Bezhotovostní platby patří podle odborníků k účinným nástrojům proti obcházení daňových povinností a pomáhají tak v potírání šedé ekonomiky. „Šedá ekonomika je problém, který řeší v podstatě všechny evropské ekonomiky. Boj s ní je velmi složitý, nicméně nedávné průzkumy ukazují, že si lidé velice dobře uvědomují, o kolik peněz tak stát na daních přichází. Oprávněný boj vlád proti šedé ekonomice však nelze redukovat do prostého zrušení hotovosti,“ řekl k tématu ředitel Odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR Ladislav Minčič.
„Z hlediska potírání šedé ekonomiky vidíme právě bezhotovostní styk jako velmi vhodný nástroj v rámci potírání šedé ekonomiky. Navíc poměrně rychle klesající poplatky celý proces jeho rozvoje značně zrychlují. Nyní je hlavně na státu, aby šel občanům příkladem a začal budovat další potřebnou infrastrukturu hlavně v rámci státní správy,“ dodal generální ředitel společnosti Mastercard pro ČR, Slovensko a Rakousko Miroslav Lukeš.
Šedá ekonomika v současnosti tvoří zhruba 12 procent tuzemského HDP. Podle ankety, kterou mezi svými členy uspořádala Hospodářská komora, je přitom placení v hotovosti už pro velkou část podnikatelů okrajovou záležitostí. U 67 procent oslovených firem tvoří podíl hotovostních plateb na celkových tržbách méně než desetinu.
Stát nejde příkladem
Paradoxně k hotovostním platbám musí podnikatelé a firmy sahat tam, kde by měl být největší zájem o transparentnost: na státních a dalších veřejných úřadech. Ty totiž ve velké části případů neumožňují platby bankovním převodem či platební kartou, a vyžadují hotovostní platby na pokladně nebo ještě hůře prostřednictvím dávno překonaných papírových kolků.
„Je to zcela špatně. A nejde jen o přechod na bezhotovostní platby, ale obecně na plnou elektronizaci mezi státem a podnikatelem. Na jednu stranu se zavádí elektronizace na všech frontách, například elektronické datové schránky, elektronické platby, recepty, dálniční známky, EET, neschopenky atak dále, na druhou stranu má stát často problém se s digitalizací ztotožnit,“ upozorňuje Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků České Republiky
„Příkladem je například povinnost posílat poštou kolek jako přílohu k dokumentu odeslanému úřadu datovou schránkou… Co se týká plateb, měl by být každý úřad, kde se platí, stejně jako třeba policista vybaven terminálem pro platbu kartou nebo mobilem,“ dodává Karel Havlíček.
Zastaralý způsob hotovostních plateb deformuje práci i na těch úřadech, kde už bezhotovostní platby umožňují. Namísto toho, aby úřady umožňovaly bezhotovostní platby přímo na pracovišti, kde podnikatelé řeší konkrétní agendu, musí je obvykle hradit na Pokladně úřadu.
Tento systém přitom zvyšuje čas strávený na úřadu a tím i zátěž úředníků i podnikatelů o dvě třetiny. Živnostník či zástupce firmy totiž vystojí nejdříve frontu na konkrétním oddělení úřadu. Pak je odeslán k zaplacení poplatku na pokladnu, kde vystojí druhou frontu. S potvrzením o uhrazení poplatku z Pokladny se pak vrací na původní oddělení, kde vystojí frontu potřetí, aby doložil, že platba proběhla. Samotný vznik Pokladen byl přitom před mnoha desetiletími dán pravomocí prověřeného úředníka pracovat s hotovostí, mít trezor na peníze a podobně. V době bezhotovostních plateb je tato instituce na úřadech již přežitkem.
Ministerstvo financí chystá zlepšení
Podobně jsou na tom i papírové kolky. Jejich historie u nás spadá do dob Rakouska-Uherska. Zatímco na Slovensku či v Rakousku již před několika lety nahradily kolky elektronické, v Česku jsou podnikatelé i veřejnost stále zatěžováni jejich archaickou, papírovou podobou. Není proto překvapením, že se papírové kolky staly jedním ze sedmi finalistů letošního ročníku podnikatelské soutěže Absurdita roku.
Ministerstvo financí slibuje, že alespoň s platbami na úřadech se situace zlepší. Novela daňového řádu od července letošního roku totiž otevřela prostor k výraznému rozšíření platby kartou ve státní správě.
Do doby přijetí daňového balíčku sice možnost platit kartou existovala, ale v praxi se objevovaly některé praktické problémy, například s určením dne platby a se stanovením dalších podmínek používání tohoto typu placení. Novela daňového řádu tak například upravila, že se nyní za den platby při úhradě platební kartou považuje již den, kdy plátce předal platební příkaz správci daně. Finanční správa by zároveň měla zveřejnit druhy daní, které bude možné platit prostřednictvím platební karty, a podmínky, které je přitom nutné dodržet.
Zda půjde o skutečné zlepšení se však teprve ukáže. Jednotlivé úřady totiž nedostaly přijímání plateb kartou nařízené. Bude tak záležet na jejich aktivitě a přístupu. Zatímco celníci již zahájili výběrové řízení na dodavatele platebních terminálů, Finanční správa zatím jen analyzuje situaci.
Pošta a dráhy dohánějí zpoždění
O něco lepší je situace alespoň v případě některých státních podniků. Česká pošta před časem zavedla možnost platit kartou na některých pobočkách, podnikatelé si však stále stěžují, že především ve městech tyto platby nepřijímají zdaleka všechny pobočky.
Podobně České dráhy avizovaly, že od srpna umožní platby jízdenek kartou přímo ve vlacích. Zpočátku v soupravách pendolino, později také v railjetech a dalších vlacích vyšší kvality, především EuroCity a InterCity. V následujících měsících mají být platby kartou možné také ve vybraných rychlících. Postupně přibývá také parkovišť, kde lze kartou platit. Ta při služebních cestách patřila rovněž k místům, kde bylo donedávna nutné platit hotově.
To, že lidé mají o platby kartou zájem, ukazuje i příklad Plzně. Tam byla možnost hradit jízdné v městské hromadné dopravě zavedena v roce 2015 a již po dvou letech převažuje nad papírovými jízdenkami i SMS platbami.
Korejská inspirace
Přechod na bezhotovostní platby je podle ekonomů díky novým technologiím v budoucnu nevyhnutelný. Se zajímavým nápadem v tomto ohledu podle nich přišla Jižní Korea. Nabízí projekt, do kterého se mohou zapojit tamní obchody. „Ty nabídnou zákazníkům, že jim nevrátí drobné, ale převedou je na některou z předplacených karet. Tu pak zákazníci využijí třeba při návštěvě kina nebo v městské hromadné dopravě,“ vysvětluje Jiří Cihlář ze společnosti Next Finance.
„Tento přístup nám přijde zajímavý. Nic totiž nezakazuje. Jde na to jinak a zatraktivňuje placení bezhotovostně. Tento model může skutečně urychlit snahu jihokorejské centrální banky, aby postupně proměnila jihokorejskou ekonomiku na plně bezhotovostní,“ dodává Jiří Cihlář.
Pro centrální banku to může přinést výrazné úspory. Každý rok totiž vynakládá přibližně 53,7 miliardy wonů, tedy 1,2 miliardy korun, za výrobu mincí. Přitom již dnes zhruba dvě třetiny Jihokorejců s sebou již mince vůbec nenosí.
Dalibor Dostál