English version
Automatizace výroby je výrazným trendem posledních let. Pomáhá šetřit náklady na zaměstnance, ale také řešit jejich současný nedostatek. V souvislosti s tímto procesem se nejčastěji mluví o nástupu robotů nebo digitálních technologií. Malé a střední firmy však mohou využívat také další moderní systémy – lasery.
„Lasery řežou, značí, popisují i kreslí, a to jak na plechy, trubky, překližky, textil, koženku, koberce, akrylát, polystyren, tak i pěnové materiály,“ uvádí Dagmar Smrčinová, projektová ředitelka centra Eurazio v Modleticích u Prahy, které je největším showroomem laserů a CNC strojů v Evropě. Za ním stojí německá společnost 4ISP.
„Při své práci lasery využívají například šperkaři na náhrdelníky, prsteny, přívěsky, památeční fotografie, vystýlky a krabičky. 3D tisky je využívají na dodatečné značení dílů. Reklamní agentury pracují s lasery při značení log na propisky, vizitkovníky, lahve na pití, hrnky, skleničky. Dále při výrobě světelných reklam z akrylátu nebo na výrobu dárkových předmětů s věnováním na mobil, hodinky, kávovar, lahev na pití,“ popsala Dagmar Smrčinová další možnosti použití laserů.
Od houpacích koní po solární panely
Hračkářský průmysl využívá lasery na šablony, přání, omalovánky, dřevěné hračky, puzzle, ale i houpací koně. V oblasti automobilového průmyslu nacházejí lasery využití při výrobě těsnění do motorů, vložek do filtrů, povlaků na autosedačky, koberečků, polstrování, interiérových panelů a dalších dílů. V textilním průmyslu lasery slouží od výroby potahů židlí až po vytváření efektu sepraných jeansů. Zbrojní průmysl využívá tuto technologii oro technický popis a značení zbraní nebo zdrsňování pažeb pušek a pistolí. V elektro průmyslu se lasery uplatňují při výrobě rozvaděčových skříní, plošných spojů nebo konstrukcí solárních panelů.
Další možnosti využití laseru přitom stále přibývají. Nový postup pro extrémní vysokorychlostní navařování laserem (Ehla) se představí na letošním veletrhu EMO v Hannoveru. Systém vyvinuli ve Fraunhoferově ústavu pro laserovou techniku ILT a na katedře digitální aditivní výroby DAP Univerzity RWTH v Cáchách. Nový postup pak otestovala nizozemská společnost IHC Vremac Cylinders.
Ta se snažila zkoušet navařování laserem již od roku 2006. Její testy však tehdy ukázaly, že zvolená technologie je příliš drahá a komplikovaná. „Byli jsme však pevně přesvědčeni, že má tento postup budoucnost,“ vysvětluje Andres Veldman, manažer plánování ve společnosti IHC Vremac Cylinders, proč se společnost zapojila do zavádění inovace německých výzkumníků. Ta se osvědčila a nyní ji v praxi využívají i firmy v Číně.
Česká naděje z Břežan
Podobné výsledky by pro malé a střední firmy mohlo přinášet také české laserové centrum ELI, které se nachází v Břežanech u Prahy.
„Centrum ELI je plně zaměřeno za základní fyzikální výzkum v mnoha oblastech lidského bádání. Výsledky tohoto výzkumu jsou z časového hlediska těžko odhadnutelné. Pro úzkou spolupráci s průmyslem má Fyzikální ústav Akademie věd laserové centrum HiLASE, které se plně věnuje předávání inovací k průmyslovému využití. Součástí ELI je oddělení pro transfer technologií, které v úzké spolupráci s výzkumnými týmy nabízí inovativní řešení k průmyslovému využití,“ vysvětluje mluvčí centra Michael Vích.
Jedním ze směrů výzkumu v rámci centra je i vývoj takzvané rychlé elektroniky. „Cílem je hlavně využití takzvaných programovatelných logických polí FPGA. První výsledky se očekávají již do dvou let, to jest v roce 2021,“ dodává Michael Vích.
V Dolních Břežanech je od roku 2018 unikátní laserový systém s nejvyšším průměrným výkonem na světě. Tento superlaser zvaný HAPLS stál více než miliardu korun.
Svět investuje do laserů
Kromě menších firem se lasery prosazují také u celosvětových společností. Nacházejí využití také v jedné z nejdiskutovanějších technologií budoucnosti – samořídících autonomních automobilech. V této oblasti patří ke špičce společnost Valeo, jejíž pobočka působí také v České republice. Na letošním veletrhu CES v Las Vegas firma uzavřela dohodu o partnerství s firmou Mobileye, která se zabývá vývojem a podporou nového bezpečnostního standardu pro autonomní vozidla, takzvaného Responsible-Sensitive Safety (RSS).
Valeo přitom patří ke světové špičce v oblasti senzoriky, kde disponuje širokou řadou senzorů užívaných v autonomních autech zahrnující kamery, radary, ultrazvukové snímače a laserový snímač, takzvaný LiDAR.
Lasery se používají také do promítacích projektorů. Laserová zařízení pro školy, zasedací místnosti či muzea představila na letošním veletrhu ISE 2019 společnost BenQ. Společnost Konica-Minolta zase doplnila laserovým snímačem LiDAR kamerový systém německého výrobce a využívá ho k 3D analýze snímaného prostoru.
České firmy podpoří nový program
Aby české firmy držely s těmito inovacemi krok, připravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu na rok 2019 nový program „Chytré průmyslové zóny“ zaměřený na podporu vyspělých technologií, včetně laserů.
V jeho rámci budou podpořeny zóny, které se zaměří na investice do vyspělé a ekologické výroby. Resort usiluje o podporu průmyslového výzkumu na specializovaná témata, jako Průmysl 4.0, umělá inteligence, nanotechnologie, optoelektronika, fotonika a lasery i několik dalších klíčových témat.
Ministerstvo bude podporovat projekty s vysokým potenciálem uplatnění na globálních trzích, na sedm let je v programu vyčleněna částka 10 miliard korun.
Dalibor Dostál
