English version
V srpnovém Komorovém barometru celkem 30 % členů HK ČR uvedlo, že jejich firma je již v předkrizové kondici, což je rozhodně pozitivní zjištění. Platí, že čím větší firma, tím spíše již došlo k odrazu ze dna na úroveň roku 2019. Nejlépe na tom jsou firmy ve stavebnictví, které ale nepatří mezi obory koronavirovou krizí významně postižené.
Polovina (51 %) firem čeká zotavení nejpozději do dvou let, nejčastěji pak v horizontu jednoho až dvou let. Oživení v roce 2022 čekají převážně firmy ze zpracovatelského průmyslu, které často zaznamenaly významné narušení dodavatelských řetězců. Nalezení nových partnerů a vybudování spolehlivých vztahů je proces, který vyžaduje čas.
Situace, kdy podnikatelé zvažují hledat jinou podnikatelskou příležitost nebo úplně s podnikáním skončit, příp. nemají na problematiku názor, se týká v podstatě výhradně mikro a malých firem do 50 zaměstnanců orientovaných na služby. Silně přitom záleží na vývoji epidemiologické situace na podzim letošního roku a dopadu nových mimořádných opatření ze strany vlády.
Restart české ekonomiky
Zajímavé je srovnat očekávání firem ohledně zotavení vlastní firmy s jejich názory na zotavení celé české ekonomiky. Největší část podnikatelů (45 %) se domnívá, že se celé české hospodářství dostane na úroveň roku 2019 za 3 a více let. Každá desátá firma se dokonce domnívá, že se naše ekonomika z šoku nevzpamatuje vůbec.
Mezi největší pesimisty patří především nejmenší firmy do 5 zaměstnanců a dále firmy ve stavebnictví, které ale více než dopad mimořádných opatření spojených s koronavirem trápí nedostatek pracovní síly. Je přitom velmi pravděpodobné, že se strukturální problémy českého trhu práce ve střednědobém horizontu nezlepší.
Pohled firem na návrat národního hospodářství na předkrizovou úroveň je tak výrazně více negativní než očekávání ohledně zotavení vlastních firem. Na tomto rozporu má značný podíl tradiční opatrnost či nedůvěra českých podnikatelů v jednání vlády i mediální prezentace celé problematiky ohledně epidemie. Vývoj epidemiologické situace v září letošního roku nicméně zvyšuje rizika k pomalejšímu scénáři oživení, tedy v souladu s očekáváním podnikatelů.
Strach z dalšího vypnutí ekonomiky
Pravidelně každý srpen se se HK ČR ptá členů na názor ohledně rizik spojených s fungováním jejich firem pro následující rok. Podobnou otázku pokládají členské organizace v ostatních zemích v rámci Evropské asociace hospodářských a průmyslových komor (EUROCHAMBRES). Srovnatelné celoevropské výsledky budou známé v listopadu 2020.
Největšími úskalími rozvoje podnikání v Česku byla v roce 2020 rostoucí cena práce, které se na podzim 2019 obávalo 57 % respondentů, dále nedostatek kvalifikované pracovní síly (trápil 52 % respondentů) a nadměrná administrativní zátěž (uvádělo jako bariéru 33 % respondentů). Pro rok 2021 jsou největším rizikem další mimořádná opatření vlády v souvislosti s pandemií koronaviru, které trápí jednoznačně největší podíl respondentů (71 %) bez ohledu na velikost firem. Největší strach přitom panuje ve službách, především u drobných podnikatelů.
Největší překážky podnikání
Hrozba dalšího takzvaného lockdownu s výrazným odstupem předběhla tradiční problémy českých podnikatelů spojené především se strukturálními problémy na trhu práce a s byrokracií.
Náklady na pracovní sílu trápí v Česku především malé a střední podniky a firmy ve zpracovatelském průmyslu. Zaměstnance stále marně hledá hlavně stavebnictví. Intenzita vnímání administrativní zátěže jako překážky roste s klesající velikostí firmy – nejvíce si na ni stěžují mikro firmy, které také výrazně více než ostatní trápí problémy se splácením dluhů. Problém zadluženosti častěji pociťují také podniky působící v osobních službách.
Nově se mezi 5 největších úskalí dalšího rozvoje dostalo přerušení dodavatelských řetězců způsobené dopady koronaviru, označilo ho 30 % firem. Ztráta obchodních vazeb je zvláště zásadní ve zpracovatelském průmyslu, který je v Česku klíčovým tahounem růstu. Pozitivní je zjištění, že podmínky pro získání financování jsou spíše okrajovým problémem (označilo je jen 7 % respondentů), stejně jako loni firmy označily brexit jako zcela marginální hrozbu.
Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Karina Kubelková
