, jaké známe dnes a jaké zajišťují stále řadu výrobních procesů. Ve vývoji potom následovala spolupráce CNC strojů s roboty, potom s robotickými a automatickými linkami atd.
Jak vypadá japonská prognóza vlivu robotů a automatizace na zaměstnanost a vývoj mezd?
V únoru 2021 publikovali své závěry v článku „Robots and employment: Evidence from Japan, 1978-2017“ odborníci Daisuke Adachi, Daiji Kawaguchi a Yukiko Saito.
Předchozí studie uváděly, že přijetí robotických technologií v průmyslu snižuje zaměstnanost i mzdy. Japonská studie ukazuje, že pronikání průmyslových robotů má pozitivní dopady jak na zaměstnanost, tak na mzdy. To implikuje potenciál pro harmonizaci lidské práce s budoucími technologiemi nahrazujícími práci, jako je například umělá inteligence.
Citace ze studie: „Naše výsledky ukazují, že nárůst o jednu robotickou jednotku na 1 000 pracovníků zvyšuje zaměstnanost o 2,2 %, což potvrzuje zjištění, že roboti a pracující se doplňují. To kontrastuje se zjištěním Acemoglu a Restrepa (2020), jejichž odpovídající odhad byl -1,6 %. Rozdíl ve výsledcích není překvapivý vzhledem k rozdílu mezi zeměmi a sledovaným obdobím. Zejména s ohledem na exportně orientovanou povahu japonského automobilového a elektrického strojního sektoru přispělo přijetí robotů a jejich efekt snižující náklady k expanzi exportu a zvýšené poptávce po pracovní síle.“
Je ale pravda, že vztah robotů a člověka není jednoduchý a jeho výzkumu se věnuje mnoho vědců. Například v 70. letech minulého století japonský robotik Masahiro Mori pro androidy (člověku podobní roboti nebo roboti s lidskými vlastnostmi) přišel s termínem TAJEMNÉ ÚDOLÍ. Vytvořil křivku, kde hlavním prvkem je náhlý pokles sympatie k robotovi, který je podobný člověku. Čím je podoba robota lidštější, tím jsou emoční reakce pozitivnější, ale jen do bodu, kdy se změní v odpor, nebo v chladné až děsivé pocity. A to je potřeba prozkoumat, protože to funguje třeba ve virtuální a rozšířené realitě, nebo u fotorealistických počítačových animací. A bude to důležité i pro autonomní systémy – vlaky, auta, drony, ve kterých bude chybět člověk.
S jiným pohledem přišel jeden z největších vizionářů planety Bill Gates, který radí: „Zdaňme roboty. Připraví lidi o práci, takže má logiku, že jejich činnost bude zdaněna a z těchto daní se bude moci mj. financovat podpora nezaměstnaných a dalších potřeb lidí. Robot nebude potřebovat důchod, může pracovat nepřetržitě atd. bude to mít řadu výhod a cena spotřebních věcí bude klesat. Půjde ale i o služby – třeba doprava pomocí autonomních přepravních prostředků bude pravděpodobně jedna z prvních globálně použitelných věcí, kde stroje nahradí řidiče. Následné zapojování AI (umělé inteligence) bude pak postupně měnit mnoho aktivit, na které jsme zvyklí.“
Vztah mezi člověkem a robotem se vyvíjí stejně rychle, jako vše kolem nás. Doba, kdy robot pracoval ve vymezeném prostoru a člověk v něm byl v ohrožení, je už historií. Cobot, robot spolupracující s člověkem je stále dokonalejší a bezpečnější. Třeba už v roce 2019 byl úspěšně dokončen projekt podpořený TA ČR s názvem „Spolupracující robot 2.0 – vnímání pracovního prostředí, uživatelské rozhraní založené na rozšířené realitě, snadné nasazení a rekonfigurace.,“ Výsledkem projektu je kombinace rozšířené reality a multimodálního přístupu k programování robota. Veškerá interakce mezi člověkem a robotickým systémem probíhají ve sdíleném pracovním prostoru a uživatelské rozhraní založené na rozšířené realitě může být promítané na pracovní plochu, zobrazené pomocí head-up displeje (např. tzv. see through brýle) nebo na displeji mobilního zařízení – tablet, smartphone.
Podobně zajímavý je projekt, ve kterém se roboty naučily plnit své úkoly na ústní pokyn a současně i na základě odpozorování akce, kterou provádí člověk – „Imitační učení průmyslových robotů s využitím jazyka.“ Robot dokáže plnit zadanou úlohu na základě pozorování a imitace pohybů lidského pracovníka, který mu předvede danou činnost a doplní ji slovním popisem. Dokonce to dokáží i u vyššího počtu pracovníků a získané zkušenosti a dovednosti si stroje moci mezi sebou mohou předávat.
Výzkum Technologické agentury ČR (TA ČR) v oblasti robotiky a automatizace je zákonitě v souladu s vývojem v Evropě i ve světě a Česká republika se snaží být rovnocenným partnerem těm nejvyspělejším zemím světa i Evropy. Prostřednictvím TA ČR podporuje stát řadu projektů aplikovaného výzkumu a robotika a automatizace výroby nejsou výjimkou.
Roboty je potřeba globálně zdanit, říká ekonom
Na rozdíl od jiných zemí světa je pro Japonsko typické, že vývoj průmyslových robotů je spíše věcí průmyslu – firem samotných. Jejich vývoji a uplatnění se společnost moc nevěnuje. Svoji pozornost obracejí zejména na roboty a automaty, které slouží člověku v jeho osobním životě, při trávení volného času, relaxaci, pro jeho rozvoj i pro udržování duševního či tělesného zdraví. To je v Japonsku předmětem veřejného zájmu.
Je velmi potěšující, že i v této oblasti „lidské“ a neprůmyslové robotiky se i u nás realizuje vývoj podpořený prostřednictvím TA ČR, a je možno najít celou řadu zajímavých projektů realizovaných českými subjekty, často ve spolupráci se zahraničními experty, jako například „ROBOCARECHAIR: inteligentní transformovatelný robot pro multifunkční asistivní osobní péči,“ „Pokročilé robotické rehabilitační přístroje“ nebo „Výzkum a realizace prototypu zdravotnického multirobotu s asistencí a umělou inteligencí.“
